Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1985

Page: 81
DOI issue: DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1985/0085
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
81

Poznámky

1 Intenzívnejšie bádatelské sústredenie na Leichero-
vo dielo sa datuje do konca päfdesiatych rokov nášho
storočia. Z maďarských historikov umenia mu věno-
vala pozornost K. Garasová vo svojej súhrnnej mono-
grafii o maliarstve 18. storočia v Uhorsku (Magyar-
országi festészet a XVIII. században. Budapešť 1955)
i v osobitnej štúdii (Felix Ivo Leicher. In: Bulletin
du Musée National Hongrois des Beaux Arts, 1958,
Nr. 13, s. 87—103), kde sa ako prvá pokúsila o súpis
Leicherovho diela. Z moravských bádatelov přispěli
k jeho poznaniu a objasneniu V. Kratinová (Malířství
18. století na Moravě ze sbírek Moravské galerie. Brno
1968), I. Krsek (Die malerische Dekoration der Pia-
ristenkirche in Nikolsburg. F. A. Maulbertsch und F.
I. Leicher. In: Sborník prací filosofické fakulty brněn-
ské university (SPFFBU), F 12, 1968, s. 79-91; Náčrt
dějin moravského malířství 18. století. In: SPFFBU,
F 13, 1969, s. 87 ; Malířství 2. poloviny 18. století na
Moravě. In: SPFFBU, F 25, 1981, s. 13-14) a v po-
slednom čase najmä L. Slavíček (Felix Ivo Leicher,
1717—1812. Diplomová práca. Brno 1972 a rovnomenná
dizertačná práca z tohože roku — k dispozícii sme mali
iba obrazová přílohu; Příspěvky k poznání díla Felixe
Ivo Leichera na severní Moravě. In: Sborník památ-
kové péče v severomoravském kraji. 5. Ostrava 1982,
s. 23—67). V rakúskej literatúre eviduje F. I. Leichera
okrem iného E. Baumová (Katalog des österreichischen
Barockmuseums in Wien I. Wien—München 1980, s.
285—288), zo slovenských autorov A. Petrová-Plesko-
tová (Maliarstvo 18. storočia na Slovensku. Bratislava
1983, s. 48, 51; Die austroitalienischen und österreichi-
schen Barockmaler in Slowakei im 18. Jahrhundert —
referát na XXV. umeleckohistorickom kongrese C. I.
H. A. vo Viedni v septembri 1983, v tlačí).
2 SLAVÍČEK, L. : Příspěvky k poznání... Sborník
památkové péče v severomoravském kraji. 5. Ostrava
1982, s. 36-37.
3 GARAS, K. : Magyarországi festészet.. . Budapešť
1955, s. 160.
4 Súpis pamiatok na Slovensku. 1. Bratislava 1967,
s. 56.

5 PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.: Maliarstvo 18. storo-
čia . . . Bratislava 1983, s. 48.
0 Signatura je umiestnená na liste knihy a znie: „F.
Leicher pinxit“.
7 O obraze sme sa prvýkrát stručné zmienili v re-
feráte na XXV. medzinárodnom umeleckohistorickom
kongrese vo Viedni v septembri roku 1983.
8 Rub plátna nebolo možné z technických dóvodov
preskúma’.
9 Kaštiel dala vybudovat okolo roku 1747 — na star-
ších základoch — rodina Motešickovcov. Nástropná a
nástěnná malba kaplnky je signovaná wúrzburským
rodákom Andreasom Urlaubom a datovaná do roku 1760.
10 Porovnaj TŘÍSKA, E. A. : Eine Serie von Szenen
aus dem Leben des heiligen Johannes von Nepomuk,
gestochen nach Franz Anton Maulbertsch. In: Mittei-
lungen der Österreichischen Galerie, 21, Nr. 65, s.
114—157, obr. 84. List představuje súčasť postupné rea-
lizovaného cyklu a podlá autorky vznikol tesne před
rokom 1762.
11 Korabinského rukopisný menoslov bratislavských
umelcov — publikovaný E. Csatkaim: Pozsonyi kép-
zômûvészek és iparmuvészek 1750 és 1850 között. In:
Müvészettôrténeti Értesitô, 1963, No 1, s. 18—28; BAL-
LUS, P., Pressburg und seine Umgebungen. Bratislava
1823, s. 190.
12 Korabinského a Ballusovu zmienku o Leicherovom
účinkovaní v Bratislavě nemožno predbežne jedno-
značné vyvrátiť, no vzhladom na to, že umelca cha-
rakterizujú obidvaja autoři predovšetkým ako zruč-
ného maliara izieb s dobrými znalosťami perspektivy
a světelného maliarstva a výskumy zatia! nedoložili
nijakú Leicherovu nástennú malbu, třeba ju posudzo-
vať s rezervou. Keďže ani jeden zo spomínaných auto-
rov neuvádza umělcovo krstné měno, nie je vylúčená
ani záměna s iným maliarom podobného priezviska.
Konkrétné by mohlo ísť o Jozef a Lechnera, ktorý roku
1781 vyzdobil v Bratislavě stropy lóží býv. Csákyho
divadla (Pozři: PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.: Bra-
tislavskí výtvarní umělci a umeleckí remeselníci 18.
storočia. In: Ars, 1970, č. 1—2, s. 223—224).

K TBopnecTBy ^ejiMKca H. Jlaiíxepa b CjiOBaKHM

npoH3BCACHH5i xynojKHHKa «be.nHKca Mna Jlaiíxepa
(1727—1812 rr.) mo>kho Haft™ no Bceft TeppHTOpnH 6hb-
meň raöcßyprcKoft MOnapxiiH. HeKOToptie H3 hhx coxpa-
HHJIHCb II B CjIOBaKHH.
ÁBTOP HCCJieAOBaHHH, HCXO/VI H3 aHajIH3a CTHJIÍI, HCKJIIO-
naeT H3 nnc.na ,'io ne^aBnero speMenn npunucbiBaeMbix
Jlaňxepy paCoT o/uiy it3 KapTHH óokobmx ojrrapeft npnxo;i-

CKOro KOCTejia b ir. BancKa Bacrpima; h naoóopoT, na ne-
óojibiiiofi KapTH'ne b npecBHTepHH Toro xce Kocrejia, koto-
pyio aBTop jirniib ninOTeTHnecKH npiinHCbiBaJi Jlaftxepy,
6buia oónapyJKeHa noAnncb, CBHAeTejibcmyiomaa o ero
aBTOpCTBe.
Bo.iee ueiiHoň siBjíaeTCH ôojibmaa no paswepaM nenoA-
nHcanHan komhoshuhíi Jlaiíxepa „Bipenne cb. l'Ioaeijia
loading ...