Dostál, Evžen: Problémy gotiky italské (Brno, 1923)

122

vostech. Mnoho přešlo. do umění pozdějšího, mnoho podnětů však, jež
svědčí o jeho vytříbeném uměleckém cítění, zůstalo nepovšimnuto.
Kasetovaný strop, jenž nastoupil na místo klenby gotické, zaručuje
úplnou harmonickou uzavřenost stavby, zůstal však bez hlubšího
vlivu na pozdější umění. Barokní umění vrátilo se opět ke klenbě,
ovšem úkolům a snahám, umění barokního' přizpůsobené.
Stavba Brunellesehiho nebyla jedinou stavbou, jež byla pod vli-
vem italské gotiky. Vyvolíme však jen několik významných pří-
kladů, protože bližší analysa všech staveb přesahovala by hranice naší
práce. Santo Spirito, druhý chrám, jenž vznikl za vlivu umění Brunelle-
schiova, vede nás již cestou k umění baroknímu. Tento pokrok ne-
vyjadřuje se tak v disposici vnitřku, v tvaromluvě nebo. snad v tom,
že od systému trojlodního, kostela jest již upuštěno. Naopak trojlodní
řešení sei zjednodušilo. Cisterciácký vzor jest úplně opuštěn. Základní
formu tvoří kříž, loď hlavní, příční a apsida; okolo tohoto kříže pro-
bíhá kolonáda ve formě sloupořadí okolo lodi vedlejší a okolo, apsidy
a lodi příční a tato. kolonáda jest pak na venek uzavřena půl-
kruhovými kapličkami, z nichž vždy jedna připadá na jedno pole
kolonády. Všechna vedlejší prostorová tělesa zmizela, stavba přibližuje
se typu kostela s prostorem úplně jednotným. Tento, problém zjed-
nodušení půdorysu a prostorového, dojmu jest vyřešen mistrně.
Tvaromluva zůstala, jak jsme již podotkli, táž jako u kostela
San Lorenzo. Patro nosné jest od patra okenního ještě roz-
hodněji odděleno římsou, která se stala vyšší. Celkové výškové
poměry stavby zůstaly nezměněny, rovněž jako pojem pole
skrytého. Celkový dojem, obou chrámů jest stejný až na to, že
chrám Santo Spirito stal se ještě přehlednějším. Je to již rozhodný
krok na dráze k baroku; nesmíme se však diviti, že až do. konce
XVI. století najdeme kostely, jež jsou italské gotice nepoměrně bližší.
V Římě jsou první dvě stavby, jež vznikly za vlivu renaissance,
kostely San Agostino a Santa Maria del Popolo1. Třetí soudobý chrám
Santa Maria, della, Páce je dnes úplně barokisován, takže jen první dvě
zmíněné stavby dovolují jistý úsudek o karakteru tehdejších staveb.
San Agostino jest půdorysně jen variace cisterciáckého půdorysu ;
jen to, že presbytář a obě ramena lodi příční jsou uzavřeny
stěnou! půlkruhovou, znamená odchylku od pravého cisterciáckého
půdorysu. Dále je stěna lodí postranních podle vzoru kostelů florent-
ských San Lorenzo a. Santo Spirito rozložena řadou půlkruhových
kapliček. Tvaromluva jest opět úplně renaissanční, a zdá se, že kostel
vznikl za čerstvého dojmu staveb Brunellesehiho. Novotou je kopule
nad křížovým čtvercem, jež se zde po prvé od kostela ve Fossanově