Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

nebylo pochyb o tom, že bude téma sv. Kříže
reflektováno nejen v námětech oltářních pláten, ale
také monumentálních nástěnných maleb. Uctívání
a oddanosti kultu sv. Kříže byla věnována císařským
dvorem velká pozornost, především z důvodu ideo-
vého sepjetí nejen s císařem Konstantinem, ale také
Karlem Velikým a posouval členy Habsburského
rodu do roviny nositelů jejich odkazuH Vizuálně
konstituovaný kánon zobrazení legendy o Nalezení
sv. Kříže císařovnou Helenou, většinou předzna-
menával definitivní podobu daného uměleckého
díla. Pro moravské prostředí bylo zvláště důležité
hlavní oltářní plátno v kostele brněnských kapucínů
vytvořeného Joachimem von Sandrart (1653), které
bylo příkladem úcty ke sv. Kříži, a také, vzhledem
k přítomnosti kryptoportrétu císařovny Eleonory,
poctou této zbožné donátorceť Sám Maulbertsch,
přibližně o století později, vytvořil v širším časovém
horizontu několik maleb věnovaných právě legen-
dě spjaté s tímto symbolem Kristova utrpení. Pro
Hradiště sv. H] E
výzdoba koste
ligenkreuz-Gu E-^
věnovaný Nale E.
jakýmsi předol — i-
známého příb( E



O

Viz CORETH,
BďTW/é. Wien
PREISS, P: „S(
Úvahy o Sandr
pucínském kos
s. 59-7E Dále
Kult dřeva kříž
hv. In: 04
Křižovnické pr
1, 1929,


ZA/.

=- O

O

E E

vsazené do menšího oválného pole tvořícího součást
nezachované malířské výzdoby kostela sv. Jakuba
v rakouském Schwechatu (1764)H Maulbertsch se
k námětu vrátil ještě v pozdějším období své tvorby
(1784), kdy dodal monumentální oltářní plátno do
farního chrámu Nalezení sv. Kříže v Doubravníku,
v němž jakoby navázal na Sandrartův brněnský
oltářní obraz, kterému se blížil nejen temnosvitným
podáním, ale také kompozičně, a to především
v kresebném návrhu dochovaném ve sbírce buda-
pešťského Szépmuvészeti MúzeaU
Hradiště sv. Hypolita spolu s nástěnnou malbou
v Heiligenkreuz-Gutenbrunnu tedy představují
svébytné pojetí zobrazení tohoto námětu, které však
bylo v případě Hradiště ještě doplněno o specifické
ikonografické aspekty, k nimž můžeme najít paralely
také u dalších nástěnných maleb s tímto námětem.
V prstenci kopule se před divákem rozehrává děj
spojující legendu o Nalezení sv. Kříže císařovnou
Helenou s příběhem rytířského Rádu křižovníků
s červenou hvězdou a jeho působení na Hradišti
sv. Hypolita. Tématika sv Kříže není v ikonografii
rytířských řádů poměrně nic výjimečného a obzvlášť
u křižovníků s červenou hvězdou se těší značné po-
zornosti.^ Křižovníci věnovali své řádové legendě
a kultu sv. Kříže nezměrnou pozornost, která se
odrážela zejména ve specifických ikonografických
náplních výzdobných prvků jejich staveb. Klíčovou
roli zde pak plnil pražský chrám sv. Františka Sera-
fínského, který v mnoha ohledech sloužil právě jako
vzor řádové ikonografieN Ústřední motiv malby

- DACHS 2003, c. cf. (v pozn. 15), I. sv., s. 82-84.
^ GARAS, K.: AArrAfATK ZA<Ú7w%gř% áb 74.
Budapest 1980, č. kat. 45; E. A. [ECSEDY, A.] In:
JÁVOR, A. — SLAVÍČEK, L. (ed.): Kw fLnKé úybrřnywť.
(7724 — 77%) A Jcyý IKAArKZK
(7743 - 7407)- [Kat. výst.] Budapest : Magyar Nemzeti Ga-
léria, 2009, 191-192, č. kat. 1.56.
PUČALÍK 2003, c. d. (v pozn. 1).
Ibidem; srov. také WOJTYLA, A.: „Hoc signum erit in coelo".
On the Iconographical Programme of the Church of the
Knights of the Cross with the Red Star by Charles Bridge in
Prague. In: / MA, 58, 2010, č. 2, s. 102-122.

249