Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 3.1969

Page: 154
DOI issue: DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1969/0350
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
nosti mezinárodní avantgardy. Malevič navázal
roku 1926 přímý styk s desavským Bauhausem.
Tam také vyšla jeho kniha o suprematismu
Dm ITe^ (1927). Theo van Doesburg
a Mondrian dali v letech 1924 a 1925 postavit
dům podle Malevičových architektonů z roku 1923.
Lisickij byl činný v Berlíně, kde se roku 1922
účastnil spolu s van Doesburgem a Miesem van
der Rohe konstrukčniho architektonického badání.
Později uveřejnil s Arpem knihu Dm
Vešel však do styku i s dalšími umělci mezinárodní
umělecké avantgardy působící v Německu: Mo-
holy-Nagyem, Schwittersem, Richterem aj. 8 Eren-
burgem vydával v Berlíně časopis Věšč-Gegen-
standt-Objet, který přinášel informace o sovětském
umění. Jeho zásluhou se objevovaly velmi ze-
vrubné informace o sovětském umění v De Stilj.
Činnost Lisického na Západě byla obdivuhodná
a nemohu ji zde uvést v celé šíři. Styky s Bauhau-
sem navázali po emigraci z SSSR v letech 1922 —
1923 také Gábo a Pevsner. Chagall se zapojil
do prostředí pařížské avantgardy, jejímž členem
byl už před revolucí. V letech Velké vlastenecké
války reagoval ve svém díle velmi bolestně na
tragické osudy sovětského lidu a ještě nedávno
se podílel aktivně na přípravách oslav sedmdesá-
tých narozenin Vladimíra Majakovského v Pa-
říži. S avantgardním prostředím Paříže se srostl
také kinetista Baranov-Rossiné, který emigroval
r. 1924. Burljuk. který se odebral do USA, se za-
pojil do hnutí obránců míru. Tím vším nechci
říci, že umělci-emigranti zůstali i nadále předsta-
viteli sovětské avantgardy. To by bylo zkreslování
skutečnosti. Většina z nich začala záhy žít a tvořit
,,ze vzpomínek", v jejich díle začaly převažovat
prvky nového prostředí. A^ tom smyslu měl nepo-
chybně pravdu Karel Teige, když upozornil ještě
roku 1927 že ,,nové umění lze vysvětlit jen z No-
vého Ruska. Studovati zcela bezpečně nové ruské
umění je možno opravdu jen tenkrát, když jsme
pochopili, že jest logickým plodem nového spole-
čenského útvaru, jímž je sovětský stát.. . Všechna
důležitá fakta na poli soudobého umění zrodila se
v sovětském státě, ne v emigraci."(Karel Teige,
Sovětská kultura, Praha. 1927)
Od třicátých let (v architektuře od poloviny 30.
let) se sovětské umění vyvíjelo v izolaci od svě-
tového avantgardního umění. To neprospělo ani
sovětskému umění, ani pokrokovému umění v ka-
pitalistických zemích.

Představitelé mezinárodní umělecké avantgardy
nejednou vystoupili s ostrou kritikou dogmatismu
a konzervatismu v sovětském umění před druhou
světovou válkou i po ní. K prvnímu ostrému
střetnutí došlo na 1. sjezdu sovětských spisova-
telů v r. 1934. Ale zde se zároveň projevila jednotná
vůle světové avantgardy po společné frontě
a podpoře Sovětského svazu v boji proti fašismu.
Pokrokoví umělci na Západě byli nejednou ve sví-
zelné situaci, měli-li spojovat kritiku poměrů
v sovětském umění s úpřímnou oddaností Sovět-
skému svazu. Proto i oni uvítali XX. sjezd KSSS
jako projev síly a životaschopnosti idejí Velikého
října. Stejně nadšeně přijali usnesení ÚVKSSS
o architektuře a stavebnictví z roku 1953, v němž
byla odsouzena eklektická produkce tzv. socia-
listického realismu v architektuře, s radostí sledo-
vali uspořádání velké Picassovy výstavy v Puš-
kinském muzeu v Moskvě roku 1956 a Légerovy
výstavy tamtéž roku 1963, rehabilitaci některých
sovětských konstruktivistů, Petrova-Vodkina, Fal-
ka a dalších levých umělců. S neskrývanými
sympatiemi se vyjadřují o snahách dnešní mladé
generace sovětských umělců oživit odkaz avant-
gardy 20. let.
Styky Československé avantgardy se sovětskou
avantgardou 20. let zapsaly významné kapitoly
do vývoje umění našich národů. Především ovšem
v oblasti literatury, poezie, architektury, divadla
a hudby. Ve výtvarném umění byly tyto styky
mnohem méně výrazné, i když daly vzniknout
vynikajícím, na svou dobu ve světové literatuře
ojedinělým, hlubokým marxistickým studiím Kar-
la Teiga o sovětském umění. Nutno s uspokojením
poznamenat, že právě dnes začínají být naše
vzájemné styky aktivnější a obsáhlejší. Nejde jen
o široký zájem našich badatelů o sovětskou avant-
gardu 20. let. Praha a Bratislava se stávají -
nebojím se to říci — hlavním mostem mezi avant-
gardním hnutím dnešních mladých sovětských
umělců a avantgardní Evropou. A nejde přitom
jen o zprostředkování informací, ale také o teore-
tickou analýzu a zobecnění nového avantgardního
hnutí.
Nástup nové avantgardy v mladém sovětském
umění byl otevřen XX. sjezdem KSSS. Buržoazní
tisk na Západě počítal s protisovětským zaměře-
ním mladého umění, od samého počátku měl ten-
denci považovat jaksi ,,za své" všechny mladé
sovětské umělce, kteří se nebáli experimentu.

154
loading ...