DOI Artikel:
Benešovská, Klára: Petr Parléř versus Matyáš z Arrasu v pražské katedrále sv. Víta
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.51730#0115
Domnívám se, že tento počáteční nutný dialog
Parléře s Matyášovým slohem obohatil podstat-
ně následný Parléřův vývoj a jeho smysl pro kon-
trast jemné kresebnosti linií s výrazně plasticky
modelovanými tvary, který se stal jednou z kom-
ponent Parléřova slohu v architektuře i plastice.
POZNÁMKY
[1] Tuto otázku si bádání nekladlo, dokud od sebe přísně dělilo
dílo obou hutí jako dva proti sobě stojící a zcela odlišné způso-
by vyjadřování.
[2] HOMOLKA, J. : Ikonografie katedrály sv. Víta v Praze. Umě-
ní, 26, 1978, s. 566
[3] LÍBAL, D.: Svatováclavská kaple v pražské katedrále. In:
Die Parier und der schöne Stil 1350-1400, Bd. II. Köln 1978, s.
622; - Týž, Die Grundfragen der Entwicklung der Baukunst in
Böhmische Staat. In: Die Parler..., Bd. IV Köln 1980, s. 171-
172; - Týž, Architektura českého státu v době Karlově. In: Me-
zinárodní vědecká konference Doba Karla IV v dějinách náro-
dů ČSSR, Praha 1978. Materiály ze sekce dějin umění. Univer-
sita Karlova, Praha 1982, s. 98-113. Je třeba připomenout, že D.
Líbal již ve své publikaci z r. 1948 přiřkl Matyášovi začátek
výstavby sakristie i s plánovanou hvězdovou klenbou (Gotická
architektura v Čechách a na Moravě. Praha 1948, s. 108).
[4] LÍBAL, D.: Gotická architektura v Praze doby Karlovy. In:
Staletá Praha IX. Praha 1979, s. 45-58
[5] MUK, J. : Problematika kleneb doby Karlovy. In: Doba Karla
IV. v dějinách národů ČSSR, c. d. (v pozn.3), s. 114-126
[6] LÍBAL, D.: Gotická architektura. In: Praha středověká. Pra-
ha 1983, s. 266
[7] LÍBAL, D, in: Dějiny českého výtvarného umění, Praha 1984,
s. 181
[8] VÍTOVSKÝ, J.: Svatováclavská kaple v pražské katedrále -
Matyáš z Arrasu nebo Petr Parléř? Památky a příroda, 1990, s.
339-340
[9] VÍTOVSKÝ, J.: Několik poznámek k problematice Karlštej-
na. Zprávy památkové péče, 52, 1992, č. 11, s. 1
[10] BENEŠOVSKÁ, K.: „ The St. Wenceslas chapel - the state
of the research ", nepublikovaný referát, proslovený na sympoziu
„Britsko-české setkání“ (organizovala Uměleckohistorická spo-
lečnost a Central European University), Pražský hrad 3.9.1994.
[11] HILBERT, K.: Zpráva o nálezu ostatků sv. Václava a o
objevech archeologických pod kaplí svatováclavskou. Archiv
Pražského hradu, Fond Jednoty pro dostavbu sv. Víta, Výroč-
ní zprávy za r. 1910, s. 60-68; - Týž, Svatováclavská kaple
v chráměsv. Víta v Praze. Umělecké poklady Čech II. Praha
1913, s. 14-16; Přesná zaměření a nákresy nálezové situace
včetně stratigrafie základového zdivá, nasedajícího na opu-
kový sokl jsou zachycena ve skicáku z let 1910-1911, do kte-
rého kreslil K. Hilbert a jeho stavební mistr Dufek (Archiv
Pražského hradu, Fond Jednoty pro dostavbu sv. Víta, skicák
i.č. XVI.).
[12] PODLAHA, A., in: Časopis katolického duchovenstva, roč.
1911, seš. 3 a 4.
[13] PODLAHA, A.: Hrob svátého Václava. In: Svatováclavský
sborník I. Praha 1934, s. 130-158; - HILBERT, K.: O nálezech
rotundy Václavovy. Tamtéž, s. 220-229.
[ 14] PODLAHA, A.- HILBERT, K. : Metropolitní chrám sv. Vita
v Praze. Praha 1906, s. 154
[15] KOTRBA, V: Kaple svatováclavská v pražské katedrále.
Umění, 8, 1960, s. 329-356
[16] ZAHRADNÍK, P.: Katedrála sv. Vita. Stavebně-historický
průzkum (nepublikovaný strojopis, SÚRPMO Praha), 2. díl, 1990.
[17] LÍBAL, D.: Kpoznání geneze svatováclavské kaple v ka-
tedrálesv. Vita. Zprávy památkové péče, 55, 1995, s.359-361;-
D. Líbal se zde mylně domnívá, že Kotrba dospěl ke svým závě-
rům na základě nevydaných materiálů Hilbertových, které měl
k dispozici. Jde ale ve všech případech o nálezy publikované
(uvedené v pozn. 11).
[18] LÍBAL, c. d. (v pozn.3, 1978).
[19] Beneš Krabice z Weitmile (cit. in: TOMEK, V V: Základy
starého místopisu pražského TV, s. 107). Interpretaci Benešovy zprávy
o zboření zdí starého kostela roku 1369 a přenesení ostatků bisku-
pa Jana a Kosmy provedl podrobně BIRNBAUM, V: Chrám sv.
Vita. In: Kniha o Praze. Praha 1930, s. 17. Také přízední pilíř po-
slední arkády ochozu, přistavěný ke zdi kaple, nebyl do její zdi
zavázán. Potvrdily to nálezy při odbourání mladších zazdívek arká-
dy v r. 1887 (Archiv Pražského hradu, Fond Jednoty pro dostavbu
sv. Vita, Výroční zprávy zař. 1887-1888, s.7). Ze statických důvodů
musela být původně v celé výši do prostoru příčné lodi otevřená
arkáda nově zazděna a ponechán jen nižší průchod.
[20] Podobně byly užity odlehčující pasy nad klenbou sakristie
či klenbami ochozu, jak názorně ukazuje řez, publikovaný in:
PODLAHA - HILBERT, c. d. (v pozn. 14, 1906), obr. 68.
[21] Jinou kapitolu představuje ovšem otázka, jak se s tímto
netradičním řešením vyrovnávalo 19. století, když je při dostav-
bě katedrály odkrylo (a zaselo símě nedůvěry, s níž se badatelé
109
Parléře s Matyášovým slohem obohatil podstat-
ně následný Parléřův vývoj a jeho smysl pro kon-
trast jemné kresebnosti linií s výrazně plasticky
modelovanými tvary, který se stal jednou z kom-
ponent Parléřova slohu v architektuře i plastice.
POZNÁMKY
[1] Tuto otázku si bádání nekladlo, dokud od sebe přísně dělilo
dílo obou hutí jako dva proti sobě stojící a zcela odlišné způso-
by vyjadřování.
[2] HOMOLKA, J. : Ikonografie katedrály sv. Víta v Praze. Umě-
ní, 26, 1978, s. 566
[3] LÍBAL, D.: Svatováclavská kaple v pražské katedrále. In:
Die Parier und der schöne Stil 1350-1400, Bd. II. Köln 1978, s.
622; - Týž, Die Grundfragen der Entwicklung der Baukunst in
Böhmische Staat. In: Die Parler..., Bd. IV Köln 1980, s. 171-
172; - Týž, Architektura českého státu v době Karlově. In: Me-
zinárodní vědecká konference Doba Karla IV v dějinách náro-
dů ČSSR, Praha 1978. Materiály ze sekce dějin umění. Univer-
sita Karlova, Praha 1982, s. 98-113. Je třeba připomenout, že D.
Líbal již ve své publikaci z r. 1948 přiřkl Matyášovi začátek
výstavby sakristie i s plánovanou hvězdovou klenbou (Gotická
architektura v Čechách a na Moravě. Praha 1948, s. 108).
[4] LÍBAL, D.: Gotická architektura v Praze doby Karlovy. In:
Staletá Praha IX. Praha 1979, s. 45-58
[5] MUK, J. : Problematika kleneb doby Karlovy. In: Doba Karla
IV. v dějinách národů ČSSR, c. d. (v pozn.3), s. 114-126
[6] LÍBAL, D.: Gotická architektura. In: Praha středověká. Pra-
ha 1983, s. 266
[7] LÍBAL, D, in: Dějiny českého výtvarného umění, Praha 1984,
s. 181
[8] VÍTOVSKÝ, J.: Svatováclavská kaple v pražské katedrále -
Matyáš z Arrasu nebo Petr Parléř? Památky a příroda, 1990, s.
339-340
[9] VÍTOVSKÝ, J.: Několik poznámek k problematice Karlštej-
na. Zprávy památkové péče, 52, 1992, č. 11, s. 1
[10] BENEŠOVSKÁ, K.: „ The St. Wenceslas chapel - the state
of the research ", nepublikovaný referát, proslovený na sympoziu
„Britsko-české setkání“ (organizovala Uměleckohistorická spo-
lečnost a Central European University), Pražský hrad 3.9.1994.
[11] HILBERT, K.: Zpráva o nálezu ostatků sv. Václava a o
objevech archeologických pod kaplí svatováclavskou. Archiv
Pražského hradu, Fond Jednoty pro dostavbu sv. Víta, Výroč-
ní zprávy za r. 1910, s. 60-68; - Týž, Svatováclavská kaple
v chráměsv. Víta v Praze. Umělecké poklady Čech II. Praha
1913, s. 14-16; Přesná zaměření a nákresy nálezové situace
včetně stratigrafie základového zdivá, nasedajícího na opu-
kový sokl jsou zachycena ve skicáku z let 1910-1911, do kte-
rého kreslil K. Hilbert a jeho stavební mistr Dufek (Archiv
Pražského hradu, Fond Jednoty pro dostavbu sv. Víta, skicák
i.č. XVI.).
[12] PODLAHA, A., in: Časopis katolického duchovenstva, roč.
1911, seš. 3 a 4.
[13] PODLAHA, A.: Hrob svátého Václava. In: Svatováclavský
sborník I. Praha 1934, s. 130-158; - HILBERT, K.: O nálezech
rotundy Václavovy. Tamtéž, s. 220-229.
[ 14] PODLAHA, A.- HILBERT, K. : Metropolitní chrám sv. Vita
v Praze. Praha 1906, s. 154
[15] KOTRBA, V: Kaple svatováclavská v pražské katedrále.
Umění, 8, 1960, s. 329-356
[16] ZAHRADNÍK, P.: Katedrála sv. Vita. Stavebně-historický
průzkum (nepublikovaný strojopis, SÚRPMO Praha), 2. díl, 1990.
[17] LÍBAL, D.: Kpoznání geneze svatováclavské kaple v ka-
tedrálesv. Vita. Zprávy památkové péče, 55, 1995, s.359-361;-
D. Líbal se zde mylně domnívá, že Kotrba dospěl ke svým závě-
rům na základě nevydaných materiálů Hilbertových, které měl
k dispozici. Jde ale ve všech případech o nálezy publikované
(uvedené v pozn. 11).
[18] LÍBAL, c. d. (v pozn.3, 1978).
[19] Beneš Krabice z Weitmile (cit. in: TOMEK, V V: Základy
starého místopisu pražského TV, s. 107). Interpretaci Benešovy zprávy
o zboření zdí starého kostela roku 1369 a přenesení ostatků bisku-
pa Jana a Kosmy provedl podrobně BIRNBAUM, V: Chrám sv.
Vita. In: Kniha o Praze. Praha 1930, s. 17. Také přízední pilíř po-
slední arkády ochozu, přistavěný ke zdi kaple, nebyl do její zdi
zavázán. Potvrdily to nálezy při odbourání mladších zazdívek arká-
dy v r. 1887 (Archiv Pražského hradu, Fond Jednoty pro dostavbu
sv. Vita, Výroční zprávy zař. 1887-1888, s.7). Ze statických důvodů
musela být původně v celé výši do prostoru příčné lodi otevřená
arkáda nově zazděna a ponechán jen nižší průchod.
[20] Podobně byly užity odlehčující pasy nad klenbou sakristie
či klenbami ochozu, jak názorně ukazuje řez, publikovaný in:
PODLAHA - HILBERT, c. d. (v pozn. 14, 1906), obr. 68.
[21] Jinou kapitolu představuje ovšem otázka, jak se s tímto
netradičním řešením vyrovnávalo 19. století, když je při dostav-
bě katedrály odkrylo (a zaselo símě nedůvěry, s níž se badatelé
109