DOI article:
Zapletalová, Jana: "Die Alpen als Grenze?": Bemerkungen zum Studium italienischer Freskomaler auf der Wender des 17. und 18. Jahrhunderts in Mähren
DOI Page / Citation link:https://doi.org/10.11588/diglit.52534#0228
„Alpy jako hranice?“ Postřehy ke studiu italských
malířů nástěnných maleb přelomu 17. a 18. století na Moravě
Resumé
Příspěvek se věnuje současnému stavu bádání
o vybraných, původem italských autorech nástěnných
maleb, kteří působili v průběhu 17. a 18. století na
Moravě a zároveň na území dalších států střední Evro-
py, ve Slovinsku a jižním Německu. Poukazuje na
neudržitelnost dosavadní praxe v přístupu ke studiu
těchto malířů v rámci českých dějin umění, „uzaví-
rání“ jejich díla podle současného politického uspořá-
dání Evropy a na odlišnost (v mnoha případech znač-
nou) v náhledu na dílo konkrétního malíře v jednot-
livých oblastech jeho působení, mnohdy způsobené
špatným stavem dochování maleb. Jakoby si dějiny
umění každého z dnešních států, na jehož území daný
malíř pracoval, vytvářely vlastní a do jisté míry izolo-
vaný náhled na jeho tvorbu: „obraz“ určený hranice-
mi naší dosavadní jazykové vybavenosti, dosažitelností
cizí odborné literatury, periodik, znalostí obrazového
materiálu jiných oblastí a také síly domácí umělecko-
historické tradice, mnohdy s nacionalistickým pod-
textem. Tato síť hranic, odlišná od té, která existova-
la kolem roku 1700, ve své současné podobě deter-
minuje naše možnosti výzkumu a ovlivňuje náš přístup
ke starému materiálu. Komplikuje rovněž možnosti
obsáhnout a uchopit tyto malíře v celistvosti jejich
tvorby a zapříčiňuje mnoho zavádějících a mylných
interpretací, zde alespoň ukázkově zmíněných na ně-
kolika konkrétních případech malířů Andrey Lanzani-
ho, Carpofora Tencally, Innocenza Montiho nebo Si-
mone Gionimy. Rovněž se jeví jako potřebné vyh-
nout se do budoucna nežádoucímu a většinou nezá-
měrnému nastavení jedné kvalitativní laťky, která by
se stala měřítkem pro všechny země, kde konkrétní
malíř pracoval, a naopak klást důraz na porozumění
subtilnějším uměleckým vazbám daného kraje (niko-
li státu) a významu, jaký měly a mají konkrétní mal-
by pro určitou oblast.
224
malířů nástěnných maleb přelomu 17. a 18. století na Moravě
Resumé
Příspěvek se věnuje současnému stavu bádání
o vybraných, původem italských autorech nástěnných
maleb, kteří působili v průběhu 17. a 18. století na
Moravě a zároveň na území dalších států střední Evro-
py, ve Slovinsku a jižním Německu. Poukazuje na
neudržitelnost dosavadní praxe v přístupu ke studiu
těchto malířů v rámci českých dějin umění, „uzaví-
rání“ jejich díla podle současného politického uspořá-
dání Evropy a na odlišnost (v mnoha případech znač-
nou) v náhledu na dílo konkrétního malíře v jednot-
livých oblastech jeho působení, mnohdy způsobené
špatným stavem dochování maleb. Jakoby si dějiny
umění každého z dnešních států, na jehož území daný
malíř pracoval, vytvářely vlastní a do jisté míry izolo-
vaný náhled na jeho tvorbu: „obraz“ určený hranice-
mi naší dosavadní jazykové vybavenosti, dosažitelností
cizí odborné literatury, periodik, znalostí obrazového
materiálu jiných oblastí a také síly domácí umělecko-
historické tradice, mnohdy s nacionalistickým pod-
textem. Tato síť hranic, odlišná od té, která existova-
la kolem roku 1700, ve své současné podobě deter-
minuje naše možnosti výzkumu a ovlivňuje náš přístup
ke starému materiálu. Komplikuje rovněž možnosti
obsáhnout a uchopit tyto malíře v celistvosti jejich
tvorby a zapříčiňuje mnoho zavádějících a mylných
interpretací, zde alespoň ukázkově zmíněných na ně-
kolika konkrétních případech malířů Andrey Lanzani-
ho, Carpofora Tencally, Innocenza Montiho nebo Si-
mone Gionimy. Rovněž se jeví jako potřebné vyh-
nout se do budoucna nežádoucímu a většinou nezá-
měrnému nastavení jedné kvalitativní laťky, která by
se stala měřítkem pro všechny země, kde konkrétní
malíř pracoval, a naopak klást důraz na porozumění
subtilnějším uměleckým vazbám daného kraje (niko-
li státu) a významu, jaký měly a mají konkrétní mal-
by pro určitou oblast.
224