0.5
1 cm
52
pohyblivá postavička Ježíška. Dynamický, aj ked
nie celkom organický, pohyb košického dieťaťa je
příbuzný vrtkým tielkam kaschauerovských Ježiškov.
Pohyblivost dieťaťa patří k prejavom konkrétnejšieho
a naturalistickejšieho chápania skutečnosti, ktorým
Kaschauer prerastal a překonával krásny štýl — nie
deštrukciou, ale plynulým pretváraním.63 Pozostatky
krásného štýlu sa objavujú i na košických doškách.
Zdá sa, že aj dómske reliéfy sleduj ú podobný směr
postupného skonkrétnenia, zhrubnutia, naturalizácie.
Bolo by lákavé klásť kořeň tohto košického úsilia do
okruhu Jakuba Kaschauera (podl’a mena z Košic),
žiaí poměrně nízká kvalita baldachýnových reliéfov
a malý rozsah analogií to neumožňujú. Zdá sa však,
že podobnosti, ktoré sme uviedli, ukazujú na dolno-
rakúsku oblast (ktorej umělecký názor formoval
i Kaschauer). V tridsiatych rokoch 15. storočia by
táto oblasť bola jedným z najlogickejších miest vyža-
rovania vplyvu, ktorý poznačil i jednu výtvarno-
názorovú vrstvu košických reliéfov.
Zložitý celok plastickej výzdoby severného a západ-
ného portálu dómu sv. Alžběty v Košiciach sa nám
takjaví ako stretnutie domácej tradicie (ovplyvnenej
českým uměním osemdesiatych rokov 14. storočia),
parlérovského výtvarného názoru a postupné sa for-
mujúceho neskorogotického štýlu lámaných záhybov,
sprostredkovaného dolnorakúskou oblasťou.64
Poznámky
1 Štúdia je stručným výťahom z autorkinej diplomovej práce
Reliefy severního a západního portálu dómu sv. Alžběty v Kosi-
cích, obhájenej na FF UJEP v Brně roku 1969.
2 BAKOŠOVÁ, J.: Stav bádania o reliéfnej výzdobě severného
a západného portálu dómu sv. Alžběty v Košiciach. Zborník
Slovenského národného múzea, História, 16, LXX, 1976, s. 169—
185. Keďže sme doterajšej spisbe věnovali samostatnú pozornost’
v citovanej stati, nebudeme k nej v predkladanej štúdii zaujímat’
stanovisko ani ju podrobné citovat’.
3 Póvod tohto riešenia nachádzajú bádatelia v kostole sv. Vik-
tora v Xantene, napr. GÖTZ, W. : Zentralbau und Zentralbau-
tendenz in der gotischen Architektur. Berlin 1968, s. 85.
4 MAROSI, E. : Die zentrale Rolle der Bauhütte von Kaschau.
Acta Historiae artium, 75, 1969, č. 1—2, s. 39, poukazuje na ne-
dostatek nielen písomných prameňov, ale aj nepriamych údajov.
5 Z buly vydanej roku 1402 možno vyrozumieť, že kostol bol
v tom čase rozostavaný. Text sa niekedy interpretuje značné
konkrétné. Napr. GEREVICH, L. : A kassai szent Erzsébet tem-
plom szobrászata a XIV.—XVI. században. Budapest 1935,
s. 22, předpokládá, že vtedy boli hotové múry a začalo sa s prá-
cou na bránách. Váčšina bádatelov vsak rozostavanosť na základe
tohto textu nekonkretizuje.
6 Nový architekt využil skutočnosť, že vnútri múrov nebol
vybudovaný oporný systém a překřížil hlavnú loď uprostřed jej
dížky rovnako vysokou priečnou loďou.
7 MENCL, V.: Vztahy východného Slovenska ku gotike sliez-
sko-polskej vetvy. In: Zo starších výtvarných dějin Slovenska,
Bratislava 1965, s. 25—50; architektúru portálov a ich plastickú
výzdobu čo do obdobia vzniku i genézy jednoznačné spája.
8 Časové zaradenie výstavby portálov kolíše od čias před rokom
1405 (E. Marosi a L. Gerevich) ; V. Mencl uvažuje o prvých
dvoch desaťročiach 15. storočia a niektorí bádatelia predpokladajú
ešte neskorší vznik (W. Götz).
9 Napr. POLÁK, J.: Středověké umění na Slovensku. In:
Československá vlastivěda, díl 8 — Umění, s. 71—88.
10 MAROSI, E. : Tanulmányok a kassai szent Erzsébet tem-
plom kôzépkori építéstorténetehez. Mûvészettôrténeti értesíto, 18,
1969, č. 1—2, dokládá Zigmundovu podporu pri stavbě dómu
i na základe zlomkov účtovej knihy z roku 1431. Košičania takto
logicky museli akceptovat’ i jeho názor na výtvarnú stránku diela,
i jeho ikonografický program.
11 HUYGHE, R. : Umění, život, ideje. In: Encyklopedie umění
renesance a baroku. Praha 1970, s. 12.
12 HALAGA, O. R. : Právny, územný a populačný vývoj města
Kosíc. Košice 1967, s. 16.
13 HALAGA, O. R. : c. d., s. 18.
14 SUCHÝ, M. : Hospodářské poměry na Spiši. Monumentorům
tutela, 5, 1969, s. 21.
15 HUYGHE, R. : c. d., s. 12.
16 Ktoré sa však nezachovali.
17 O příslušnosti tohto diela k parlérovskému okruhu píše
BUNTAK, F. : Da li su praški Parleri klesali srednovjekovi portal
sv. Marka u Zagrebu? Iz starog i novog Zagreba, 3, Zagreb 1963.
s. 65—76; ďalej HORVAT, A.: Odraz praškoga parlerovog kru-
ga na portálu crkve sv. Marka v Zagrebu. Peristil, 3, Zagreb
1960, s. 13—32.
18 MAROSI, E. : Die zentrale Rolle der Bauhütte von Ka-
schau. Acta historiae artium, 75, 1969, č. 1—2, s. 39.
19 KRIŽANOVÁ, E. — FIFIK, V.: Urbanova veža v Koši-
ciach. Vlastivědný časopis, 18, 1969, s. 16—19.
20 FÜGEDI, E. : Kaschau, eine osteuropäische Handelsstadt
am Ende des 15. Jahrhunderts. Studia Slavica, 2, 1956, s. 185.
21 MAROSI, E.: Tanulmányok . . ., s. 45.
22 MAROSI, E.: Die zentrale Rolle . . ., s. 34—39.
23 MAROSI, E.: c. d., s. 39.
24 MARTIN, K. : Die Nürnberger Steinplastik im 14. Jahr-
hundert. Berlin 1927, s. 48.
25 MARTIN, K.: c. d., s. 54.
26 MARTIN, K. : c. d., s. 54.
27 SACHS, H. — BADSTUBNER, E. — NEUMANN, H. :
Christliche Ikonographie in Stichworten. Leipzig 1973, heslo
Kreuzigung.
28 GEREVICH, L.: c. d., s. 26.
29 RÉAU, L. : Iconographie de l’art chrétien. Paris 1958, heslo
Elisabeth d’Hongrois.
30 RÉAU, L.: c. d.; MENCL, V.: Gotická architektúra Košic.
Vlastivědný časopis ,75, 1966, s. 3—25, spomína Alžbětu Uhorskú
ako patronku města.
31 MENCL, V.: c. d., s. 3—25.
32 WICK, V. : Dóm sv. Alžběty v Košiciach. Košice 1936, s. 11.
Uvádza obsah listu pápeža Martina V. zo 7. mája 1283, v ktorom
sa „špitál“ spomína ako súčasť kostela sv. Alžběty.
33 WICK, V.: c. d., s. 11.
34 ŠNIEŽYNSKA-STOLOT, E. : Die Ikonographie der Köni-
gin Elisabeth. Acta historiae artium, 77, 1971, č. 1—2, s. 2—29.
Často túto královnú spodobovali v kruzeleri, napr. v Chronica de
pohyblivá postavička Ježíška. Dynamický, aj ked
nie celkom organický, pohyb košického dieťaťa je
příbuzný vrtkým tielkam kaschauerovských Ježiškov.
Pohyblivost dieťaťa patří k prejavom konkrétnejšieho
a naturalistickejšieho chápania skutečnosti, ktorým
Kaschauer prerastal a překonával krásny štýl — nie
deštrukciou, ale plynulým pretváraním.63 Pozostatky
krásného štýlu sa objavujú i na košických doškách.
Zdá sa, že aj dómske reliéfy sleduj ú podobný směr
postupného skonkrétnenia, zhrubnutia, naturalizácie.
Bolo by lákavé klásť kořeň tohto košického úsilia do
okruhu Jakuba Kaschauera (podl’a mena z Košic),
žiaí poměrně nízká kvalita baldachýnových reliéfov
a malý rozsah analogií to neumožňujú. Zdá sa však,
že podobnosti, ktoré sme uviedli, ukazujú na dolno-
rakúsku oblast (ktorej umělecký názor formoval
i Kaschauer). V tridsiatych rokoch 15. storočia by
táto oblasť bola jedným z najlogickejších miest vyža-
rovania vplyvu, ktorý poznačil i jednu výtvarno-
názorovú vrstvu košických reliéfov.
Zložitý celok plastickej výzdoby severného a západ-
ného portálu dómu sv. Alžběty v Košiciach sa nám
takjaví ako stretnutie domácej tradicie (ovplyvnenej
českým uměním osemdesiatych rokov 14. storočia),
parlérovského výtvarného názoru a postupné sa for-
mujúceho neskorogotického štýlu lámaných záhybov,
sprostredkovaného dolnorakúskou oblasťou.64
Poznámky
1 Štúdia je stručným výťahom z autorkinej diplomovej práce
Reliefy severního a západního portálu dómu sv. Alžběty v Kosi-
cích, obhájenej na FF UJEP v Brně roku 1969.
2 BAKOŠOVÁ, J.: Stav bádania o reliéfnej výzdobě severného
a západného portálu dómu sv. Alžběty v Košiciach. Zborník
Slovenského národného múzea, História, 16, LXX, 1976, s. 169—
185. Keďže sme doterajšej spisbe věnovali samostatnú pozornost’
v citovanej stati, nebudeme k nej v predkladanej štúdii zaujímat’
stanovisko ani ju podrobné citovat’.
3 Póvod tohto riešenia nachádzajú bádatelia v kostole sv. Vik-
tora v Xantene, napr. GÖTZ, W. : Zentralbau und Zentralbau-
tendenz in der gotischen Architektur. Berlin 1968, s. 85.
4 MAROSI, E. : Die zentrale Rolle der Bauhütte von Kaschau.
Acta Historiae artium, 75, 1969, č. 1—2, s. 39, poukazuje na ne-
dostatek nielen písomných prameňov, ale aj nepriamych údajov.
5 Z buly vydanej roku 1402 možno vyrozumieť, že kostol bol
v tom čase rozostavaný. Text sa niekedy interpretuje značné
konkrétné. Napr. GEREVICH, L. : A kassai szent Erzsébet tem-
plom szobrászata a XIV.—XVI. században. Budapest 1935,
s. 22, předpokládá, že vtedy boli hotové múry a začalo sa s prá-
cou na bránách. Váčšina bádatelov vsak rozostavanosť na základe
tohto textu nekonkretizuje.
6 Nový architekt využil skutočnosť, že vnútri múrov nebol
vybudovaný oporný systém a překřížil hlavnú loď uprostřed jej
dížky rovnako vysokou priečnou loďou.
7 MENCL, V.: Vztahy východného Slovenska ku gotike sliez-
sko-polskej vetvy. In: Zo starších výtvarných dějin Slovenska,
Bratislava 1965, s. 25—50; architektúru portálov a ich plastickú
výzdobu čo do obdobia vzniku i genézy jednoznačné spája.
8 Časové zaradenie výstavby portálov kolíše od čias před rokom
1405 (E. Marosi a L. Gerevich) ; V. Mencl uvažuje o prvých
dvoch desaťročiach 15. storočia a niektorí bádatelia predpokladajú
ešte neskorší vznik (W. Götz).
9 Napr. POLÁK, J.: Středověké umění na Slovensku. In:
Československá vlastivěda, díl 8 — Umění, s. 71—88.
10 MAROSI, E. : Tanulmányok a kassai szent Erzsébet tem-
plom kôzépkori építéstorténetehez. Mûvészettôrténeti értesíto, 18,
1969, č. 1—2, dokládá Zigmundovu podporu pri stavbě dómu
i na základe zlomkov účtovej knihy z roku 1431. Košičania takto
logicky museli akceptovat’ i jeho názor na výtvarnú stránku diela,
i jeho ikonografický program.
11 HUYGHE, R. : Umění, život, ideje. In: Encyklopedie umění
renesance a baroku. Praha 1970, s. 12.
12 HALAGA, O. R. : Právny, územný a populačný vývoj města
Kosíc. Košice 1967, s. 16.
13 HALAGA, O. R. : c. d., s. 18.
14 SUCHÝ, M. : Hospodářské poměry na Spiši. Monumentorům
tutela, 5, 1969, s. 21.
15 HUYGHE, R. : c. d., s. 12.
16 Ktoré sa však nezachovali.
17 O příslušnosti tohto diela k parlérovskému okruhu píše
BUNTAK, F. : Da li su praški Parleri klesali srednovjekovi portal
sv. Marka u Zagrebu? Iz starog i novog Zagreba, 3, Zagreb 1963.
s. 65—76; ďalej HORVAT, A.: Odraz praškoga parlerovog kru-
ga na portálu crkve sv. Marka v Zagrebu. Peristil, 3, Zagreb
1960, s. 13—32.
18 MAROSI, E. : Die zentrale Rolle der Bauhütte von Ka-
schau. Acta historiae artium, 75, 1969, č. 1—2, s. 39.
19 KRIŽANOVÁ, E. — FIFIK, V.: Urbanova veža v Koši-
ciach. Vlastivědný časopis, 18, 1969, s. 16—19.
20 FÜGEDI, E. : Kaschau, eine osteuropäische Handelsstadt
am Ende des 15. Jahrhunderts. Studia Slavica, 2, 1956, s. 185.
21 MAROSI, E.: Tanulmányok . . ., s. 45.
22 MAROSI, E.: Die zentrale Rolle . . ., s. 34—39.
23 MAROSI, E.: c. d., s. 39.
24 MARTIN, K. : Die Nürnberger Steinplastik im 14. Jahr-
hundert. Berlin 1927, s. 48.
25 MARTIN, K.: c. d., s. 54.
26 MARTIN, K. : c. d., s. 54.
27 SACHS, H. — BADSTUBNER, E. — NEUMANN, H. :
Christliche Ikonographie in Stichworten. Leipzig 1973, heslo
Kreuzigung.
28 GEREVICH, L.: c. d., s. 26.
29 RÉAU, L. : Iconographie de l’art chrétien. Paris 1958, heslo
Elisabeth d’Hongrois.
30 RÉAU, L.: c. d.; MENCL, V.: Gotická architektúra Košic.
Vlastivědný časopis ,75, 1966, s. 3—25, spomína Alžbětu Uhorskú
ako patronku města.
31 MENCL, V.: c. d., s. 3—25.
32 WICK, V. : Dóm sv. Alžběty v Košiciach. Košice 1936, s. 11.
Uvádza obsah listu pápeža Martina V. zo 7. mája 1283, v ktorom
sa „špitál“ spomína ako súčasť kostela sv. Alžběty.
33 WICK, V.: c. d., s. 11.
34 ŠNIEŽYNSKA-STOLOT, E. : Die Ikonographie der Köni-
gin Elisabeth. Acta historiae artium, 77, 1971, č. 1—2, s. 2—29.
Často túto královnú spodobovali v kruzeleri, napr. v Chronica de
