DOI Artikel:
Cidlinská, Libuša: Oltár sv. Anny v levočskom farskom kostole
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.51699#0163
maliar umiestnil na spodný obraz, kde sedí a pěstu-
je Judu Tadeáša, pri nej stoja děti Šimon, Jozef
Justus a Jakub mladší. Pozadie obrazov vytvára
neutrálna sivomodrá farba, naberajúca na inten-
zitě smerom к hornému okrajů. Toto zoskupova-
nie dětí i dospělých členov sv. Příbuzenstva v pri-
rodzených vzájomných vzťahoch je predstupňom
renesančného rodinného portrétu, ktorým vo svo-
jej podstatě tieto výjavy už boli.
Maliar týchto štyroch obrazov znázorňuje dospě-
lých členov sv. Příbuzenstva ako velmi silných
1’uclí menšej postavy so širokými plecami a malou
hlavou na krátkom hrubom krku. Tváře sú okrúhle,
hladké, opuchnuté, s plnými lícami, pohlad očí je
upretý kdesi bokom. Nápadný je velký skobovitý
alebo tupo ukončený nos a velké presne vykreslené
ústa. Ruky dospělých sú neprirodzene velké a
tučné, přitom dost plasticky modelované. Tieto
postavy napriek svojmu ludovému charakteru
nepostrádajú istý povah. Maliar sa však vóbec
nevie vyrovnat s dětským telíčkom. Ci už dojčatá
alebo váčšie děti majú krátké, tučné drieky na
znetvořených příliš silných nožkách dost plasticky
vykreslených v partii kolien. Velké hlavy s okrúh-
lymi tvárami a příliš plnými lícami spočívajú na
krátkom hrubom krku, pričom vzhladom na vek
dětí ich tvářičky sú pristaré.
Aj maliar obrazov oltára sv. Anny sa pri svojej
práci opiera o předlohy a čerpá mnohé prvky
z tvorby mých umelcov. Východiskom mu bolo
dielo Lukáša Cranacha st. z obdobia po přesídlení
do Wittenbergu, čiže po r. 1504. Cranachovi nebola
téma cudzia. Roku 1509 maluje velký oltář Sv.
Příbuzenstvo (torgauský kniežací oltář), dnes vo
Frankfurte n. M. ; tváře levočského Zebedea a
Zachariáša majú črty tváří kurfirstov Fridricha
Múdreho a Jána Stálého. Okolo r. 1510 vzniká tzv.
dessauský kniežací oltář (v Halle) s obrazom mystic-
kého zasnúbenia sv. Kataríny v arche. Na křídla
namaloval Cranach obidvoch kurfirstov s ich
patrónmi. Z postáv Fridricha a jeho patrona na
1’avom křídle tohto oltára levočský maliar odvodil
skupinu Emeria a Alfea, pričom pozměnil držanie
těla (Fridrich klačí), rúk, Emeriovu tvář (nemá
bradu) a obidve tváře dostali mierne karikujúci
nádych. Memeria má svoju předlohu na strednej
15. Chyžné, r. k. kostol,
hlavný oltář Zvěstováni a
P. Márii,
skupina Zvestovania
z oltárnej skrine
157
je Judu Tadeáša, pri nej stoja děti Šimon, Jozef
Justus a Jakub mladší. Pozadie obrazov vytvára
neutrálna sivomodrá farba, naberajúca na inten-
zitě smerom к hornému okrajů. Toto zoskupova-
nie dětí i dospělých členov sv. Příbuzenstva v pri-
rodzených vzájomných vzťahoch je predstupňom
renesančného rodinného portrétu, ktorým vo svo-
jej podstatě tieto výjavy už boli.
Maliar týchto štyroch obrazov znázorňuje dospě-
lých členov sv. Příbuzenstva ako velmi silných
1’uclí menšej postavy so širokými plecami a malou
hlavou na krátkom hrubom krku. Tváře sú okrúhle,
hladké, opuchnuté, s plnými lícami, pohlad očí je
upretý kdesi bokom. Nápadný je velký skobovitý
alebo tupo ukončený nos a velké presne vykreslené
ústa. Ruky dospělých sú neprirodzene velké a
tučné, přitom dost plasticky modelované. Tieto
postavy napriek svojmu ludovému charakteru
nepostrádajú istý povah. Maliar sa však vóbec
nevie vyrovnat s dětským telíčkom. Ci už dojčatá
alebo váčšie děti majú krátké, tučné drieky na
znetvořených příliš silných nožkách dost plasticky
vykreslených v partii kolien. Velké hlavy s okrúh-
lymi tvárami a příliš plnými lícami spočívajú na
krátkom hrubom krku, pričom vzhladom na vek
dětí ich tvářičky sú pristaré.
Aj maliar obrazov oltára sv. Anny sa pri svojej
práci opiera o předlohy a čerpá mnohé prvky
z tvorby mých umelcov. Východiskom mu bolo
dielo Lukáša Cranacha st. z obdobia po přesídlení
do Wittenbergu, čiže po r. 1504. Cranachovi nebola
téma cudzia. Roku 1509 maluje velký oltář Sv.
Příbuzenstvo (torgauský kniežací oltář), dnes vo
Frankfurte n. M. ; tváře levočského Zebedea a
Zachariáša majú črty tváří kurfirstov Fridricha
Múdreho a Jána Stálého. Okolo r. 1510 vzniká tzv.
dessauský kniežací oltář (v Halle) s obrazom mystic-
kého zasnúbenia sv. Kataríny v arche. Na křídla
namaloval Cranach obidvoch kurfirstov s ich
patrónmi. Z postáv Fridricha a jeho patrona na
1’avom křídle tohto oltára levočský maliar odvodil
skupinu Emeria a Alfea, pričom pozměnil držanie
těla (Fridrich klačí), rúk, Emeriovu tvář (nemá
bradu) a obidve tváře dostali mierne karikujúci
nádych. Memeria má svoju předlohu na strednej
15. Chyžné, r. k. kostol,
hlavný oltář Zvěstováni a
P. Márii,
skupina Zvestovania
z oltárnej skrine
157