Marcinkowski, Wojciech [Editor]; Zaucha, Tomasz [Editor]; Museum Narodowe w Krakowie [Editor]: Plaster casts of the works of art: history of collections, conservation, exhibition practice ; materials from the conference in the National Museum in Krakow, May 25, 2010 (Krakau, 2010)

Ivo Hlobil, Petr Chotebor

Odlitky skulptur z katedräly sv. Vita v Praze

Tri nejvetsi, dodnes existujici sbirky odlitkü v Cechach były zalożeny uz v 18. a 19.
stoleti. Nejstarśi z nich je sbirka sädrovych odlitkü anticke plastiky Karlovy uni-
verzity. Sahä nazpet aż do 18. stoleti. Jejim mautelem a zakladatelem byl Frantiśek
hrabe Nostic. Näsledne pfeśla do vlastnictvi Spolećnosti vlasteneckych pfätel umeni
(zarodku dneśni Närodni galerie v Praze) a pak na prażskou univerzitu. Po jejim
rozdeleni pfipadla nemecke univerzite. Vefejnosti była zpfistupnena v prażskem
Klementinu - dnes se zde nachäzi Närodni knihovna - v roce 1873, vcetne katalogu
s 200 inventarizovanymi polożkami (Verzeichnis der Archäologischen Sammlung
in Clementinum in Prag). Vrcholu ćinnosti dosähla za profesora Wilhelma Kleina,
od roku 1885 profesora archeologie nemecke univerzity. Ten spolupracoval pfi
rekonstrukcich antickych soch take s pfednim ćeskym sochafem Josefem Väclavem
Myslbekem. V nasi dobe je vystavena v Hostinnem a Litomyśl'.

Chronologicky po sbirce antik näsledovalo v Cechach vytvofeni sbirky odlitkü
Närodniho muzea v Praze, dnes soućasti vefejne pfistupneho Lapidaria teże instituce
ve Stromovce v Praze-Holesovicich2. Pozadavek na założeni lapidaria Närodniho
muzea vznesl roku 1840 Frantiśek Palacky pfedni politik a nejvyznamnejsi ćesky
historik za rakouske ery. O rok pozdeji muzejni vybor povażoval za hlavni ükol „zało-
żeni sbirky umelecke archeologie" a navrhl, aby se prvnim kustodem stal znamy malif
Josef Hellich. Roku 1843 doślo k vystaveni nove vznikle archeologicke sbirky muzea
ve Sternberskem paläci na Hradćanech (dnes se zde nachäzi sbirka stareho umeni
Närodni galerie v Praze). Po roce 1846 byl tento soubor pfemisten do Nostickeho
palace v Praze na Pfikope - vcetne, jak tehdy podotknuto, „peti nejzajimavejsich"
piskovcovych portretnich byst z dolniho triforia katedräly sv. Vita, pofizenych
pro muzeum v roce 1846. O nekolik let pozdeji - v roce 1862 - muzeum vlastnilo
patinovane sädrove odUtky vsech tamejśich 21 byst stejne jako v soućasnosti.
Roku 1863 projevila zäjem pofizovat odlitky vyznamnych del prażske katedräly pro
vlastni „muzeum" take Jednota pro dostaveni chrämu sv. Vita na Hrade prażskem3.
Tehdejśi pfedseda tohoto zasloużileho spolku Frantiśek hrabe Thun se na schüzi
jeho umeleckeho odboru dne 12. prosince 1866 dotäzal stavitele Josefa Krannera, zda
nemaji byt provedeny odlitky byst v triforiu. Kranner odpovedel, że k jejich zhotoveni
uż doślo a że se nachäzeji v dómskem „muzeu". Thuna odpoved'zcela neuspokojila.
Zädal, aby bylo zodpovezeno, kde jsou formy, z nichż były tyto odlitky zhotoveny.

51