Muzeum Narodowe <Breslau> [Hrsg.]; Muzeum Śla̜skie <Breslau> [Hrsg.]: Roczniki Sztuki Śląskiej (2.1963)

Eva Klimeśovd

POLSKA SILESIAKA V UMELECKOHISTORICKYCH
SBIRKACH SLEZSKEHO MUZEA V OPAYE

Publikovani celkovych i usekovych katalo-
gu z urćitych oboru muzejnich sbirek je beze
sporu velmi użitećne; tato staf, jak doufame,
posloużl aspoń ponekud polskym kolegum mu-
zejnikum v jejich prąci. Nepovaźujeme ji vśak
rozhodne za konećnou pfedpokladu, że bude
możno zahy publikovat jeśte nektere dodatky
z materiału, dosud podrobne neurćeneho.

Je samozfejme, że materiał, uvadeny na
techto strankach, je znaćne ćasove i mistne
roztfiśten a vystupuji z neho jen dve menśi
skupiny keramiky a skla; jinak jde prakticky
o soupis prąci jednotlivych. Zahrnuje polska
silesiaka z oboru prąci malifskych, kreseb,
grafiky, skla, keramiky a stfibra. Jako polska
silesiaka urćuje pfedmety jejich puvod (dilna,
mistr) nebo puvod jejich autora — dale jsme
sem zafadili rovneż grafiku a kresby s namety
z polskę oblasti, jakoż i prace, urćene pro
objednavatele v Polsku. Za teżiśte ćlanku
povażujeme katalogovy soupis silesiak: bude-li
se nektery polsky badatel snad zajimat o kon-
kretni sbirkove kusy, s radosti mu sdelime
vśecky detaily, pokud jsou k disposici.

Z obrazu je nejstarśim kusem, zafazenym
do tohoto ćlanku, goticka malba na desce,
pfedstavujici Krista Zahradnika: postavy Kri-
sta a Marie Magdaleny jsou zasazeny do kra-
jinneho pozadi. Prace se fadi zvlaśte chapanim
aktu, ćastećne typikou postav a nekolika
drobnymi detaily ke slezskym tabulim sve
doby, zvlaśte k okruhu dila mistra oltafe ka-
novnika Helentreutera, i kdyż nejde o pfimy
dilensky vztah. Jista je souvislost s produkci
slezskou, patrne i primo wroclawskou. Deska
była koupena muzeem r. 1910 od obce Mazań-
cowice u Bielska.

Rodakem wroclawskym byl Frant. Xav.

Kareł Palko (1724—1767?), jehoż svetla ilu-
zivni malba tak kladne ovlivnila ćeske malif-
stvi po polovine 18. stoleti. Ve sbirkach Slezs-
keho muzea je Palkuv mały olej Svata Rodina,
ktery je studii k velkemu obrazu ve Vidni.
Krome toho chova muzeum dve kresby s na-
metem Jana Nepomuckeho, pfipisovane rovneż
Palkovi.

Z kreseb uvadime jeśte prąci velkych
rozmeru od Davida Heidenreicha, Kristus jako
dite, znacenou a datovanou rokem 1629. Opa-
vsky stavitel Franz Biela nam zanechal
velkou radu puvabnych kreseb a akvarelu
(pfedevśim z 1. pol. 19. stoleti), vesmes pohledu
na mesta a mista Slezska a Moravy: jeho
prace maji krome pećliveho provedeni ćasto
i znaćnou cenu dokumentami a topografickou.
Nalezneme zde na pf. pohled na Pilkowice,
kresleny r. 1827 a po deseti letech provedeny
v akvarelu a akvarel farniho kostela v Pać-
kowe, z r. 1837.

Primo polskeho puvodu byl portretista
biedermeieru, zrućny kreslif Edward Swierkie-
wicz: v nasi sbirce najdeme portret obchod-
nika Karla Gorgosche (1800—1864) z Czieszy-
na, provedeny akvarelovou technikou a dato-
vany 1841. Pouze dokumentami hodnotu ma
pozdejśi kopie jineho Swierkiewiczova por-
tretu, tentokrat ' syna K. Gorgosche, rovneż
Karla, pekafskeho mistra v Czieszynie (1825—
—1900), z r. 1868.

Opavsky malif a grafik Adolf Zdrazila
(1868—1942) navrhl vyzdobu nastennymi mal-
bami pro kostel v Bielsku: navrhy, ktere
se ve sbirkach dochovaly, były provedeny
kołem r. 1913. Z podobne doby pochazi i skica
pro nastennou malbu v nemocnici v Czie-
szynie.