Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1984

Page: 29
DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1984/0037
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
29

Porovnaj i nekrology: SMIRNOV, I.: Viktor Lazarev.
Arte Veneta, 30, 1976, s. 279—280; MURATOV, X.: Vic-
tor Nikititsch Lazarev. Cahiers de civilisation médié-
vale, 19, 1976, 1, s. 79—80; tenže: Victor N. Lazarev in
memoriam. Prospettiva, 8, 1977, s. 78—79; BECKWITH,
J.: V. N. Lazarev. Burlington Magazine, 1976, s. 312;
RÖZSA, Gy: Victor Nikitiê Lazarev. Acta historiae ar-
tium, 23, 1977, s. 357—374.
28 LAZAREV, V. N.: Nikodim Pavlovic Kondakov
(1844-1925). Moskva 1925. In: LAZAREV, V. N.: Vi-
zantijskaja živopis. Moskva 1971, s. 7—19.
29 O tom podrobnejšie GRAŠCENKOV, V. N.: c. d.
30 LAZAREV, V. N.: O nekotorych problemach v izu-
čenii drevnerusskogo iskusstva. In: LAZAREV, V. N.:
Russkaja srednevekovaja živopis. Staťji i issledovanija.
Moskva 1970, s. 300—313.
31 Tamže.
32 Tamže, s. 313.
33 Najmä v prácach E. H. GOMBRICHA.
34 Slovenský překlad: ALPATOV, Μ. V.: Dějiny ume-
nia 1—4. Bratislava 1976—1978.
35 Český překlad Umělecké dědictví moderního člo-
věka a problémy dějin umění. In.: ALPATOV Μ. V.:
Umění a civilizace, s. 5—17.
38 Tamže, s. 6—7.
3' Tamže, s. 7.
38 Tamže, s. 7.
39 Tamže, s. 6—7.
40 Tamže, s. 8.
41 Tamže, s. 10.
42 Tamže, s. 11.
43 Tamže, s. 11.
44 Tamže, s. 12.
45 Tamže, s. 13.
46 Koncepciu přístupu vnútorne a od počiatku synte-
tizujúceho historické a estetické chápanie umenia Μ.
Alpatov rozviedol už v stati Zadači propagandy iskus-
stva i naučnýj analiz chudožestvennych proizvedenij.
Iskusstvo, 1964, 7, s. 2—5. Právě na vnútornej jedno-
tě historického a estetického přístupu zakladá aj jed-
notu vědeckého a propagandistického poslania historika
umenia. Základné idey citovanej state možno zhrnúf
následovně: Nejestvujú dva výklady umenia, jeden pre
vedcov a druhý pre laikov. Propagovanie umenia musí
stát na vedeckej analýze, tá však musí zachovávat dia-
lektická jednotu všeobecného a jednotlivého, dějin a es-
tetického vnímania. Poznanie dějin nie je samoúčelom;
historické fakty pomáhajú pochopit vnútorný zmysel

29—33.
52 Tamže, s. 29.
53 Tamže, s. 31
54 Tamže, s. 31.
55 Tamže, s. 32.
58 Tamže.
57 Tamže, s. 33.

umenia, a preto ich možno pokládat za cestu k samot-
ným uměleckým dielam. Historik postupuje od znalostí
k estetickému odovzdaniu sa jedinečnému mikrokozmu
uměleckého diela. Bez estetického zážitku nemožno his-
toricky skúmať a chápat umenie. Estetické zážitky a
cmócie však musia byť podrobené kritickej kontrole,
ktorá prostredníctvom historického bádania odhalí zlo-
žitosf (i protirečivosť) uměleckých diel a tým prehlbi ich
pôsobivost. Historická analýza musí směrovat k estetic-
kej syntéze — k chápaniu umenia, k jeho zažívaniu.
Historická analýza je teda neoddělitelná od estetické-
ho hodnotenia. Cielom umeleckohistorického bádania
nie je, podlá Alpatova, len chápanie diela, ale aj po-
chopenie jeho umeleckosti.
47 ALPATOV, Μ. V.: Umění a civilizace, s. 15.
48 Tamže.
49 Poznáme najme, že táto trvalá podstata je vyme-
dzená ohraničené, ale široko: v zmysle dejinnej zákoni-
tosti a historickej dynamickosti.
5(1 ALPATOV sa k tejto problematike naposledy —
a v zhode so svojimi staršími ideami — vyjádřil v stá-
dii The Mountains of Information Grow. The Ameri-
can Art Journal, 3, 1971, 1, s. 88—94; polský překlad
in: Pojçcia, problémy, metody wspólczesnej nauki
o sztuce. Warszawa 1976, s. 34—43. Opätovne zdôraznil
mnohovrstvovosť umenia a z nej vyplývajácu nevy-
hnutnosť komplexného přístupu, v ktorom bude orga-
nicky integrované historické poznanie s estetickým za-
žíváním, prehlbovanie historických znalostí s posilňo-
váním estetického pósobenia umenia, analytické pří-
stupy (monografie) so syntetickými pohladmi, skáma-
nie starého' umenia so záujmom o sáčasné umělecké
dianie. Alpatovov syntetický program sa zakladá na pře-
svědčení o dialektickej — vzájomnej a cyklicky zvrat-
nej — podmienenosti historie a estetiky, analýzy a syn-
tézy, poznania a umenia.
51 LAZAREV, W.: Many Directions — No Synthesis.
The American Art Journal, 3, 1971, 1, s. 101—104. Pol-
ský překlad Mnogošč kierunków — brak syntézy. — In:
Pojécia. problémy, metody wspólczesnej nauki o sztuce,
s,

ílyTH k CHHTeay. MeTOAOJioriiMecKHe TeueHna b cobctckoíí wcTOpnorpac|)nn HCKyccTBa

CoBeTCKaa HCTopnorpachna iicxyccTBa 3atiHMaeT b cHCTente
BceMnpndfi HCTOpHH HCKyccTB επερΗφΗΜεεκοε MecTO. Ona
CTpeMHTCH K CHHTeTHHeCKOH KOHUenlJHH, npimeM ΒΟ ΜΗΟΓΗΧ
OTHomeuHBx: 1. K yHHBepcaJibno-MCTopHBecKOMy noHHMa-
hhk> HCTopHH HCKyccTBa. Ona ne orpamiBHBaeTca ncTopneii
HCKyccTBa 3anaAHOft Eeponbi mjih 3anaAnoeBpone|ňcKHM
VrjioM speHHíi, a npiixoAHT κ κοΗπ,επρΗΗ KOMnapaTHBH3Ma,
K K0MnapaTHBH3My Ky.HbTypHblX ÇffiiHHU, Β.ΗΒΗΛΗ33Π.Η1Ϊ.
2. Ona noHMMaeT HCKyccTBO ne κβκ aBTOHOMHyio c<|>epy

η He KaK c4>epy, pacTBopsiiouiyiocsi b /ipyrnx φεκοΜεΜχ,
CKaa<eM — b .nyxoBHOM, hjih, c apyroíi CTOponu, b hhcto
MaTepHajIbHOM, SKOHOMIIHeCKOM. CoBCTCKaíI HCTOpHOrpac|W!i
oóoóuweT επβΒ,ΗφΗίεοκΗ xy^oxecTBeHKoe noHHMaHne
(„HMManeHTHoe“) c nomiManHeM „TpancueHAeHTHbiM“.
3. Ona npHxoAHT κ ciiHTesupoBaHHio ΜετοΑκκ. „IlMManeHT-
HocTb“ η „TpaHCueHAeHTHocTb“ ncKyccTBa moxho 3;ick-
BaTHO H paBHOnpaBHO BOCnpHHMMaTb ΠΥΤεΜ npH3HaHHB
naiopajiMMa xapaicrepa HCKyccTBa, ero MHoropasMepno-
loading ...