DOI article:
Kuhn, Ivan: Renesanc̆ná architektúra na Slovensku
DOI Page / Citation link: https://doi.org/10.11588/diglit.51703#0156
24
13. Banská Bystrica, návrh na opevnenie města (Gitilio Ferrari, 1589). Jeden z variantov předpokládal opevnit len část města, bez baníckeho Dálného
města
v dvoch krajných podobách a v ich početných variá-
ciách. Jednak sa měnila velká forma gotického
priestoru, svojou póvodnou štruktúrou a proporciami
převýšeného, vertikalizujúceho. Z bazilik a vysokých
lodí sa postupné stávali široké neskorogotické siene,
smerujúce k horizontalité, k jednotnému, ucelenému
a racionálnejšiemu priestoru. Pravdaže, nemožno
v každom znaku racionality v stredovekej architektúre
vidieť předzvěst renesancie, akúsi protorenesanciu.
Povrchná představa, že gotika, například gotické
město sa vyznačuje nepravidelnosťou, nevyhnutnou
samorastlosťou, je celkom nepřesná. Mnoho založe-
ných středověkých miest má přísné pravidelná půdo-
rysná osnovu, velká část středověkých stavieb má aj
celkom geometricky pravidelné dispozície (napr.
Zvolenský zámok, 1370—1380; iba nadstavba dvoch
poschodí je z polovice 16. storočia). Nepravidelnost
hradov — i pódorysov miest — je zváčša logický
dôsledok terénnych podmienok a postupnej, dlhotrva-
júcej výstavby.
Pravda, neskorá gotika už uvolněním póvodných
logických väzieb v architektáre připravovala pódu
pre nové väzby a představy. V tomto zmysle chystala
předpoklady nového slohu, pre ktorý jednak dozrievali
vnátorné spoločenské podmienky a ktorý sa sáčasne
vedel obohatit impulzmi tých krajin, ktoré sa vtedy
rýchlejšie vyvíjali.
Pri přeměnách koncepcie priestoru sa často zacho-
vává staré tvaroslovie, no uvolňuje sa jeho statická
a tektonická väzba a zvyšuje sa jeho ornamentálny
význam, například kružbových rebier klenby. Tým
ïahsie sa takéto články dajá potom nahradit nový-
mi.
Druhá podoba premeny, ked sa velké priestorové
formy a celková hmota nemenia, alebo sa menia
pomaly, no pridávajá sa dost radikálně nové rene-
13. Banská Bystrica, návrh na opevnenie města (Gitilio Ferrari, 1589). Jeden z variantov předpokládal opevnit len část města, bez baníckeho Dálného
města
v dvoch krajných podobách a v ich početných variá-
ciách. Jednak sa měnila velká forma gotického
priestoru, svojou póvodnou štruktúrou a proporciami
převýšeného, vertikalizujúceho. Z bazilik a vysokých
lodí sa postupné stávali široké neskorogotické siene,
smerujúce k horizontalité, k jednotnému, ucelenému
a racionálnejšiemu priestoru. Pravdaže, nemožno
v každom znaku racionality v stredovekej architektúre
vidieť předzvěst renesancie, akúsi protorenesanciu.
Povrchná představa, že gotika, například gotické
město sa vyznačuje nepravidelnosťou, nevyhnutnou
samorastlosťou, je celkom nepřesná. Mnoho založe-
ných středověkých miest má přísné pravidelná půdo-
rysná osnovu, velká část středověkých stavieb má aj
celkom geometricky pravidelné dispozície (napr.
Zvolenský zámok, 1370—1380; iba nadstavba dvoch
poschodí je z polovice 16. storočia). Nepravidelnost
hradov — i pódorysov miest — je zváčša logický
dôsledok terénnych podmienok a postupnej, dlhotrva-
júcej výstavby.
Pravda, neskorá gotika už uvolněním póvodných
logických väzieb v architektáre připravovala pódu
pre nové väzby a představy. V tomto zmysle chystala
předpoklady nového slohu, pre ktorý jednak dozrievali
vnátorné spoločenské podmienky a ktorý sa sáčasne
vedel obohatit impulzmi tých krajin, ktoré sa vtedy
rýchlejšie vyvíjali.
Pri přeměnách koncepcie priestoru sa často zacho-
vává staré tvaroslovie, no uvolňuje sa jeho statická
a tektonická väzba a zvyšuje sa jeho ornamentálny
význam, například kružbových rebier klenby. Tým
ïahsie sa takéto články dajá potom nahradit nový-
mi.
Druhá podoba premeny, ked sa velké priestorové
formy a celková hmota nemenia, alebo sa menia
pomaly, no pridávajá sa dost radikálně nové rene-