Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

ŠTÚD1E / ARTICLES

ARS 43, 2010, 1

Sv. Josef Kalasanský, kardinal Dietrichstein
a Dominik à Jesu Maria (Domingo Ruzola). Poznámka na okraj
freskově výzdoby kostela piaristů v Prievidzi

Pavel ŠTĚPÁNEK

I.
Kult zakladatele řádu piaristů, sv. Josefa Kalasan-
ského (Calasanz), je dosti pozdní; svým výstupem na
české nebe roku 1748 patří k posledním barokním
světcům. Tato malá úvaha se bude zabývat zejména
jeho vztahy k českým zemím a ke Slovensku; jako
záminku použiji zobrazení tohoto světce na fres-
ce v piaristickém kostele v Prievidzi na Slovensku
z důvodu, který za chvíli objasním komplexněji.
Piaristický řád sice vznikl v Rámě, ale jeho zakladatel
byl Španěl, přesněji aragonský rodák. Významem
a počátečními osudy připomínají piaristé tak trochu
Tovaryšstvo Ježíšovo, založené rovněž v tomto

' GIORDANO, F.: Jy. JyyA K^Ayď^týý. ZAwňpA. Prievidza
1994 (italský originál 1960), s. 92. Také jejich heslo vychází
z ignaciánského.
* O piaristech nemáme žádnou početnou novější literaturu,
zatímco o jezuitech vychází jedna kniha za druhou. Viz
BARTUŠEK, V: TALy y yAcýřUpMŮvů/V Cyý/á y Prayř y 77.
% y /.ýw/yyUč 7& rAÁňí Praha 2002, 32 s.; SAgý ýyyý RAůsw?-
jýý % ZAýA y RAA pArAA. Strážnice 2004.
Velmi stručnou informaci podává VLČEK, P. - SOMMER,
P. — FOLTYN, D.: ArCýU CAtArA. Praha 1997.
K jezuitům viz mimo jiné naposledy BRODR1CK, J.: Ryyň%%/
y^yAA. Olomouc 2005. Ohledně jezuitů v českých zemích viz
CORNEJOVÁ, 1.: Tby^ryA/yo Jyýyyyy. JtyAA y UřAAA. Praha
2002 (1. ed. 1995). Dnes už je česká literatura o jezuitech a je-
jich zakladateli tak rozsáhlá, že vytváří samostatnou knihovnu.
Připomenu jen práce z poslední doby, včetně klasických knih
v novém překladu jako je FÜLÖP-MILLER, R.: Afyt %
Ayzyyyzů/A TG/Arw" ^ TwAyA Ay'yy Praha 2000. Španělskou
stránku zdůrazňuje zejména MATT, L. von - RAHNER, H.:
U^VyEyyy/y. Velehrad 2004. O jezuitských světcích zejména

italském městě, které mělo převážně španělský ráz
díky svému zakladateli (sv. Ignác z Loyoly) a jeho
pomocníkům. Piaristé byli někdy nazýváni či chápáni
jako „reformovaní jezuité'U
Přestože řády byly svou povahou nadnárodní,
v žádném případě nelze opomíjet složku národ-
nostní, zejména v zakladatelské generaci." V období
katolické protireformace (16. — 17. století) se tak
vytvářel velmi častý trojúhelník: nej silnější katolický
stát Evropy — Španělsko^ — dodával impulsy, které
dostávaly zřetelné obrysy v Itálii a pak se šířily do
střední Evropy, popřípadě i dále, v našem případě na
území Čech, Moravy a Slezska. To mistrně postihl
už Zdeněk Kalista, jenž jako první a zatím poslední
Ryů rAyAůýý/U yyyřýAí. Ed. M. AETRICHTER. Velehrad
2002. Pokud jde o působení v mimoevropských oblastech viz
zejména Ehz^ůAůiVďyyyfýýUŽOů— 7772). LyTwyCompc^Awř
AyAůAčA wňiyTMA DAAA Iý)ůA;A. Velehrad 2005; SCHATZ,
K.: Jezuitský stát v Paraguayi. In: Ty/ygůýýrAtvA, 1998, č. 4,
s. 74-83; KAŠPAR, O.: ý?y%Á? y AtCépfwAA? y ALx?'ů%. Olo-
mouc 1999; KOLÁČEK, p UAy^RynUyyAýý. Velehrad 1997;
KOLÁČEK, J.: 3A%wí7 y TrAňWM3. Velehrad 2001. Expanzi
v Čechách mapuje např. KOLÁČEK, J.: JyyAA ty. TUL.
Velehrad 1998. Z vlastních spisů sv. Ignáce viz TčwňLC lúŮAm"
pycApů ty. yLyyy/y. Velehrad 2002; Ignác z Loyoly: TA-
<Uyy7M ryAAA Velehrad 2002. Korespondenci v ukázkách viz
KYRALOVÁ, M.: yLgypý. Praha 1992. Inspirace dílem
sv. Ignáce ukazuje např. PIEVENESI, G.: JACryry. JpAm ČŮAýý
ďPraha 1994; LONSDALE, D.: Oú C yAú?Á
Úyyů A Kostelní Vydří 2003.
^ Španělskými vlivy jakožto zásadní záležitostí se zabývá
DICKENS, A. G.: TA Č7wů<?r RpU/^ATw. London 1968,
zvi. kapitola „II. The medieval Sources of Catholic Revival",
s. 19-28.

24