DOI Artikel:
Pomfyová, Bibiana: K niektorým otázkam hodnotenia stredovekej architektúry na Slovensku (Príklad Spiša)
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.52506#0058
Geist - Kunst. Köln 1974; - E. BADSTÜBNER: Kirchen der
Mönche. Die Baukunst der Reformorden in Mittelalter. Berlin
1981 ; - W. RÜG: Der„ Bernhardinische Plan “ im Rahmen der
Kirchenbaukunst der Zisterzienser im 12. Jh. Tübingen 1983; —
J. KUTHAN: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách.
K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha 1983; - G.
DUBY: Die Kunst der Zisterzienser. Stuttgart 1983; - J. A.
SCHMOLL gen. EISENWERTH: Zisterzienser-Romanik. Kri-
tische Gedanken zur jüngsten Literatur, in: Epochengrenzen und
Kontinuität. Studien zur Kunstgeschichte (Hg. von W. Nerdin-
gerundD. Schubert). München 1985, s. 31-46;-M. KUTZNER:
Czy cystersi spelnili w Europie Srodkowej rolç pionierów sztuki
gotyckiej, in: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce. Po-
znan 1987, s. 387-412; - ten istý: Cysterska architektura na
Slepku w latach 1200-1330, in: Dzieje i kultura polskich cyster-
sów do XVIII w. Krakow 1994, s. 315-339; -A.-B. HERTKORN:
Die Zisterzienser. Stuttgart - Zürich 1991; - K. CHARVÁTO-
VA: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Praha 1994,
a dálšie.
[41] K počiatkom bádania o cisterciánskej architektuře W. Rug,
c. d. (v pozn. 40), s. 5-15.
[42] Václav Mencl (c. d. v pozn.8, 1965, s. 28) označil cisterci-
ánsky kláštor za nevyhnutný předpoklad pre každú úspešnú
kolonizáciu 13. stor.
[43] V Mencl rozlišoval tri prúdy, ktorými sa cisterciánske ume-
nie vychádzajúce z Maulbronnu šířilo smerom na východ: podu-
najský (Zwettl, Heiligenkreuz, Nitra), stredonemecký (Ebrach),
saský (Walkenried). - VMencl, c. d. (v pozn. 1 ), s. 223-225; - c.
d. (v pozn.8, 1965).
[44] Pozři k tomu M. Kutzner, c. d. (v pozn. 40, 1987).
[45] Tradičná představu o cisterciánskej architektúre jednoznač-
né odmietapolský historikumeniaM. KUTZNER (c. d. v pozn.40,
1987 a 1994). Skepticky sa voči rozhodujúcej úlohe cisterciánov
v procese šírenia gotiky stavajú napr. aj E. Marosi (c. d. v pozn.3 8)
a vo svojich novších prácach aj J. KUTHAN (Česká architektura
v době posledních Přemyslovců. Vimperk 1994).
[46] Bližšie k tomu B. POMFYOVÁ: Václav Mencl a spišská
sakrálna architektům 13. stor. - príspevok k problému klasifi-
kácie architektury 13. stor, in: Kolokvium Život a dielo Václa-
va Mencla na Slovensku (zborník). Bratislava 1999, s. 89-98.
[47] E. MAROSI: Zur Gültigkeit der Begriffe der Zeitstile der
mittelalterlichen Kunstgeschichte in der Geschichte der Baukunst
des 13. Jh. in Ungarn, in: Umění 13. století v českých zemích.
Praha 1983, s. 77-96; - ten istý, c. d. (v pozn. 38); - ten istý: Zur
Rezeption der Früh- und Hochgotik im Osten Mitteleuropas, in:
Seminaria Niedzickie VI. Krakow 1992, s. 21-26.
[48] Napr. M. SCHWARZ: Studien zur Klosterbaukunst in Öster-
reich unter den letzten Babenbergern. Wien 1981; - ten istý:
Die Babenberger und die Architektur der Frühgotik in Öster-
reich, in: Gotika v Sloveniji - Gotik in Slowenien - II gotico in
Slovenia. Nastajanie kulturnega prostora med Alpami, Panonijo
in Jadranom. Akti mednarodnega simpozija (Ljubljana, Narod-
na galerija 20.-22. Oktober 1994). Hg. von Janez Höfler. Ljub-
ljana 1995, s. 59-64; - G. BRÜCHER: Gotische Baukunst in
Österreich. Wien - Salzburg 1990.
[49] Pozři hodnotenie tatárskeho vpádu v stati R. MARSINA:
Na prahu vrcholného feudalizmu, in: Dějiny Slovenska. Brati-
slava 1986, s. 230 a mapka 3.
[50] Jedinou výnimkou je veta v knihe o Spišskom hrade (A.
Fiala, A. Vallašek, B. Lukáč, c. d. v pozn.34, s. 120), v ktorej sa
uvádza, že kostol vznikol v prvej polovici 13. stor. V neskorších
prácach sa uvedení autoři přiklonili k všeobecne zaužívanému
názoru.
[51] B. Pomfyová, c. d. (v pozn.46), s. 95-96; - tá istá, c. d. (v
pozn.31).
[52] E. Marosi, c. d. (v pozn. 38), s. 168.
[53] J. Kuthan, c. d. (v pozn.45), s. 16.
[54] Pochybnosti o autenticitě severného portálu vyvolává ne-
porušený, zvetrávaním nedotknutý travertin, z kterého je zho-
tovený. Problematické sú aj bobulové hlavicové vlysy. Na pra-
veni ostení strácajú typická výstavbu bobulovej hlavice, ktorá
je na póvodných hlaviciach v interiéri aj pri najvačšej schema-
tizácii vždy zachovaná. Namiesto listu stáčajúceho sa do puku
sa tu střetáváme s kamenársky sice přepracovanými, avšak alo-
gickými amorfnými zhlukmi. Aj v případe zachovania logiky
bobulového ornamentu na 1'avom ostení je povrch bobule čle-
něný zvlněnou asymetrickou líniou, aká sa vyskytuje na dru-
hotných častiach západného portálu, o ktorých bezpečne vie-
me, že pochádzajú z 19. stor. Napriek uvedeným pochybnos-
tiam móžeme předpokládat zrejme len čiastočný zásah na úrovni
hlavic, ich pretesanie připadne nahradenie novými vlysmi, ktoré
sa pridřžali póvodnej předlohy. Kresba od W. Merklasa (c. d.
v pozn. 19, na s. 207) vytvořená před Stornovou obnovou za-
chytává totiž severný portál v podobě, v akej sa zachoval do-
dnes.
[55] V MYSKOVSZKY: Magyarország kôzépkori és renaissance
stilü mííemlékei. Budapest 1885, tab. XLII.
[56] V MENCL: Románská a gotická hlavice jako prostředek
k datování české architektur)). Zprávy památkové péče, 10, 1950,
č. 1, s. 1-4.
[57] Menclovmu oku póvodný výskyt kockových hlavic
v Spišskej Kapitule samozřejmé neušiel. Pri rozbore kostola sv.
Martina (c. d. v pozn.l, s. 263) sám uviedol: „... iba sdružené
okná s krychlovými hlavicami boly asi celkom obnovené v XIX.
století“. O niekolko stráň ďalej (s. 284), v kapitole venovanej
56
Mönche. Die Baukunst der Reformorden in Mittelalter. Berlin
1981 ; - W. RÜG: Der„ Bernhardinische Plan “ im Rahmen der
Kirchenbaukunst der Zisterzienser im 12. Jh. Tübingen 1983; —
J. KUTHAN: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách.
K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha 1983; - G.
DUBY: Die Kunst der Zisterzienser. Stuttgart 1983; - J. A.
SCHMOLL gen. EISENWERTH: Zisterzienser-Romanik. Kri-
tische Gedanken zur jüngsten Literatur, in: Epochengrenzen und
Kontinuität. Studien zur Kunstgeschichte (Hg. von W. Nerdin-
gerundD. Schubert). München 1985, s. 31-46;-M. KUTZNER:
Czy cystersi spelnili w Europie Srodkowej rolç pionierów sztuki
gotyckiej, in: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce. Po-
znan 1987, s. 387-412; - ten istý: Cysterska architektura na
Slepku w latach 1200-1330, in: Dzieje i kultura polskich cyster-
sów do XVIII w. Krakow 1994, s. 315-339; -A.-B. HERTKORN:
Die Zisterzienser. Stuttgart - Zürich 1991; - K. CHARVÁTO-
VA: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Praha 1994,
a dálšie.
[41] K počiatkom bádania o cisterciánskej architektuře W. Rug,
c. d. (v pozn. 40), s. 5-15.
[42] Václav Mencl (c. d. v pozn.8, 1965, s. 28) označil cisterci-
ánsky kláštor za nevyhnutný předpoklad pre každú úspešnú
kolonizáciu 13. stor.
[43] V Mencl rozlišoval tri prúdy, ktorými sa cisterciánske ume-
nie vychádzajúce z Maulbronnu šířilo smerom na východ: podu-
najský (Zwettl, Heiligenkreuz, Nitra), stredonemecký (Ebrach),
saský (Walkenried). - VMencl, c. d. (v pozn. 1 ), s. 223-225; - c.
d. (v pozn.8, 1965).
[44] Pozři k tomu M. Kutzner, c. d. (v pozn. 40, 1987).
[45] Tradičná představu o cisterciánskej architektúre jednoznač-
né odmietapolský historikumeniaM. KUTZNER (c. d. v pozn.40,
1987 a 1994). Skepticky sa voči rozhodujúcej úlohe cisterciánov
v procese šírenia gotiky stavajú napr. aj E. Marosi (c. d. v pozn.3 8)
a vo svojich novších prácach aj J. KUTHAN (Česká architektura
v době posledních Přemyslovců. Vimperk 1994).
[46] Bližšie k tomu B. POMFYOVÁ: Václav Mencl a spišská
sakrálna architektům 13. stor. - príspevok k problému klasifi-
kácie architektury 13. stor, in: Kolokvium Život a dielo Václa-
va Mencla na Slovensku (zborník). Bratislava 1999, s. 89-98.
[47] E. MAROSI: Zur Gültigkeit der Begriffe der Zeitstile der
mittelalterlichen Kunstgeschichte in der Geschichte der Baukunst
des 13. Jh. in Ungarn, in: Umění 13. století v českých zemích.
Praha 1983, s. 77-96; - ten istý, c. d. (v pozn. 38); - ten istý: Zur
Rezeption der Früh- und Hochgotik im Osten Mitteleuropas, in:
Seminaria Niedzickie VI. Krakow 1992, s. 21-26.
[48] Napr. M. SCHWARZ: Studien zur Klosterbaukunst in Öster-
reich unter den letzten Babenbergern. Wien 1981; - ten istý:
Die Babenberger und die Architektur der Frühgotik in Öster-
reich, in: Gotika v Sloveniji - Gotik in Slowenien - II gotico in
Slovenia. Nastajanie kulturnega prostora med Alpami, Panonijo
in Jadranom. Akti mednarodnega simpozija (Ljubljana, Narod-
na galerija 20.-22. Oktober 1994). Hg. von Janez Höfler. Ljub-
ljana 1995, s. 59-64; - G. BRÜCHER: Gotische Baukunst in
Österreich. Wien - Salzburg 1990.
[49] Pozři hodnotenie tatárskeho vpádu v stati R. MARSINA:
Na prahu vrcholného feudalizmu, in: Dějiny Slovenska. Brati-
slava 1986, s. 230 a mapka 3.
[50] Jedinou výnimkou je veta v knihe o Spišskom hrade (A.
Fiala, A. Vallašek, B. Lukáč, c. d. v pozn.34, s. 120), v ktorej sa
uvádza, že kostol vznikol v prvej polovici 13. stor. V neskorších
prácach sa uvedení autoři přiklonili k všeobecne zaužívanému
názoru.
[51] B. Pomfyová, c. d. (v pozn.46), s. 95-96; - tá istá, c. d. (v
pozn.31).
[52] E. Marosi, c. d. (v pozn. 38), s. 168.
[53] J. Kuthan, c. d. (v pozn.45), s. 16.
[54] Pochybnosti o autenticitě severného portálu vyvolává ne-
porušený, zvetrávaním nedotknutý travertin, z kterého je zho-
tovený. Problematické sú aj bobulové hlavicové vlysy. Na pra-
veni ostení strácajú typická výstavbu bobulovej hlavice, ktorá
je na póvodných hlaviciach v interiéri aj pri najvačšej schema-
tizácii vždy zachovaná. Namiesto listu stáčajúceho sa do puku
sa tu střetáváme s kamenársky sice přepracovanými, avšak alo-
gickými amorfnými zhlukmi. Aj v případe zachovania logiky
bobulového ornamentu na 1'avom ostení je povrch bobule čle-
něný zvlněnou asymetrickou líniou, aká sa vyskytuje na dru-
hotných častiach západného portálu, o ktorých bezpečne vie-
me, že pochádzajú z 19. stor. Napriek uvedeným pochybnos-
tiam móžeme předpokládat zrejme len čiastočný zásah na úrovni
hlavic, ich pretesanie připadne nahradenie novými vlysmi, ktoré
sa pridřžali póvodnej předlohy. Kresba od W. Merklasa (c. d.
v pozn. 19, na s. 207) vytvořená před Stornovou obnovou za-
chytává totiž severný portál v podobě, v akej sa zachoval do-
dnes.
[55] V MYSKOVSZKY: Magyarország kôzépkori és renaissance
stilü mííemlékei. Budapest 1885, tab. XLII.
[56] V MENCL: Románská a gotická hlavice jako prostředek
k datování české architektur)). Zprávy památkové péče, 10, 1950,
č. 1, s. 1-4.
[57] Menclovmu oku póvodný výskyt kockových hlavic
v Spišskej Kapitule samozřejmé neušiel. Pri rozbore kostola sv.
Martina (c. d. v pozn.l, s. 263) sám uviedol: „... iba sdružené
okná s krychlovými hlavicami boly asi celkom obnovené v XIX.
století“. O niekolko stráň ďalej (s. 284), v kapitole venovanej
56