DOI Page / Citation link:
https://doi.org/10.11588/diglit.43272#0123
121
Santa- Croc-e a Santa Maria. Novella ve Florencii mají okna s alespoň
barevně vystupujícím rámováním. Kruhová okna kostela Santa Maria
ýovella ve Florencii jsou přímo příkladem pro San Lorenzo aneb flo-
rentský dóm. Taková is-olace a autonomisace byla však gotice severní
úplně cizí; v antice naopak máme dosti a dosti příkladů pro to, že
Římané chápali velmi dobře isolující význam rámování. Lombardské
umění nezdůrazňuje až na nepatrné výjimky významu okna rámo-
váním. Souviselo to snad částečně také s cihlovou architekturou
staveb, ačkoliv právě v době gotické dosáhla cihlová profánní, archi-
tektura v použití cihel k účelům dekoračním překvapující dovednosti.
Florentská gotika, navazuje ihned v prvních příkladech. (Santa Maria
Novella) na antickou tradici. Nebylo to- překvapující, uvážíme-li, že
i San Miniatn- al Monte aneb florentské baptisterium ukazovaly vlivy
antické tradice. Snad také působila tradice velkých kruhových prů-
čelních oken (růží), jejichž zjednodušené příklady pozorovali jsme
uj benátských kostelů San Giovanni e Paolo a Dei Frari. Zásluhou
gotiky italské zůstane, že důsledně používala rámování k isolaci všech
svých tektonických článků. Tak i u chrámu Santa Maria Novella mají
i u kostela San Lorenzo ve Florencii hlavní úlohu isolované tekto-
nické články, které mohou býti ve svém významu zdůrazněny ještě
tím, že jsou temnější barvou vyzdviženy. Plastická a malířská deko-
race ustupuje u těchto přísně tektonických staveb úplně do pozadí.
Zásadní novostí u staveb Brunelleschiových je ta okolnost, že. vycítil,
že formy italské gotiky nehoví duchu italské gotiky, jelikož byly
vypůjčeny od gotiky severní a zaměnil je proto tvaromluvou anticko-
reiiaissanění, v jejíž přijetí viděl právem jediné východisko, ze stavu
umělecky neudržitelného, založeného na vnitřních rozporech. Byl-li
problém románského umění, vyvořiti jednotný prostor oklikou přes
jednotlivá pole, vytvořila-li gotika severní na úkor jednotlivých
článků prostor jednotný, avšak prostor v pohybu a neuzavřený, má
gotika italská zásadně jiný úkol. Chce vytvořili prostor v klidu,
a tento klidný prostor má býti co nejzřetelněji isolován od volného
prostoru, má býti prostorem určitým, bezpodmínečným. Brunelleschi
převzal od gotiky italské již hotovou věc. Byl jistý zásadní rozpor
mezi základní myšlenkou nepohyblivého' ohraničeného prostoru
a struktivními články italské gotiky. Arkáda, lomené oblouky, přípory
byly vždy znamením architektury, která jest v pohybu vzestupném,
ačkoliv se jejich funkce zde již úplně změnily. Zásluha Brunelleschiho
jest v tom, že odstranil tento zásadní rozpor a že- našel správné pro-
středky, jimiž mohl nahraditi formy, které pozbyly svého významu.
Pozorujeme tuto tvůrčí sílu genia Brunelleschiho ve všech jed no tli-
Santa- Croc-e a Santa Maria. Novella ve Florencii mají okna s alespoň
barevně vystupujícím rámováním. Kruhová okna kostela Santa Maria
ýovella ve Florencii jsou přímo příkladem pro San Lorenzo aneb flo-
rentský dóm. Taková is-olace a autonomisace byla však gotice severní
úplně cizí; v antice naopak máme dosti a dosti příkladů pro to, že
Římané chápali velmi dobře isolující význam rámování. Lombardské
umění nezdůrazňuje až na nepatrné výjimky významu okna rámo-
váním. Souviselo to snad částečně také s cihlovou architekturou
staveb, ačkoliv právě v době gotické dosáhla cihlová profánní, archi-
tektura v použití cihel k účelům dekoračním překvapující dovednosti.
Florentská gotika, navazuje ihned v prvních příkladech. (Santa Maria
Novella) na antickou tradici. Nebylo to- překvapující, uvážíme-li, že
i San Miniatn- al Monte aneb florentské baptisterium ukazovaly vlivy
antické tradice. Snad také působila tradice velkých kruhových prů-
čelních oken (růží), jejichž zjednodušené příklady pozorovali jsme
uj benátských kostelů San Giovanni e Paolo a Dei Frari. Zásluhou
gotiky italské zůstane, že důsledně používala rámování k isolaci všech
svých tektonických článků. Tak i u chrámu Santa Maria Novella mají
i u kostela San Lorenzo ve Florencii hlavní úlohu isolované tekto-
nické články, které mohou býti ve svém významu zdůrazněny ještě
tím, že jsou temnější barvou vyzdviženy. Plastická a malířská deko-
race ustupuje u těchto přísně tektonických staveb úplně do pozadí.
Zásadní novostí u staveb Brunelleschiových je ta okolnost, že. vycítil,
že formy italské gotiky nehoví duchu italské gotiky, jelikož byly
vypůjčeny od gotiky severní a zaměnil je proto tvaromluvou anticko-
reiiaissanění, v jejíž přijetí viděl právem jediné východisko, ze stavu
umělecky neudržitelného, založeného na vnitřních rozporech. Byl-li
problém románského umění, vyvořiti jednotný prostor oklikou přes
jednotlivá pole, vytvořila-li gotika severní na úkor jednotlivých
článků prostor jednotný, avšak prostor v pohybu a neuzavřený, má
gotika italská zásadně jiný úkol. Chce vytvořili prostor v klidu,
a tento klidný prostor má býti co nejzřetelněji isolován od volného
prostoru, má býti prostorem určitým, bezpodmínečným. Brunelleschi
převzal od gotiky italské již hotovou věc. Byl jistý zásadní rozpor
mezi základní myšlenkou nepohyblivého' ohraničeného prostoru
a struktivními články italské gotiky. Arkáda, lomené oblouky, přípory
byly vždy znamením architektury, která jest v pohybu vzestupném,
ačkoliv se jejich funkce zde již úplně změnily. Zásluha Brunelleschiho
jest v tom, že odstranil tento zásadní rozpor a že- našel správné pro-
středky, jimiž mohl nahraditi formy, které pozbyly svého významu.
Pozorujeme tuto tvůrčí sílu genia Brunelleschiho ve všech jed no tli-