DOI Heft:
Nr. 1
DOI Artikel:Štěpánek, Pavel: Zapomenutý výtvarník Josef Vinecký
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.31178#0136
RECENZIE / REVIEWS
ARS 43, 2010, 1
Zapomenutý výtvarník Josef Vinecký
KAVČÁKOVÁ, Alena: 1 — 7242). y /ëwyVWy/ 20.
Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 359 s., ISBN 978-80-244-2092-9.
Jčw/' l A^řrUti — 7242).
77 Muzeum umění Olomouc - Muzeum
moderního umění, Výstavní sál Salon, 17. 6. - 3.
10. 2010, autorka výstavy Alena KAVČÁKOVÁ,
kurátorka výstavy Šárka BELŠIKOVÁ.
Svého času hodnotila Iva Mojžišová kladně
činnost někdejší bratislavské TO/y 77/W/UýýV fčzwE?/
a jako jednu z osob, které by si v historii této sloven-
ské vzdělávací umělecké instituce, založené Čechem
Josefem Vydrou, zasloužily důkladného poznání,
jmenovala dalšího českého profesora na této škole,
Josefa Vineckého.
Teprve po dlouhé době dochází ale k celko-
vému zhodnocení umělce, jehož jméno nepadlo
nadarmo. Nejprve vyšla monografie ýojyý TTwrUt
(TáA2 - 7242). OroTwoV jw/MA y
T72W2/^7f4y 22. VčAA (jejíž silnou stránkou jsou i de-
tailní fotografie) a letos se připojila v olomouckém
Aluzeu umění i výstava díla dosud téměř neznámého
českého sochaře, designéra a pedagoga pod názvem
/ový 1'2/mAý — 7242). UwdK hU<? pwMý /zw//
77 (jako katalog slouží uvedená publikace).
Došlo tak ke komplexnímu zhodnocení a zveřejnění
práce umělce, který v letech 1946 — 1948 působil na
olomoucké Univerzitě Palackého (UP). Tehdy jej pro
pedagogickou práci v Ústavu výtvarné výchovy získal
opět zakladatel pracoviště Josef Vydra. Působení
Vineckého na UP bylo ukončeno vinou únorových
událostí roku 1948, když se stal jednou z prvních
obětí nové personální politiky — v roce 1949 byl
„odejit". Své propuštění ze služeb Vinecký dlouho
nepřežil. Zemřel krátce poté, 1. 6. 1949, a povědomí
o vynikajícím umělci se téměř vytratilo. Nakonec
upadl na více než půl století v zapomnění, přestože
pokusy o jeho rehabilitaci byly (například v roce 1976
arch. Vladimír Šlapeta). Obé akce — kniha i výstava
- jsou výsledkem mnohaleté, bezmála dvacetileté
josef
vinecký
badatelské činnosti Aleny Kavčákové z Katedry dějin
umění Filosofické fakulty UP.
Jsme tak svědky, jak se překvapivě ze zlomků
a spletí nejasných a přímo neznámých anebo zá-
hadných okolností a souvislostí vynořují osobnosti,
které mohly být z nějakých důvodů dílčím způso-
bem známé, ale teprve po letitém bádání mohou
být dostatečně zhodnoceny a jejich tvorba vcelku
zrekonstruována, přestože ne vždy úplně. Náhle
se tedy může objevit taková postava ve zcela jiném
svétle a nabýt zcela nových významů a souvislostí. To
je i případ osobnosti Josefa Vineckého, sochaře, jenž
se náhle vynořuje z kontextu evropské avantgardy 20.
století. Kavčáková využila několika příležitostí, aby
sestavila skvělou monografii o 359 stranách (včetně
katalogu o 171 položkách) čtvercového formátu,
jehož elegance a kvalita přitahuje na první pohled.
Autorka přímo modelově seznamuje s životopisem
a dílem umělce, jenž prošel vrcholovým školením
v jednom z center evropské avantgardy.
130
ARS 43, 2010, 1
Zapomenutý výtvarník Josef Vinecký
KAVČÁKOVÁ, Alena: 1 — 7242). y /ëwyVWy/ 20.
Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 359 s., ISBN 978-80-244-2092-9.
Jčw/' l A^řrUti — 7242).
77 Muzeum umění Olomouc - Muzeum
moderního umění, Výstavní sál Salon, 17. 6. - 3.
10. 2010, autorka výstavy Alena KAVČÁKOVÁ,
kurátorka výstavy Šárka BELŠIKOVÁ.
Svého času hodnotila Iva Mojžišová kladně
činnost někdejší bratislavské TO/y 77/W/UýýV fčzwE?/
a jako jednu z osob, které by si v historii této sloven-
ské vzdělávací umělecké instituce, založené Čechem
Josefem Vydrou, zasloužily důkladného poznání,
jmenovala dalšího českého profesora na této škole,
Josefa Vineckého.
Teprve po dlouhé době dochází ale k celko-
vému zhodnocení umělce, jehož jméno nepadlo
nadarmo. Nejprve vyšla monografie ýojyý TTwrUt
(TáA2 - 7242). OroTwoV jw/MA y
T72W2/^7f4y 22. VčAA (jejíž silnou stránkou jsou i de-
tailní fotografie) a letos se připojila v olomouckém
Aluzeu umění i výstava díla dosud téměř neznámého
českého sochaře, designéra a pedagoga pod názvem
/ový 1'2/mAý — 7242). UwdK hU<? pwMý /zw//
77 (jako katalog slouží uvedená publikace).
Došlo tak ke komplexnímu zhodnocení a zveřejnění
práce umělce, který v letech 1946 — 1948 působil na
olomoucké Univerzitě Palackého (UP). Tehdy jej pro
pedagogickou práci v Ústavu výtvarné výchovy získal
opět zakladatel pracoviště Josef Vydra. Působení
Vineckého na UP bylo ukončeno vinou únorových
událostí roku 1948, když se stal jednou z prvních
obětí nové personální politiky — v roce 1949 byl
„odejit". Své propuštění ze služeb Vinecký dlouho
nepřežil. Zemřel krátce poté, 1. 6. 1949, a povědomí
o vynikajícím umělci se téměř vytratilo. Nakonec
upadl na více než půl století v zapomnění, přestože
pokusy o jeho rehabilitaci byly (například v roce 1976
arch. Vladimír Šlapeta). Obé akce — kniha i výstava
- jsou výsledkem mnohaleté, bezmála dvacetileté
josef
vinecký
badatelské činnosti Aleny Kavčákové z Katedry dějin
umění Filosofické fakulty UP.
Jsme tak svědky, jak se překvapivě ze zlomků
a spletí nejasných a přímo neznámých anebo zá-
hadných okolností a souvislostí vynořují osobnosti,
které mohly být z nějakých důvodů dílčím způso-
bem známé, ale teprve po letitém bádání mohou
být dostatečně zhodnoceny a jejich tvorba vcelku
zrekonstruována, přestože ne vždy úplně. Náhle
se tedy může objevit taková postava ve zcela jiném
svétle a nabýt zcela nových významů a souvislostí. To
je i případ osobnosti Josefa Vineckého, sochaře, jenž
se náhle vynořuje z kontextu evropské avantgardy 20.
století. Kavčáková využila několika příležitostí, aby
sestavila skvělou monografii o 359 stranách (včetně
katalogu o 171 položkách) čtvercového formátu,
jehož elegance a kvalita přitahuje na první pohled.
Autorka přímo modelově seznamuje s životopisem
a dílem umělce, jenž prošel vrcholovým školením
v jednom z center evropské avantgardy.
130