0.5
1 cm
kej iluminátorskej produkcie na Slovensku nevedie
len cez porovnáváme so súdobým materiálom do-
mácím — uhorským, ale cez komparáciu s celou
stredoeurópskou rukopisnou produkciou a pra-
meňmi jej iluminátorského umenia, čo je vlastně aj
jednou z odpovědí na otázku centrum — provincia.
Pravda, torzovitosť rukopisného fondu z územia
Slovenska výrazné limituje možnosti nášho pozna-
nia a je vóbec otázne, či bude možné na jeho zákla-
de vyspecifikovat’ domácu iluminátorskú produk-
ciu, ktorá sa v teoretickej rovině předpokládá.41
Z načrtnutého stavu nášho bádania o středově-
kých iluminovaných rukopisoch vyplývá pre slo-
venskú umenovedu do budúcnosti niekol’ko zá-
kladných úloh. V prvom rade by málo ísť o základ-
né heuristické spracovanie iluminovaných rukopi-
sov, inkunábulí a diplomatického materiálu, teda
o súpis, ktorý ako pendant trojdielneho súpisu
J. Sopka rozšíří v ňom obsiahnuté stručné informá-
cie o knižnej výzdobě a kriticky ich spracuje z hla-
diska umeleckohistorického.42. Konkrétnu předsta-
vu o podobě tohto súpisu možno nadobudnúť z ra-
kúskych súpisov (Pächt — Thoss — Jenni),43 alebo
1 Základný prehlad dějin odboru i literatúry pozři HLAVÁ-
ČEK, K.: Úvod do latinské kodikologie. Praha 1978. Ten istý:
Kodikologie. In: HLAVÁČEK, L—KAŠPAR, J.—NOVÝ, R.:
Vademecum pomocných věd historických. Praha 1988.
2 DAIN, A.: Les Manuscrits. Paris 1949 (2. vyd. Paris
1964).
3 HLAVÁČEK, I.: Kodikologie. In: Vademecum. C.d.
v pozn. 1, s. 271.
4 K vývojů názorov pozři: DÉLAISSÉ, L. M.J.: Towards
a History of the Medieval Book. Divinitas II, 1967, s. 423—35;
GRUJS, A. : Codicology or the Archeology of the Book? A falše
Dilemma. Quaerendo 2, 1972/2, s.87—108.
5 Množstvo znehodnotených rukopisov s vyřezanými ilu-
mináciami, či zbierky iluminácií, ku ktorým sa ich pôvodné
a takto znehodnotené kodexy dávno stratili, sú svedectvom
o niekdajších nevědeckých prístupoch, zberatelských vášniach,
či obchodných špekuláciách. K hlavným úlohám súčasnej kodi-
kológie patří preto hladanie stratených rukopisv k vyřezaným
zlomkom, alebo opačné a ich scelovanie (aspoň teoretické) do
póvodných celkov.
6 PÄCHT, O.: Buchmalerei des Mittelalters. Eine Einfüh-
rung. München 1984, s. 9 a 10.
7 DAIN, A.: C.d. v pozn. 2, s. 13.
8 PRAŽÁK, J.: Ke studiu českého knižního umění 13.
století. (Kodikologické poznámky k iluminovaným rukopisům.)
In: Umění 13. století v českých zemích. Praha 1983, s. 576. Ten
istý: K metodologickému přínosu pomocných věd historických
zvláště kodikologie. In: Pomocné vědy historické v současném
archivnictví a historiografii. Praha 1987, s. 197—200; HLAVÁ-
v súčasnosti pripravovanom súpise iluminovaných
rukopisov knižnice Národního Muzea v Prahe.44
Žiadúce je aj počítačové spracovanie, ktorého pří-
prava móže čerpat’ nielen z podobných vo svete
zaužívaných systémov deskripcie (pozři pozn. 10),
ale aj z analogických počítačových súpisov v iných
historických védách.45
V rámci užšieho štúdia vystupuje do popredia
ako jedinečný historický rukopisný celok s prvým
známým súpisom kódexov z 15. storočia Kapitul-
ská knižnica v Bratislavě46, kremnická knižnica47,
farská knižnica v Levoči (v súčasnosti deponovaná
v rumunskej Alba lulii)48. Žiadúce by bolo i vydá-
váme dalších faximílií.49
Na závěr je potřebné dodat’, že středověký ilumi-
novaný rukopisný fond, či už domácej, alebo cu-
dzej proveniencie, z územia Slovenska i napriek
svojej torzovitosti patří k prameňom, ktoré presa-
hujú lokálny rámec. Na druhej straně dokumentuje
kultúrne poměry a umělecké procesy regionálně, či
mikroregionálne a po dókladnom spracovaní by sa
mohol stať právě v tejto oblasti modelovým.
ČEK, I.: Kodikologie. C.d. v pozn. 1, s. 274; ŠVÁCHA, R. :
Dějepis umění v současnosti. In: Kapitoly z českého dějepisu
umění II. Praha 1987, s. 369—70 (týká sa dalších oblastí umeno-
vedného výskumu); STEJSKAL, K.—ŠVÁBENSKÝ, M.: Ilu-
minátor cerroniánského rukopisu Pûlkavy a jeho dílo. Umění
XXXVI, 1988/4, s. 340—65; MARTI, R.: How Much Descrip-
tion Does a Manuscript Need? In : Polata Knigopisnaja. Nijme-
gen 1987, s. 73—84. Podává tu prehladnú tabulku (s. 77) o sfé-
rách záujmu jednotlivých disciplín pri skúmaní rukopisu.
9 Pozři pozn. 43 a 44.
10 Richtlinien Handschriftenkatalogisierung. 4. erweiterte
Auflage. Deutsche Forschunggemeinschaft. Bonn 1985; Guide
pour Élaboration d’une Notice de Manuscrit. (Série informati-
que et Documentation textuelle.) Institut d’Histoire des Textes.
CNRS. Paris 1977; OHLGREN, T. H.: Computer Indexing Of
Illuminated Manuscripts for Use in Medieval Studies. In: Com-
puter in the Humanities, 12, 1978, s. 189—99; GARNIER, F.:
Construction et expliotation iconographique du Corpus des
enluminures des bibliothèques de France. In: First International
Conference on Automatic Data Processing of Art History Data
and Documents. Pisa 1978. Conference Transactions II, s. 183
—97; Data Retrieval Samples Using the PARIS System. Con-
trol Data Corporation, Knowledge Based Services. Minneapolis
1979; STONES, M. A.—ARTUR, R. S.: Manuscripts Illumi-
nation and PARIS, CDC, KBS. Minneapolis 1981; GEURTS,
A. J.—GRUJS, A.—KRIEKEN, J. van—VEDER. W. R. : Co-
dicography and Computer. In: Polata Knigopisnaja. Nijmegen
1987, s. 4—39.
" HLAVÁČEK, L: Paleografie. C.d. v pozn. 8, s. 27.
190
len cez porovnáváme so súdobým materiálom do-
mácím — uhorským, ale cez komparáciu s celou
stredoeurópskou rukopisnou produkciou a pra-
meňmi jej iluminátorského umenia, čo je vlastně aj
jednou z odpovědí na otázku centrum — provincia.
Pravda, torzovitosť rukopisného fondu z územia
Slovenska výrazné limituje možnosti nášho pozna-
nia a je vóbec otázne, či bude možné na jeho zákla-
de vyspecifikovat’ domácu iluminátorskú produk-
ciu, ktorá sa v teoretickej rovině předpokládá.41
Z načrtnutého stavu nášho bádania o středově-
kých iluminovaných rukopisoch vyplývá pre slo-
venskú umenovedu do budúcnosti niekol’ko zá-
kladných úloh. V prvom rade by málo ísť o základ-
né heuristické spracovanie iluminovaných rukopi-
sov, inkunábulí a diplomatického materiálu, teda
o súpis, ktorý ako pendant trojdielneho súpisu
J. Sopka rozšíří v ňom obsiahnuté stručné informá-
cie o knižnej výzdobě a kriticky ich spracuje z hla-
diska umeleckohistorického.42. Konkrétnu předsta-
vu o podobě tohto súpisu možno nadobudnúť z ra-
kúskych súpisov (Pächt — Thoss — Jenni),43 alebo
1 Základný prehlad dějin odboru i literatúry pozři HLAVÁ-
ČEK, K.: Úvod do latinské kodikologie. Praha 1978. Ten istý:
Kodikologie. In: HLAVÁČEK, L—KAŠPAR, J.—NOVÝ, R.:
Vademecum pomocných věd historických. Praha 1988.
2 DAIN, A.: Les Manuscrits. Paris 1949 (2. vyd. Paris
1964).
3 HLAVÁČEK, I.: Kodikologie. In: Vademecum. C.d.
v pozn. 1, s. 271.
4 K vývojů názorov pozři: DÉLAISSÉ, L. M.J.: Towards
a History of the Medieval Book. Divinitas II, 1967, s. 423—35;
GRUJS, A. : Codicology or the Archeology of the Book? A falše
Dilemma. Quaerendo 2, 1972/2, s.87—108.
5 Množstvo znehodnotených rukopisov s vyřezanými ilu-
mináciami, či zbierky iluminácií, ku ktorým sa ich pôvodné
a takto znehodnotené kodexy dávno stratili, sú svedectvom
o niekdajších nevědeckých prístupoch, zberatelských vášniach,
či obchodných špekuláciách. K hlavným úlohám súčasnej kodi-
kológie patří preto hladanie stratených rukopisv k vyřezaným
zlomkom, alebo opačné a ich scelovanie (aspoň teoretické) do
póvodných celkov.
6 PÄCHT, O.: Buchmalerei des Mittelalters. Eine Einfüh-
rung. München 1984, s. 9 a 10.
7 DAIN, A.: C.d. v pozn. 2, s. 13.
8 PRAŽÁK, J.: Ke studiu českého knižního umění 13.
století. (Kodikologické poznámky k iluminovaným rukopisům.)
In: Umění 13. století v českých zemích. Praha 1983, s. 576. Ten
istý: K metodologickému přínosu pomocných věd historických
zvláště kodikologie. In: Pomocné vědy historické v současném
archivnictví a historiografii. Praha 1987, s. 197—200; HLAVÁ-
v súčasnosti pripravovanom súpise iluminovaných
rukopisov knižnice Národního Muzea v Prahe.44
Žiadúce je aj počítačové spracovanie, ktorého pří-
prava móže čerpat’ nielen z podobných vo svete
zaužívaných systémov deskripcie (pozři pozn. 10),
ale aj z analogických počítačových súpisov v iných
historických védách.45
V rámci užšieho štúdia vystupuje do popredia
ako jedinečný historický rukopisný celok s prvým
známým súpisom kódexov z 15. storočia Kapitul-
ská knižnica v Bratislavě46, kremnická knižnica47,
farská knižnica v Levoči (v súčasnosti deponovaná
v rumunskej Alba lulii)48. Žiadúce by bolo i vydá-
váme dalších faximílií.49
Na závěr je potřebné dodat’, že středověký ilumi-
novaný rukopisný fond, či už domácej, alebo cu-
dzej proveniencie, z územia Slovenska i napriek
svojej torzovitosti patří k prameňom, ktoré presa-
hujú lokálny rámec. Na druhej straně dokumentuje
kultúrne poměry a umělecké procesy regionálně, či
mikroregionálne a po dókladnom spracovaní by sa
mohol stať právě v tejto oblasti modelovým.
ČEK, I.: Kodikologie. C.d. v pozn. 1, s. 274; ŠVÁCHA, R. :
Dějepis umění v současnosti. In: Kapitoly z českého dějepisu
umění II. Praha 1987, s. 369—70 (týká sa dalších oblastí umeno-
vedného výskumu); STEJSKAL, K.—ŠVÁBENSKÝ, M.: Ilu-
minátor cerroniánského rukopisu Pûlkavy a jeho dílo. Umění
XXXVI, 1988/4, s. 340—65; MARTI, R.: How Much Descrip-
tion Does a Manuscript Need? In : Polata Knigopisnaja. Nijme-
gen 1987, s. 73—84. Podává tu prehladnú tabulku (s. 77) o sfé-
rách záujmu jednotlivých disciplín pri skúmaní rukopisu.
9 Pozři pozn. 43 a 44.
10 Richtlinien Handschriftenkatalogisierung. 4. erweiterte
Auflage. Deutsche Forschunggemeinschaft. Bonn 1985; Guide
pour Élaboration d’une Notice de Manuscrit. (Série informati-
que et Documentation textuelle.) Institut d’Histoire des Textes.
CNRS. Paris 1977; OHLGREN, T. H.: Computer Indexing Of
Illuminated Manuscripts for Use in Medieval Studies. In: Com-
puter in the Humanities, 12, 1978, s. 189—99; GARNIER, F.:
Construction et expliotation iconographique du Corpus des
enluminures des bibliothèques de France. In: First International
Conference on Automatic Data Processing of Art History Data
and Documents. Pisa 1978. Conference Transactions II, s. 183
—97; Data Retrieval Samples Using the PARIS System. Con-
trol Data Corporation, Knowledge Based Services. Minneapolis
1979; STONES, M. A.—ARTUR, R. S.: Manuscripts Illumi-
nation and PARIS, CDC, KBS. Minneapolis 1981; GEURTS,
A. J.—GRUJS, A.—KRIEKEN, J. van—VEDER. W. R. : Co-
dicography and Computer. In: Polata Knigopisnaja. Nijmegen
1987, s. 4—39.
" HLAVÁČEK, L: Paleografie. C.d. v pozn. 8, s. 27.
190
