Plaster Casts of the Works of Art
Obr. 13. Sm'mäm formy
pro odlitek chrliće
na jednom z pilifu
operneho systemu
katedräly (chrlić je pfi-
porrunkou prusko
były tehdy odlity pouze tri. Odginały techto konzol jsou kryty krużbami a jsou pri-
stupne jen behem restauroväni. V Hilbertove dobe vedl k pofizovani odlitkü zfejme
jiż systematicky zäjem o dokumentaci (odlitky skulptur z Velke veże były dokonce
zhotoveny ve dvojim provedem, poćitalo se pravdepodobne s jejich vystavenim).
Sbfrka dokumentaćnich sädrovych odlitkü je v poślednich letech systematicky dopl-
noväna (obr. 13,14,15,16). Vzdy kdyź je vprübehu konzervacnich praci na katedrale
postaveno leśeni na urcite cästi stavby je vyjimecnä możnost sejmout formu z beżne
nepfistupnych sochafskych originälü (ze 14., 15. i 19. stoi.). K nejnaroćnejśim pracim
patfilo pofizovani forem pro odlitky chrliću a velkych konzol z Korunni komory.
Specializovanou cast sbirky tvofi odlitky kamenickych znacek; pofizovane systema-
ticky od r. 2000. Je zajimave, że pfedtim, zejmena v obdobi Jednoty kdy pfi opraväch
byly pf istupne prakticky vsechny cästi stavby, odlitky zhotoveny nebyly. Pf itom
znaćky ze Stareho krälovskeho palace byly do sädry odleväny jiż ve 20. a 30. letech
20. stol. pf i opraväch vedenych stavitelem Karlem Fialou. Vzhledem k mnozstvi
znaćek na katedrale se pof izuji odlitky pouze vybranych exemplafu. Veskere nalezene
znaćky se dokumentuji kresebne v mefitku 1:1.
Sbirka odlitkü sochafskych detailü z katedräly sv. Vita pfedstavuje naprosto ojedinely
soubor, dokumentujici skulptury velmi kvalitni, avsak v originale śpatne pfistupne
i fotografovatelne, a tedy temef neznäme. Bez znalosti techto odlitkü se s celkovym
zpracovänim ći zhodnocenim parlefovske vyzdoby stavby nelze uspeśne vyrovnat.
Do budoucna by było możne uvażovat o dlouhodobem vystaveni tohoto souboru,
nebo alespoń jeho vybranych cästi. Odlitky maji navic tu vyhodu, że pozorovatel
neni ruśen barevnymi defekty na povrchu originälü a müze se pine soustfedit na
hodnoccni tvaru.
58
Obr. 13. Sm'mäm formy
pro odlitek chrliće
na jednom z pilifu
operneho systemu
katedräly (chrlić je pfi-
porrunkou prusko
były tehdy odlity pouze tri. Odginały techto konzol jsou kryty krużbami a jsou pri-
stupne jen behem restauroväni. V Hilbertove dobe vedl k pofizovani odlitkü zfejme
jiż systematicky zäjem o dokumentaci (odlitky skulptur z Velke veże były dokonce
zhotoveny ve dvojim provedem, poćitalo se pravdepodobne s jejich vystavenim).
Sbfrka dokumentaćnich sädrovych odlitkü je v poślednich letech systematicky dopl-
noväna (obr. 13,14,15,16). Vzdy kdyź je vprübehu konzervacnich praci na katedrale
postaveno leśeni na urcite cästi stavby je vyjimecnä możnost sejmout formu z beżne
nepfistupnych sochafskych originälü (ze 14., 15. i 19. stoi.). K nejnaroćnejśim pracim
patfilo pofizovani forem pro odlitky chrliću a velkych konzol z Korunni komory.
Specializovanou cast sbirky tvofi odlitky kamenickych znacek; pofizovane systema-
ticky od r. 2000. Je zajimave, że pfedtim, zejmena v obdobi Jednoty kdy pfi opraväch
byly pf istupne prakticky vsechny cästi stavby, odlitky zhotoveny nebyly. Pf itom
znaćky ze Stareho krälovskeho palace byly do sädry odleväny jiż ve 20. a 30. letech
20. stol. pf i opraväch vedenych stavitelem Karlem Fialou. Vzhledem k mnozstvi
znaćek na katedrale se pof izuji odlitky pouze vybranych exemplafu. Veskere nalezene
znaćky se dokumentuji kresebne v mefitku 1:1.
Sbirka odlitkü sochafskych detailü z katedräly sv. Vita pfedstavuje naprosto ojedinely
soubor, dokumentujici skulptury velmi kvalitni, avsak v originale śpatne pfistupne
i fotografovatelne, a tedy temef neznäme. Bez znalosti techto odlitkü se s celkovym
zpracovänim ći zhodnocenim parlefovske vyzdoby stavby nelze uspeśne vyrovnat.
Do budoucna by było możne uvażovat o dlouhodobem vystaveni tohoto souboru,
nebo alespoń jeho vybranych cästi. Odlitky maji navic tu vyhodu, że pozorovatel
neni ruśen barevnymi defekty na povrchu originälü a müze se pine soustfedit na
hodnoccni tvaru.
58