CAPUT VIII. EPIGRAMMATA GREG0R1I THEOLOGI.
63 Εις την αύτήν.
Νόννης ήρίον είμ'ι σαόφρονος, ή ρα πύλησιν
έχριμψ’ ούρανίαις , πριν βιότοιολυθή.
64. [Εις την αυτήν.]
Δακρυετε θνητούς, θνητών γένος· εϊ δέ τις ούτως
ώς Νόνν’ ευχόμενη κάτθανεν, ού δακρύω.
65. Εις την αύτήν.
Νόννης άζόμενος αγνόν βίον , άζεο μάλλον
και τέλος’ έν νηώ κάτθανεν ευχόμενη.
66. [Εις τήν αύτήν. ]
Ένθα ποτ’ εύχομένη πρηνής θάνε Νόννα φαεινή'
νΰν δ’ άρ’ έν εύσεβέων λίσσεται ισταμένη.
67. Εις τήν αύτήν.
Στήλη σο'ι θανάτου μελιηδέος ήδε τράπεζα ,
Νόννα , παρ’ ή λύθης εύχομένη πύματα.
Μικρόν ετι ψυχής ήν τό πνέον άλλ’ άρα και το
Νόνν’ άπέδωκε θεώ ένθα ποτ’ εύχομένη.
68. Εις τήν αύτήν.
Πέμψατε έκ νηοΰ θεοειδέα Νόνναν άπαντες ,
πρέσβειραν μεγάλην πέμψατ’ άειρομένην.
69. [Εις τήν αύτήν.]
’Έκ με θεός καθαροϊο προς ούρανόν ήρπασε νηοΰ
Νόνναν , έπειγομένην ούρανίοις πελάσαι.
70. Εις τήν αύτήν.
Νόνν’ άπανισταμένη νηοΰ μεγάλου τόδ’ έειπε*
« Των πολλών καμάτων μείζονα μισθόν εχω ■>.
71. [Εις τήν αύτήν.]
Νόννα φίλης ευχής ίερήϊον ενθάδε κεΐται·
Νόννα ποτ’ εύχομένη τήδ’ έλυθη βιοτου.
72. Εις τήν αύτήν.
Ένθα ποτ’ ευχόμενης ψυχή δέμας ελλιπε Νόννης·
ένθεν άνηέρθη Νόννα λιποΰσα δέμας.
73. Εις τήν αύτήν.
Έκ νηοΰ μεγάλοιο θύος μέγα Νόνν’ άπανέστη·
νηώ Νόνν’ έλυθη’ χαίρετε , εύσεβέες.
74. [Εις τήν αύτήν.]
Ιίδε τράπεζα θεώ θεοειδέα Νόνναν έπεμψεν.
75. Εύχή παρά των γονέων εις τον μ,έγαν Γρηγόριον.
Ι’.ιη σοι βιος έσθλδς έπ’ εύλογίησιν άπάσαις
δσσατιαι τοκειον υιέσι γηροκόμοις’
και κουφής βιότοιο τυχεϊν δσίης τε τελευτής,
οϊήν ήμετερω γηραϊ δώκεν άναξ ,
523
65. In eandem.
Nonnae sepulcrum sum castae , quae portas
attigit coelestes, antequam vita solveretur.
64. In eandem.
Flete mortales, mortalium genus. Si vero aliquis sic
ut Nonna orans mortuus-sit, non sleo.
63. In eandem.
Nonnae venerans puram vitam, venerare magis
et sinem : in ecclesia mortua-est orans.
66. In einitan,
Hic aliquando orans prona obiit Nonna clara;
nunc autem in piorum regione orat stans.
67. In eandem.
Cippus tibi mortis dulcis est haecce mensa,
Nonna, juxta quam soluta es-orans ultimum.
Tenuis adhuc animae erat spiritus; ast et hunc
Nonna reddidit Deo hic aliquando orans.
68. In eandem.
Deducite ex ecclesia divinam Nonnam cuncti;
anum praeclaram deducite sublatam.
69. In eandem.
Ex pura me Deus ad coelum rapuit ecclesia
Nonnam, properantem coelestibus propinquare.
70. In eandem.
Nonna exsurgens ex-ecclesia magna hoc dixit ·-
« Multorum laborum ampliorem mercedem habeo. >
71. In eandem,
Nonna suae orationis hostia hic jacet.
Nonna aliquando orans hicce soluta-est vita.
72. In eandem.
Hic aliquando orantis anima corpus reliquit Nonnae·,
hinc sursum rapta-est Nonna relinquens corpus.
75. In eandem.
Ex ecclesia magna hostia magna Nonna surrexit;
in ecclesia Nonna resoluta-est. Gaudete, pii.
74. Jn eandem.
Haec mensa deo divinam Nonnam sursum-misit
75. Votum parentum pro magno Gregorio.
Contingat tibi vita selix cum benedictionibus cunctis
quae parentum sunt in-silios senectam-curantibus,
ac sacilem vitae nancisci sanctumquc sinem,
qualem nostrae senectuti dedit dominus,
63 Εις την αύτήν.
Νόννης ήρίον είμ'ι σαόφρονος, ή ρα πύλησιν
έχριμψ’ ούρανίαις , πριν βιότοιολυθή.
64. [Εις την αυτήν.]
Δακρυετε θνητούς, θνητών γένος· εϊ δέ τις ούτως
ώς Νόνν’ ευχόμενη κάτθανεν, ού δακρύω.
65. Εις την αύτήν.
Νόννης άζόμενος αγνόν βίον , άζεο μάλλον
και τέλος’ έν νηώ κάτθανεν ευχόμενη.
66. [Εις τήν αύτήν. ]
Ένθα ποτ’ εύχομένη πρηνής θάνε Νόννα φαεινή'
νΰν δ’ άρ’ έν εύσεβέων λίσσεται ισταμένη.
67. Εις τήν αύτήν.
Στήλη σο'ι θανάτου μελιηδέος ήδε τράπεζα ,
Νόννα , παρ’ ή λύθης εύχομένη πύματα.
Μικρόν ετι ψυχής ήν τό πνέον άλλ’ άρα και το
Νόνν’ άπέδωκε θεώ ένθα ποτ’ εύχομένη.
68. Εις τήν αύτήν.
Πέμψατε έκ νηοΰ θεοειδέα Νόνναν άπαντες ,
πρέσβειραν μεγάλην πέμψατ’ άειρομένην.
69. [Εις τήν αύτήν.]
’Έκ με θεός καθαροϊο προς ούρανόν ήρπασε νηοΰ
Νόνναν , έπειγομένην ούρανίοις πελάσαι.
70. Εις τήν αύτήν.
Νόνν’ άπανισταμένη νηοΰ μεγάλου τόδ’ έειπε*
« Των πολλών καμάτων μείζονα μισθόν εχω ■>.
71. [Εις τήν αύτήν.]
Νόννα φίλης ευχής ίερήϊον ενθάδε κεΐται·
Νόννα ποτ’ εύχομένη τήδ’ έλυθη βιοτου.
72. Εις τήν αύτήν.
Ένθα ποτ’ ευχόμενης ψυχή δέμας ελλιπε Νόννης·
ένθεν άνηέρθη Νόννα λιποΰσα δέμας.
73. Εις τήν αύτήν.
Έκ νηοΰ μεγάλοιο θύος μέγα Νόνν’ άπανέστη·
νηώ Νόνν’ έλυθη’ χαίρετε , εύσεβέες.
74. [Εις τήν αύτήν.]
Ιίδε τράπεζα θεώ θεοειδέα Νόνναν έπεμψεν.
75. Εύχή παρά των γονέων εις τον μ,έγαν Γρηγόριον.
Ι’.ιη σοι βιος έσθλδς έπ’ εύλογίησιν άπάσαις
δσσατιαι τοκειον υιέσι γηροκόμοις’
και κουφής βιότοιο τυχεϊν δσίης τε τελευτής,
οϊήν ήμετερω γηραϊ δώκεν άναξ ,
523
65. In eandem.
Nonnae sepulcrum sum castae , quae portas
attigit coelestes, antequam vita solveretur.
64. In eandem.
Flete mortales, mortalium genus. Si vero aliquis sic
ut Nonna orans mortuus-sit, non sleo.
63. In eandem.
Nonnae venerans puram vitam, venerare magis
et sinem : in ecclesia mortua-est orans.
66. In einitan,
Hic aliquando orans prona obiit Nonna clara;
nunc autem in piorum regione orat stans.
67. In eandem.
Cippus tibi mortis dulcis est haecce mensa,
Nonna, juxta quam soluta es-orans ultimum.
Tenuis adhuc animae erat spiritus; ast et hunc
Nonna reddidit Deo hic aliquando orans.
68. In eandem.
Deducite ex ecclesia divinam Nonnam cuncti;
anum praeclaram deducite sublatam.
69. In eandem.
Ex pura me Deus ad coelum rapuit ecclesia
Nonnam, properantem coelestibus propinquare.
70. In eandem.
Nonna exsurgens ex-ecclesia magna hoc dixit ·-
« Multorum laborum ampliorem mercedem habeo. >
71. In eandem,
Nonna suae orationis hostia hic jacet.
Nonna aliquando orans hicce soluta-est vita.
72. In eandem.
Hic aliquando orantis anima corpus reliquit Nonnae·,
hinc sursum rapta-est Nonna relinquens corpus.
75. In eandem.
Ex ecclesia magna hostia magna Nonna surrexit;
in ecclesia Nonna resoluta-est. Gaudete, pii.
74. Jn eandem.
Haec mensa deo divinam Nonnam sursum-misit
75. Votum parentum pro magno Gregorio.
Contingat tibi vita selix cum benedictionibus cunctis
quae parentum sunt in-silios senectam-curantibus,
ac sacilem vitae nancisci sanctumquc sinem,
qualem nostrae senectuti dedit dominus,