DOI Heft:
Nr. 1-2
DOI Artikel:Všetečková, Zuzana: K nástenným malbám krásného slohu v Cechách a na moravě
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.51710#0074
ŠTÚDIE / ARTICLES
ARS 37, 2004, 1-2
K nástěnným malbám krásného slohu
v Čechách a na Moravě*
Zuzana VŠETEČKOVÁ
Studie o nástěnných malbách v Čechách a na Mo-
ravě v letech 1370 - 1430 vychází z grantového pro-
jektu, řešeného vletech 1998 — 2000, který se za-
měřil na analýzu maleb formou katalogových čísel
cca 70 objektů.* 1 V úvodní kapitole jsem se pokusila
postihnout slohový vývoj v průběhu jednotlivých de-
setiletí, kdy můžeme uvažovat o předpokladech vzni-
ku krásného slohu v jeho rané, vrcholné a pozdní fázi.
Počátky slohu shledáváme v dílech, která vznikla
v okruhu dvorského malířství na sklonku vlády Kar-
la IV. a v době mládí Václava IV. Slohový vývoj bez-
prostředně navazuje na malířskou výzdobu tří nej-
významnějších památek dvorského okruhu - hradu
Karlštejna, ambitu kláštera Na Slovanech v Praze
a Svatováclavské kaple Svatovítské katedrály v Praze.2
Domnívám se, že malíři pracující v početném dvor-
ském ateliéru disponovali vzorníky, které se staly vý-
chodiskem obou paralelních slohových proudů — prv-
ního, spíše postihujícího až karikující rysy zejména
fyziognomií postav a druhého výrazně idealizujícího,
který se stal určující pro konstituování krásného slo-
hu v monumentálním malířství. Oba proudy nelze
od sebe zcela oddělit. Zkoumáme-li pozorně figurál-
ní kánon postav a pojetí jejich draperie, setkáme se
velmi často sice s „nehezkými“ obličeji řady postav,
ale jejich záhyby šatů se postupně uvolňují a stávají
se svými protáhlými a uvolněnými záhyby podobné
draperiím příznačným pro ranou fázi slohu. Blízkou
slohovou variantou jsou kresby tzv. Brunšvického
skicáře.3 Určitou proměnu slohu postihl Jaromír Ho-
molka při analýze karlštejnských maleb, kde zejmé-
na postavy proroků jej vedly k tezi o mistrovi, který
pokračoval v slohových principech zaniklého „karl-
štejnského rodokmene“. Nově pak do mladšího ob-
dobí datoval dvě nejvýznamnější mariánská zobraze-
ní v kostele Panny Marie na Karlštejně - v současné
* Článek zasílám redakci časopisu ARS jako rozšířený diskusní
příspěvek, který jsem proslovila na Medzinárodném kolokviu
„Gotika na Slovensku a jej stredoeurópsky kontext“ ve dnech 17. —
18. 3. 2004 v reakci na velmi přínosný referát Anči Gogiltan
o neobyčejně kvalitních nástěnných malbách v rumunském
Malmkrogu.
1 Tato stať byla napsaná jako úvodní kapitola grantového pro-
jektu GA AV ČR: VŠETEČKOVÁ, Zuzana: Korpus nástěnných
maleb v českých zemích (1370 — 1430) pod reg. č. A9033804.
2 Problematika dvorského umění v 80. letech byla řešena pra-
covníky ÚDU AV ČR Vlastou Dvořákovou a Karlem Stejska-
lem v syntetických studiích v Dějinách českého umění 1/1. Ed. Jo-
sef KRÁSA. Praha 1984: DVOŘÁKOVÁ,Vlasta: Karlštejn
a dvorské malířství doby Karla IV. In: ibidem, s. 311-327; STEJ-
SKAL, Karel: Klášter Na Slovanech, pražská katedrála a dvorská
malba doby Karlovy. In: ibidem, s. 328-342; STEJSKAL, Ka-
rel: Nástěnné malířství 2. poloviny 14. a počátku 15. století.
In: ibidem, s. 343-354. V 90. letech 20. století byl vydán kata-
log Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Ed. Jiří
FAJT. Praha 1997, který komplexně shrnuje především prob-
lematiku hradu Karlštejna a zejména jeho malířské výzdoby.
Naposledy ke Karlštejnu napsala fundovanou syntézu HLA-
VÁČKOVÁ, Hana: Karlštejn. In: VŠETEČKOVÁ, Zuzana:
Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. In: Průzku-
my památek, 1999 - Příloha, s. 39-63 • Pracovníci ÚDU AV pub-
likovali knihu Katedrálasv. Víta v Praze. Ed. Anežka MERHAU-
TOVÁ. Praha 1994. K emauzským malbám jsem se ve dvou
studiích vrátila rovněž v 90. letech 20. století - VSETEČKO-
VÁ, Zuzana: Gotické nástěnné malby v křížové chodbě klášte-
ra na Slovanech. In: Umění, 44, 1996, č. 2, s. 131-148.
3 KUTAL, Albert: The Brunswick Sketchbook and the Czech
art of the Eighties of the 14th Century. In: Sborník prací Filoso-
fické fakulty Brněnské University, 10, 1961, s. 205-228.
68
ARS 37, 2004, 1-2
K nástěnným malbám krásného slohu
v Čechách a na Moravě*
Zuzana VŠETEČKOVÁ
Studie o nástěnných malbách v Čechách a na Mo-
ravě v letech 1370 - 1430 vychází z grantového pro-
jektu, řešeného vletech 1998 — 2000, který se za-
měřil na analýzu maleb formou katalogových čísel
cca 70 objektů.* 1 V úvodní kapitole jsem se pokusila
postihnout slohový vývoj v průběhu jednotlivých de-
setiletí, kdy můžeme uvažovat o předpokladech vzni-
ku krásného slohu v jeho rané, vrcholné a pozdní fázi.
Počátky slohu shledáváme v dílech, která vznikla
v okruhu dvorského malířství na sklonku vlády Kar-
la IV. a v době mládí Václava IV. Slohový vývoj bez-
prostředně navazuje na malířskou výzdobu tří nej-
významnějších památek dvorského okruhu - hradu
Karlštejna, ambitu kláštera Na Slovanech v Praze
a Svatováclavské kaple Svatovítské katedrály v Praze.2
Domnívám se, že malíři pracující v početném dvor-
ském ateliéru disponovali vzorníky, které se staly vý-
chodiskem obou paralelních slohových proudů — prv-
ního, spíše postihujícího až karikující rysy zejména
fyziognomií postav a druhého výrazně idealizujícího,
který se stal určující pro konstituování krásného slo-
hu v monumentálním malířství. Oba proudy nelze
od sebe zcela oddělit. Zkoumáme-li pozorně figurál-
ní kánon postav a pojetí jejich draperie, setkáme se
velmi často sice s „nehezkými“ obličeji řady postav,
ale jejich záhyby šatů se postupně uvolňují a stávají
se svými protáhlými a uvolněnými záhyby podobné
draperiím příznačným pro ranou fázi slohu. Blízkou
slohovou variantou jsou kresby tzv. Brunšvického
skicáře.3 Určitou proměnu slohu postihl Jaromír Ho-
molka při analýze karlštejnských maleb, kde zejmé-
na postavy proroků jej vedly k tezi o mistrovi, který
pokračoval v slohových principech zaniklého „karl-
štejnského rodokmene“. Nově pak do mladšího ob-
dobí datoval dvě nejvýznamnější mariánská zobraze-
ní v kostele Panny Marie na Karlštejně - v současné
* Článek zasílám redakci časopisu ARS jako rozšířený diskusní
příspěvek, který jsem proslovila na Medzinárodném kolokviu
„Gotika na Slovensku a jej stredoeurópsky kontext“ ve dnech 17. —
18. 3. 2004 v reakci na velmi přínosný referát Anči Gogiltan
o neobyčejně kvalitních nástěnných malbách v rumunském
Malmkrogu.
1 Tato stať byla napsaná jako úvodní kapitola grantového pro-
jektu GA AV ČR: VŠETEČKOVÁ, Zuzana: Korpus nástěnných
maleb v českých zemích (1370 — 1430) pod reg. č. A9033804.
2 Problematika dvorského umění v 80. letech byla řešena pra-
covníky ÚDU AV ČR Vlastou Dvořákovou a Karlem Stejska-
lem v syntetických studiích v Dějinách českého umění 1/1. Ed. Jo-
sef KRÁSA. Praha 1984: DVOŘÁKOVÁ,Vlasta: Karlštejn
a dvorské malířství doby Karla IV. In: ibidem, s. 311-327; STEJ-
SKAL, Karel: Klášter Na Slovanech, pražská katedrála a dvorská
malba doby Karlovy. In: ibidem, s. 328-342; STEJSKAL, Ka-
rel: Nástěnné malířství 2. poloviny 14. a počátku 15. století.
In: ibidem, s. 343-354. V 90. letech 20. století byl vydán kata-
log Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Ed. Jiří
FAJT. Praha 1997, který komplexně shrnuje především prob-
lematiku hradu Karlštejna a zejména jeho malířské výzdoby.
Naposledy ke Karlštejnu napsala fundovanou syntézu HLA-
VÁČKOVÁ, Hana: Karlštejn. In: VŠETEČKOVÁ, Zuzana:
Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. In: Průzku-
my památek, 1999 - Příloha, s. 39-63 • Pracovníci ÚDU AV pub-
likovali knihu Katedrálasv. Víta v Praze. Ed. Anežka MERHAU-
TOVÁ. Praha 1994. K emauzským malbám jsem se ve dvou
studiích vrátila rovněž v 90. letech 20. století - VSETEČKO-
VÁ, Zuzana: Gotické nástěnné malby v křížové chodbě klášte-
ra na Slovanech. In: Umění, 44, 1996, č. 2, s. 131-148.
3 KUTAL, Albert: The Brunswick Sketchbook and the Czech
art of the Eighties of the 14th Century. In: Sborník prací Filoso-
fické fakulty Brněnské University, 10, 1961, s. 205-228.
68