DOI Heft:
Nr. 1
DOI Artikel:Štěpánek, Pavel: Zapomenutý výtvarník Josef Vinecký
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.31178#0137
Olomoucká výstava díla Josefa Vineckého je sku-
tečným překvapením. Seznamuje s umělcem, který
se stavěl za avantgardní úsilí výrazných osobností
evropského umění. Vinecký byl žákem a asistentem
Henryho van de Velde v Uměleckoprůmyslovém
semináři ve Výmaru už před první světovou válkou.
Pracoval u samého zdroje moderního umění; po
první světové válce, kdy se stal členem uměleckých
kroužků kolem sběratele Heinricha Kárchhoffa a
Alexeje Jawlenského, vystavoval s Alexandrem Ar-
chipenkem. Vrcholnými výsledky tohoto období byla
série secesních váz, které český umělec vytvořil pro
porcelánku v Unterweissbachu; vynikající dojem si
každý odnáší z pohledu na secesní keramické obklady
a kašny, jimiž vyzdobil některé interiéry lázní Kaiser-
-Friedrich-Bad ve Wiesbadenu.
Alena Kavčáková provedla důkladné a komplexní
uměleckohistorické zhodnocení díla dosud neprá-
vem opomíjeného představitele evropské umělecké
a výtvarně pedagogické avantgardy, který působil
v letech 1902 — 1937 v Německu (Weimar, Un-
terweissbach, Wiesbaden, Breslau/Vratislav, Berlín)
a pak v bývalém Československu (Bratislava, Praha,
Olomouc). Celá jeho tvorba je překvapivě soudržná,
bez patrných přeryvů, ač pružná a dynamická, vždy
přizpůsobená materiálu (dřevo, kámen, keramika,
kov) a rozmanitá v různých technikách.
V dramatické době mezi dvěma světovými válka-
mi, v době nárůstu nacismu v Německu, byl Vinecký
omylem označen za žida a tak se musel na nějaký čas
stáhnout. Po návratu do vlasti se v průběhu třicátých
a čtyřicátých let dvacátého století věnoval tvorbě pro
liturgické potřeby, zejména pro Chrámové druž-
stvo v Pelhřimově, v nichž prosadil modernizační
tendence, které byly oceněny zejména po Druhém
vatikánském koncilu.
Vineckého působení mělo daleko širší, přímo
středoevropský kontext, jak naznačuje shora uvede-
ný výčet míst, kde působil. Všude byl pochopitelně
vnímán jako umělec spjatý s vrcholovou evropskou
avantgardou. Věnoval se i designu a bydlení, zejména
ve Vratislavi. Po návratu do Československa uplatnil
své znalosti v Bratislavě i na Moravě.
Všechny umělcovy tvůrčí etapy dokládá olo-
moucká výstava asi dvaceti sochařskými pracemi
a čtyřiceti díly užitné povahy, vzácně dochovaných ve
veřejných a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí.
Série velkoformátových fotografií přibližuje nepře-
nosná autorova díla. Četné dokumentární přílohy
a reprodukce i těch prací, které se nezachovaly, činí
z komentované publikace nesmírné cennou příručku
pro budoucí badatele.
Josef Vinecký. A Forgotten Artist
Sculptor and designer Josef Vinecký (1882
— 1949), student and assistant of Henry van de
Velde (1902 — 1908), signihcantly contributed to
the avant-garde movement in artistic and art educa-
tional spheres. His activities were bound to Germany,
including former German Silesia (1902 - 1936):
Weimar, Unterweissbach, Wiesbaden, Breslau, Ber-
lin, and to former Czechoslovakia (1937 — 1949):
Bratislava, Prague, Olomouc. After his death, he
was almost forgotten. The reviewed publication and
exhibition, the outcomes of a long-lasting research
conducted by Alena Kavčáková, present a complex
and richly illustrated art historical insight into Vi-
necký's life and work.
KygAT? (p Af.
131
tečným překvapením. Seznamuje s umělcem, který
se stavěl za avantgardní úsilí výrazných osobností
evropského umění. Vinecký byl žákem a asistentem
Henryho van de Velde v Uměleckoprůmyslovém
semináři ve Výmaru už před první světovou válkou.
Pracoval u samého zdroje moderního umění; po
první světové válce, kdy se stal členem uměleckých
kroužků kolem sběratele Heinricha Kárchhoffa a
Alexeje Jawlenského, vystavoval s Alexandrem Ar-
chipenkem. Vrcholnými výsledky tohoto období byla
série secesních váz, které český umělec vytvořil pro
porcelánku v Unterweissbachu; vynikající dojem si
každý odnáší z pohledu na secesní keramické obklady
a kašny, jimiž vyzdobil některé interiéry lázní Kaiser-
-Friedrich-Bad ve Wiesbadenu.
Alena Kavčáková provedla důkladné a komplexní
uměleckohistorické zhodnocení díla dosud neprá-
vem opomíjeného představitele evropské umělecké
a výtvarně pedagogické avantgardy, který působil
v letech 1902 — 1937 v Německu (Weimar, Un-
terweissbach, Wiesbaden, Breslau/Vratislav, Berlín)
a pak v bývalém Československu (Bratislava, Praha,
Olomouc). Celá jeho tvorba je překvapivě soudržná,
bez patrných přeryvů, ač pružná a dynamická, vždy
přizpůsobená materiálu (dřevo, kámen, keramika,
kov) a rozmanitá v různých technikách.
V dramatické době mezi dvěma světovými válka-
mi, v době nárůstu nacismu v Německu, byl Vinecký
omylem označen za žida a tak se musel na nějaký čas
stáhnout. Po návratu do vlasti se v průběhu třicátých
a čtyřicátých let dvacátého století věnoval tvorbě pro
liturgické potřeby, zejména pro Chrámové druž-
stvo v Pelhřimově, v nichž prosadil modernizační
tendence, které byly oceněny zejména po Druhém
vatikánském koncilu.
Vineckého působení mělo daleko širší, přímo
středoevropský kontext, jak naznačuje shora uvede-
ný výčet míst, kde působil. Všude byl pochopitelně
vnímán jako umělec spjatý s vrcholovou evropskou
avantgardou. Věnoval se i designu a bydlení, zejména
ve Vratislavi. Po návratu do Československa uplatnil
své znalosti v Bratislavě i na Moravě.
Všechny umělcovy tvůrčí etapy dokládá olo-
moucká výstava asi dvaceti sochařskými pracemi
a čtyřiceti díly užitné povahy, vzácně dochovaných ve
veřejných a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí.
Série velkoformátových fotografií přibližuje nepře-
nosná autorova díla. Četné dokumentární přílohy
a reprodukce i těch prací, které se nezachovaly, činí
z komentované publikace nesmírné cennou příručku
pro budoucí badatele.
Josef Vinecký. A Forgotten Artist
Sculptor and designer Josef Vinecký (1882
— 1949), student and assistant of Henry van de
Velde (1902 — 1908), signihcantly contributed to
the avant-garde movement in artistic and art educa-
tional spheres. His activities were bound to Germany,
including former German Silesia (1902 - 1936):
Weimar, Unterweissbach, Wiesbaden, Breslau, Ber-
lin, and to former Czechoslovakia (1937 — 1949):
Bratislava, Prague, Olomouc. After his death, he
was almost forgotten. The reviewed publication and
exhibition, the outcomes of a long-lasting research
conducted by Alena Kavčáková, present a complex
and richly illustrated art historical insight into Vi-
necký's life and work.
KygAT? (p Af.
131