[9] Bližšie ku kremnickému školstvu v období reformácie Vi-
liam ČIČAJ: Kultura v Kremnici clo konca 18. storočia, in: Zbor-
ník prednášok z medzinárodného sympózia pri příležitosti 500.
výročia kodifikácie banského práva v Kremnici, 17.-19. novem-
ber 1992, Kremnica 1992, s. 353-367.
[10] Rozborom knižnic a uměleckých zbierok kremnických
mešťanov sa zaoberal Viliam ČIČAJ - pozři jeho práce: Ku kul-
túrnym pomerom Kremnice v 16.-18. storočí, in: Historické štú-
die XXIV, 1980, s. 163-180; - Zbierky obyvateíov Kremnice
v období neskorého feudalizmu. Vlastivědný časopis, 1979, č.
2, s. 85-90.
[ 11] A. Pittner, c. d. (v pozn.6), s. 133.
[12] Michal MATUNAK: Z dějin slobodného a hlavného ban-
ského města Kremnice. Kremnica 1928, s. 217; tu cituje zápis
v pokladničnej knihe z 2. augusta 1560: „An diesem Tage ist
die grosse Prunst auff der Crembnitz zwischen 10 und 11 Vhr
vor Mittag angangen, in der Vorstadt bej Michl Lödl Müntzer,
in welcher baide Kirchen, mit allem Schmuck vnd Zugehörung,
als Glocken, Saiger, Altar, Meszgewandt, 5 Orgln, vnzehlich viel
Büchern, sambt 64 Heusern, in Grundt ausgebrunnen, vnd ver-
torben“.
[13] Státny okresný archív v Kremnici (ďalej SOKA v Kremnici},
Městský magistrát Kremnica (ďalej MMKr}, Curiale Protoco-
lum 1590-1594, s. 147.
[ 14] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Curiale Protocolum 1590-1594,
s. 85.

[15] „Anno 1593; Adi 30 Marti herren Matthias Winckler von
dem Khürchen geldt des (geigsten?) Jars gegen ainer verfertig-
ten (behautuns?), welliches geldt zuerbauung des Neunen Al-
tars, In der untern StattKhürchen angelegt fl. 252,-“; (ŠOKA
v Kremnici, MMKr, Tomus I, Fons 19, Fase 4, Nro 348).
[ 16] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Curiale Protocolum 1618-1619,
s. 63; od roku 1608 bol hlavným komorským grófom „Mathias
a Paenstein Camerarius Supremus“.
[17] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Curiale Protocolum 1618-1619,
s. 101-102.
[18] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Curiale Protocolum 1618-1619,
s. 93.
[19] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Tomus II, Fons 19, Fase 2, Nro
218. [Příloha 1]
[20] Nejedná sa zrejme o nijak významných maliarov, tieto mená
sa nespomínajú jednak v žiadnej literatuře v súvislosti
s maliarstvom na Slovensku, jednak sa nenachádzajú vo vše-
obecných lexikónoch európskych umelcov.
[21] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Curiale Protocolum 1618-1619,
s. 177.
[22] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Curiale Protocolum 1618-1619,
část Beschriebene Gerichts Acten s. 181-182. [Příloha 2]
[23] ŠOKA v Kremnici, MMKr, Curiale Protocolum 1618-1619,
časť Beschriebene Gerichts Acten, s. 185.

Příloha 1

ŠOKA v Kremnici, MMKr, Tomus II, Fons 19, Fase 2, Nro 218
Zmluva na vyhotovenie maliarskej výzdoby farského kostola medzi městským magistrátem
a Samuelom a Federicom Fabritim z 18. augusta 1618

Dies Lauffenden Sechzehenhundert undt Achtzehen-
ten Jahres den 18 Tag Augusty Ist von Einen Edlen undt
ersten herren Richter undt Rath, sambt den wollverordne-
ten herren kirchvättern dieser Kay: Freyen Haupt Berg-
stadt Krembniz In hungern, In der untter Pfarrkirchen
denen erbahren undt kunstreichen jungen gesellen Samu-
eli undt Friderico Fabritii die barkirchen zumahlen ange-
dinget worde dero gestalt undt Also demnach solche bar-
kirchen auf drey undt vierzige Taffeln außgetheilt undt

angericht worden, Ist gerneIten gesellen eine rede Taffeln
umb Acht guelden funffzige Pfennige hunghr sambt den
Säulen undt Gesimbsten angedinget doch alß das es mit
Öllfarben beschege, welche Quota sich dann auf Drey-
hundert funff und Sechzig guellden undt funffzige Pfen-
nige hunghr erstreeken würde, Auch ihne auf solche an-
bedingete Arbeit albereit darauf geben undt bezahlt Ein-
hundert funff und zwannzigk guellden, weil sie aber in
Instehentes Arbeit nach einen gesellen Johann: genant

79