Universitätsbibliothek HeidelbergUniversitätsbibliothek Heidelberg
Metadaten

Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 43.2010

DOI Heft:
Nr. 2
DOI Artikel:
Šeferisová-Loudová, Michaela: Maulbertschova freska ve Filosofickém sále Strahovské knihovny: forma a technika
DOI Seite / Zitierlink: 
https://doi.org/10.11588/diglit.31178#0269
Überblick
loading ...
Faksimile
0.5
1 cm
facsimile
Vollansicht
OCR-Volltext
značným podílem malby al seccoč Pracoval s ne-
obvykle velkými „denními plány" QýofMý)/), což
přinášelo technické potíže, vyvolávající posléze po-
třebu rozsáhlých oprav a korektur prováděných na
již zaschlé omítce. Nedostatky v technice na jedné
straně potvrzují, že Maulbertsch byl v této oblasti
autodidakt, který na rozdíl od dalších řreskařů své
doby, jako byli Daniel Gran (1694— 1757) nebo Paul
Troger (1698 — 1762), neprošel školením ve freskové
technice v Itálii, na druhé straně vysvětlují neuspoko-
jivý stav dochování většiny jeho nástěnných maleb.
Dalším charakteristickým rysem Maulbertschovy
práce na lešení je absence užívání kartonů sloužících
k přenosu forem na klenbu. Ve hgurálních partiích
si zřejmě vypomáhal pouze štětcovou kresbou čer-
veným okrem, jak ukázaly některé partie jeho maleb
postižené úbytkem barevné vrstvyČ Naproti tomu
v malbě iluzivní architektury a iluzivních architek-
tonických prvků byla vždy nalezena rytá podkresba
a případně stopy užití kartónových předloh pro
architektonické a ornamentální detaily. Tyto části
Maulbertschových nástropních a nástěnných maleb
jsou ovšem, zejména od sedmdesátých let, spojovány
s jeho pomocníky a žáky, kteří na místo realizace
přijížděli jako první a zahajovali práci právě malbou
iluzivní architektury. Teprve přes ni byly malovány
figury, téměř výlučně Maulbertschem samým, pří-
padně za jeho přísné kontrolyV

^ K Maulbertschově freskové technice srov. KOLLER, M.
- RIEDEL, J.: K technice freskové malby Franze Antona
Maulbertsche. In: WÖRGÖTTER, Z. - KROUPA, J. (ed.):
F(?VF B7<AM%7AAc y P)y7. Brno 2005, s. 133-143 (zde
uvedena starší literatura); RIEDEL, J.: Maltechnik, Restau-
rierungsgeschichte und Erhaltungszustand von Maulbertsch-
Fresken in Österreich. In: HINDELANG, E. — SLAVÍČEK,
L. (ed.): FA^yM^7c^Ai^AA^vA^AAi7#^A%rcA<%. FiVvAFpy^^
B&ůřV% áúr Langenargen am
Bodensee - Brno 2007, s. 153-163; KOLLER, M.: Maulbert-
sch, Winterhaider und Nesselthaler 1774 — 1776. Zur Unter-
suchung der Fresken m Mühlfraun/Dyje und Innsbruck. In:
SLAVÍČEK, L. (ed.):Tyf !F7;VřrA?AArA.ý (7741
— 7Ů07 FVřDFwAf. Langenargen — Brno
2009, s. 161-183. K technikám období raného novověku
souhrnně viz např. KOLLER, M.: Wandmalerei der Neuzeit.
In: KNOEPFLI, A. - EMMENEGGER, O. - KOLLER,
M. — MEYER, A.: IFA^Aw^ArF, APuzAA. R^rAaw PF%AA%F?
AA/n/AAs-rV?? FhA%7Ař%. Stuttgart 2002, s. 213-398.
Prokázáno v Dyji u Znojma a v budově vídeňské Akademie
věd v tzv. Teologickém sále; viz literatura v pozn. 8.


Z AFýýAj F7Arç/AAf tů/ WwiAč A%7Vyyy y Pr^yg FnzwyMV^
7724. FFù.'Af. JýíAt<wAFíwAíwA.

Ve Filosofickém sále strahovského kláštera nebyl
proveden detailní technologický průzkum, můžeme
se tedy jen domnívat, že ani na sklonku svého života
se malíř příliš neodchýkl od způsobu práce předcho-
zích let. Technika, jíž bylo dílo vytvořeno, je uvedena
již v názvu německého tištěného popisu nástropního
obrazu - h? Tkj/G", tedy vápenná fres-
kaV Způsob práce s barvou, jež se pokusíme dále
na několika příkladech blíže popsat, však ukazuje na
značný podíl secco malbyV Ve figurální složce stra-
Výjimku představují grisaillové figury v pásu iluzivní archi-
tektury, které podle kartonů vytvářeli Maulbertschovi žáci;
dokladem takového postupu je výzdoba sálu v Innsbrucku,
na níž se jako Maulbertschovi spolupracovníci a žáci podíleli
Vinzenz Fischer, Andreas Nesselthaler a Joseph Schöpf; viz
KOLLER 2009, c. d. (v pozn. 8).
" PFůoAsvA BřiFvFTwyg kv ZDňw AFVFAvA A A Faz%-
/WřfwWt; ŮÍT^AFA BřfAžMrMDáGA? ^ B7AA-
V/kAyyHŮ/Ař Ařr AáA7gAčV% PrAAc^i7f^7<?Kt6rčirAi?^i'=F^<?Ař, ^
Bř?^p ůhw y% Pryg, áw ýVr 7724, 7% Fw/S??
PAzřýwA A FhnG Fí/A^VArg}/... Prag 1797. Stejné
označení malby se objevuje i v názvu prvního ze zachova-
ných rukopisů, jejímž autorem jej. G. Dlabacž (BřtrArgA^yg
Dř?* F<?7Az^VAfgt/ 7% FArAo, 7% BAkAřrtďďA
A&r FáATg^ V7/7^ 7% Prďg ^
F/?y7gř^ PAzýc%AMA<w.M%V^VvA F. F. F^/Wřr/^VAt; AÍ^AV
RizáA Mů? AÍ^^AřA Ařr FéwTg/.
Pf^VVtkT? F^wrř^A^A^íř 7/^ B^rAA, 7w 7 724.
— Strahovská knihovna, rkp. DD II 3), bylo však užito i dříve
v názvech dobových tiskem vydaných popisů Maulbertscho-
vých nástěnných maleb v refektáři (1765) a knihovně kláštera

261
 
Annotationen