Universitätsbibliothek HeidelbergUniversitätsbibliothek Heidelberg
Metadaten

Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1985

DOI Heft:
Nr. 2
DOI Artikel:
Šlachta, Štefan; Šlapeta, Vladimír: Zlínska architektúra ako súčastʹ československej architektonickej avantgardy
DOI Seite / Zitierlink: 
https://doi.org/10.11588/diglit.51717#0143
Überblick
loading ...
Faksimile
0.5
1 cm
facsimile
Vollansicht
OCR-Volltext
55

stalo zlepšovanie pracovných podmienok, sta-
rostlivost o zdravie a bezpečnost pracujúcich a
zlepšovanie životného prostredia. Postupné sa
formovala nová organizácia, dnešný Centropro-
jekt — projektová a inžinierska organizácia,
ktorá projekčně zabezpečuje investície v textil-
nom priemysle a priemysle spracovania koží.

Doterajšie výsledky práce tohto projektového
ústavu ukazujú, že jeho kolektiv dokázal odkaz
zlínskej avantgardy — myšlienky typizácie,
štandardizácie a unifikácie — úspěšně aplikovat
v změněných podmienkach v prospěch pracujú-
cich a našej socialistickej společnosti.

Poznámky
1 Pozři ŠLACHTA, Š. : Zliiner Architektur 1918—1939.
Archithese, 10, 1980, 6, s. 41—43; ŠLACHTA, Š.:
Építészet, szabványosítás, méreteigységesítés,1 tipizálás.
Magyar épitômûvészet, 1981, 6, s. 52—55.
2 Vladimír Karfík (1901), laureát štátnej ceny K. Gott-
walda, v rokoch 1945—1971 profesor na SVŠT. Po
oslobodení realizoval mnohé významné stavby na
Slovensku, napr. Chemická fakultu SVŠT, Vysoká
školu ekonomická a Farmaceutická fakultu UK,
prvý montovaný panelový dom tzv. BA-systému atď.,
všetko v Bratislavě.
3 Jan Kotěra (1871—1923), zakladatel’ modernej českej
architektury.
4Bližšie o Kotérovi pozři NOVOTNÝ, O.: Jan Kotěra
a jeho doba. Praha 1958.
5 Ebenezer Howard (1850—1928), anglický architekt —
urbanista, ktorý presadzoval myšlienku záhradného
města ako prostriedok na zamedzenie útěku z vidieka
a prefudňovania miest.
6 KARFÍK, V. : Architekt František Gahura. Architek-
tura CSSR, 18, 1959, is. 59.
7 Karfík bol v USA v rokoch 1927—1930 na základe
Stipendia vypísaného vtedajšou Masarykovou akadé-
miou práce pre mladých architektův a technikův.
8 Vladimír Kubečka (1913—1978), neskorší riaditel
Centroprojektu v Gottwaldove.
9 Jiří Voženílek (1909—1981). V rokoch 1945—1948
vedáci projektovej organizácie n. p. Svit, Gottwal-
dov, spoluzakladatel’ Stavoprojektu, v rokoch 1961—
1970 hlavný architekt města Prahy.
10 GAHURA, F. L.: Budování Baťova Zlína. Stavitel, 14,
1933—1934, s. 134.
11 VOŽENÍLEK, J.: Le nouveau batiment standard in-
dustriel a Zlín. Techniques et Architecture, 1948,
3—4, s. 64—65.
12 Do realizovaného domu sa musel Karfík potom sám
nasťahovať.
13 Spolu s kolektívnym domom v Litvínove (E. Lin-
hart — V. Hilský, 1947—1950) jediné kolektivně
domy realizované v Československu.

14 Dva osemposchodové chodbové domy s vysokým obyt-
ným štandardom, so společenským a sociálnym vy-
bavením (j.asle a materská školka).
15 Skupina trojpodlažných nájemných domov s převáž-
né trojizbovými bytmi bola sáčasfou cielavedomej
regulácie města a rešpektuje záhradný charakter
Gottwaldova.
16 Podrobné pozři: Architektura 1940 — zvláštny výtla-
čok, 12. 2. 1940, s. 265—272.
17 Zahynul pri leteckom nešfastí, keď sa jeho lietadlo
zrátilo do lesa blízko Gottwaldova.
18 Zdeněk Rossmann — architekt pósobiaci na Škole
uměleckých remesiel v Bratislavě (v rokoch 1931—
1932), člen redakčnej rady Tavičovo orientovaného
časopisu Nová Bratislava.
19 Nepublikovaný rukopis rozhovoru autorov článku
s V. Karfíkom, Brno 22. 8. 1981.
2(1 ZIKMUND, A. — DOHNAL, F. — KOTÄSEK, J.:
Gottwaldov — historie a vývoj gottwaldovské aglo-
merace. Architektura CSR, 1976, 8, s. 338'—353.
21 GEBRIAN, J.: Na okraj Le Corbusierovy návštěvy.
Gottwaldovsko od minulosti k současnosti, 2, 1980,
s. 137—139.
22 COHEN, J. — L. : Il nostro cliente e il nostro padrone.
I dient! di Le Corbusier. Rassegna 1979, 3, s. 47—60.
23 Jindřich Kumpošt (1891—1968), architekt, urbanista,
od roku 1930 člen Levé Fronty, od roku 1933 člen
Svazu socialistických architektů, zakladatel česko-
slovenského územného plánovatnia.
24 Bohuslav Fuchs (1895—1972), architekt, národný umě-
lec. Patří k najvýznaminejším představitelem funkcio-
nalistickej architektury v Československu.
25 Emanuel Hruška (1906), urbanista, profesor na SVŠT
v Bratislavě, autor mnohých publikácií z oblasti
teorie urbanistíckej tvorby. Předseda českosloven-
ského komitétu ICOMOS.
26 Pozři pozn. 22.
27 Pozři bližšie ŠLAPETA, V. : Öffnet die Fenster nach
Europa ... für eine neue Architektur. Stadt, 1982,
5, s. 26—47.
 
Annotationen