Lavater, Johann Caspar; Elsner, Johann Theophilus [Hrsg.]: Vpřjmné Rozsuzowánj sebe samého (w Berljně, 1783) [VD18 14311755]

_O Smrtedlnosti._^45
zde zas po zymi léto, zde zas krvetau kosti, po
smrti zdegssj teto; zde wjno radosti.
9. Zde město rozwkajenj, Geruzálem sivaty;
zde pasau wykaupeni, zde sau zdrawe pastwy:
Rynk zkaty toho města, zde stvadhaweceke, zde
pkekrásná newLsta, pohodlj swe bere.
10. O Gezu má jádosti! powstanij, a prib
gij! wzegdijffunce milosti, prigdijapospejsij:
wed nás, tebe zadáme, priwed bog k skončen/,
wiz gak wraucni Lekáme, času wykaupenj.
O Zimotu wecnem.
zr. Rozyjmánj budausy Ská«y vtessene.
/HLak ffawná Krále newesta, kdoj gi, aLgen
zdaleka, zná! gakj bude mji ossawenj, pri
gegjm plným zgewenj! Tryumff! widjmey
ffawjmetL! bkaze kdoj tL mázbozj nebesse.
2. Okrafflená muji sivému, gest, genjgi dak
swůg krtakt k tomu; zstupuge w ozdobě teto,
wcase swsim z nebe to misto: tak nebe s zemj
gest obnsweno,stworenj w sivobodu priwedeno.
g. Gij spatkugi napřed w Duchu, důstognost
Bojjho siánku; tu sám Bůh prebhwá s lidmi:
město Bozj to nenjli? Genj wGeruzalemeprj-
hytek má,a stve meffianp gen w kásce sivé zná.
4. Tupkáce bolesti nenj, ni kkiku ani kwi-
len/, co se w starém sivLti dáko, to do cista
konec wzako. Genj na trůnu sedjkekk w sivém
fkowL: Apgij npnj cinjm wssecko nowe.
5. Newesta pak beránkowa,drjw nej to, ono
hotowá: a je se ssáwau bojstau stkwj, má
gi Bůh za swe dLdictwj; zkatá hwezdo, bgak
twug