DOI Artikel:
Richter, Václav; Kahoun, Karol; Mencl, Václav: [Rezension von: Jaroslav Bures, Středověké stavby slovenských mendikantů - příspěvek k charakteristice slovenské gotiky]: tézy kandidátské disertační práce
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.51699#0252
Jaroslav Bureš, prom. hist.,
Středověké stavby slovenských mendikantû — příspěvek к charakteristice
slovenské gotiky,
tézy kandidátské disertační práce
Kapitola první. Základem uvažování je Richterova
teorie gotiky. Profesor Richter nejnověji určil
v gotice nekonečný prostor. V důsledku této prosto-
rové koncepce je gotická hmota odhmotněna.
Richterovo určení gotiky chceme podtrhnout úva-
hou o klasické gotice. Jestliže totiž řada pojmových
určení gotiky, jejichž výčet a kritiku podávám,
zachycuje výstižně strukturu normativní gotiky,
avšak selhává při postihování kvality remešské
katedrály, tak platí Richterovo určení universálně.
Kapitola druhá. V otázce, nakolik slovenské
gotické stavby odpovídají Richterovým principům
gotiky, přijímáme ideu alespoň dvojí gotiky. Kos-
tel v Liptovském Mikuláši uvádím jako příklad
naší zjednodušené gotiky. Zde společně vystupuje
několik gotických tvarů, prostor a hmota zůstávají
však románské. Takto možno pojmově určit raně-
gotickou architekturu cisterciáků.
Kapitola třetí. Třinácté století je na Slovensku
dobou významných proměn ekonomických a kul-
turních. К nově zakládaným městům přicházejí
mendikantské řády. Prvým řádovým působištěm
je město Trnava (klarisky). Dominikáni přicházejí
do Štiavnice až r. 1275, kde dostávají hotový měst-
ský kostel, toho času bez konkrétního určení.
Reinterpretace listin vrhá něco světla na záhadné
užití empory u ,,mendikantské“ stavby. Františká-
ni se objevují ve čtyřicátých letech 13. století
v Nitře a dále v Bratislavě, kde po čtyřicátá léta
je jejich přítomnost hypotetická a přímo doložená
až v sedmdesátých letech. Klášter stával při trho-
vé vsi, která postupně získavala městské znaky.
Specifičností Bratislavy je existence kláštera cister-
ciaček na území pozdějšího města, která přispívá
к osvětlení předměstských poměrů.
Kapitola čtvrtá. V návrhu periodisace slovenské
gotické architektury spojujeme počátek gotiky
s cisterciáky. Čtrnácté století definujeme ve dvou
vrstvách, pokud se tvoří enklávy exklusivního
stavitelství vrcholné gotiky, které jsou obklopeny
tvorbou zdomácnělé gotiky cisterciáků. Pozdní
gotiku na Slovensku ztotožňujeme se stoletím 15.
Pokud se vyskytují „pozdněgotické“ formy v raně-
gotickém období, je tento rozpor v přívlastku
dobře vysvětlitelný z Richterovy teorie gotiky.
Vrcholným slohem к těmto pozdním formulacím
je romanika. Dominikánský kostel ve Štiavnici
nechápeme sice jako řádovou památku, na druhé
straně však tato stavba dobře mohla vzniknout
jako mendikantská stavba v době řádových po-
čátků. Slohově jde o podunajskou architekturu,
jejíž exklusivní závěr mohl býti inspirován prostře-
dím saským. Pro počátky gotiky na Slovensku je
důležitý zčásti realisovaný ,,heiligenkreuzský“pro-
gram přeložit klášter do Königshofu nad Litavou
— tedy do přímé blízkosti Bratislavy. Na Sloven-
sku jsou doložitelné příklady cisterciácké gotiky
od čtyřicátých let 13. století u mimořádových
staveb. Řádové památky z tohoto období se prak-
ticky nedochovaly.
Františkánský kostel v Bratislavě ukazuje rozdíl
uhlů mezi osami chóru a lodi, což vysvětlujeme
nestejnou dobou vzniku těchto částí. Toto potvr-
zuje Doninovuhypotesu ohledně stavebního vývoje
v Leobenu a Welsu. Stavba bratislavská náleží
do skupiny příbuzných památek v blízkém Rakou-
sku. Pozoruhodné je členění stěny v chóru brati-
slavských františkánů, které vede cisterciáckou
myšlenku dále, když představuje prvý známy
doklad spojení klenební zóny s členícím aparátem
stěny ve smyslu přímého probíhání na Slovensku
a v širším Podunají vůbec. Zde je v principu hotovo
to, čím o generaci později kutnohorský sv. Jakub
otevírá novou fázi lucemburské gotiky. Na brati-
slavském příkladě je závislé příbuzné řešení v tr-
navské bočné lodi. — Dominikánský kostel v Koši-
cích. Pokud zde byla v chóru šestidílná klenba, nelze
jednoznačně prokázat. Vznik chóru je před rokem
1300 těžko možný. Datování opíráme o výskyt
katedrálního baldachýnu (mendikantské analogie
v chóru ve Vídeňském Novém Městě, v závislosti
na dómu sv. Štěpána) a dále o výskyt formalistic-
kého puklicového listu. Aplikace stavební ornamen-
tiky je zde, vzhledem к mendikantské funkci,
246
Středověké stavby slovenských mendikantû — příspěvek к charakteristice
slovenské gotiky,
tézy kandidátské disertační práce
Kapitola první. Základem uvažování je Richterova
teorie gotiky. Profesor Richter nejnověji určil
v gotice nekonečný prostor. V důsledku této prosto-
rové koncepce je gotická hmota odhmotněna.
Richterovo určení gotiky chceme podtrhnout úva-
hou o klasické gotice. Jestliže totiž řada pojmových
určení gotiky, jejichž výčet a kritiku podávám,
zachycuje výstižně strukturu normativní gotiky,
avšak selhává při postihování kvality remešské
katedrály, tak platí Richterovo určení universálně.
Kapitola druhá. V otázce, nakolik slovenské
gotické stavby odpovídají Richterovým principům
gotiky, přijímáme ideu alespoň dvojí gotiky. Kos-
tel v Liptovském Mikuláši uvádím jako příklad
naší zjednodušené gotiky. Zde společně vystupuje
několik gotických tvarů, prostor a hmota zůstávají
však románské. Takto možno pojmově určit raně-
gotickou architekturu cisterciáků.
Kapitola třetí. Třinácté století je na Slovensku
dobou významných proměn ekonomických a kul-
turních. К nově zakládaným městům přicházejí
mendikantské řády. Prvým řádovým působištěm
je město Trnava (klarisky). Dominikáni přicházejí
do Štiavnice až r. 1275, kde dostávají hotový měst-
ský kostel, toho času bez konkrétního určení.
Reinterpretace listin vrhá něco světla na záhadné
užití empory u ,,mendikantské“ stavby. Františká-
ni se objevují ve čtyřicátých letech 13. století
v Nitře a dále v Bratislavě, kde po čtyřicátá léta
je jejich přítomnost hypotetická a přímo doložená
až v sedmdesátých letech. Klášter stával při trho-
vé vsi, která postupně získavala městské znaky.
Specifičností Bratislavy je existence kláštera cister-
ciaček na území pozdějšího města, která přispívá
к osvětlení předměstských poměrů.
Kapitola čtvrtá. V návrhu periodisace slovenské
gotické architektury spojujeme počátek gotiky
s cisterciáky. Čtrnácté století definujeme ve dvou
vrstvách, pokud se tvoří enklávy exklusivního
stavitelství vrcholné gotiky, které jsou obklopeny
tvorbou zdomácnělé gotiky cisterciáků. Pozdní
gotiku na Slovensku ztotožňujeme se stoletím 15.
Pokud se vyskytují „pozdněgotické“ formy v raně-
gotickém období, je tento rozpor v přívlastku
dobře vysvětlitelný z Richterovy teorie gotiky.
Vrcholným slohem к těmto pozdním formulacím
je romanika. Dominikánský kostel ve Štiavnici
nechápeme sice jako řádovou památku, na druhé
straně však tato stavba dobře mohla vzniknout
jako mendikantská stavba v době řádových po-
čátků. Slohově jde o podunajskou architekturu,
jejíž exklusivní závěr mohl býti inspirován prostře-
dím saským. Pro počátky gotiky na Slovensku je
důležitý zčásti realisovaný ,,heiligenkreuzský“pro-
gram přeložit klášter do Königshofu nad Litavou
— tedy do přímé blízkosti Bratislavy. Na Sloven-
sku jsou doložitelné příklady cisterciácké gotiky
od čtyřicátých let 13. století u mimořádových
staveb. Řádové památky z tohoto období se prak-
ticky nedochovaly.
Františkánský kostel v Bratislavě ukazuje rozdíl
uhlů mezi osami chóru a lodi, což vysvětlujeme
nestejnou dobou vzniku těchto částí. Toto potvr-
zuje Doninovuhypotesu ohledně stavebního vývoje
v Leobenu a Welsu. Stavba bratislavská náleží
do skupiny příbuzných památek v blízkém Rakou-
sku. Pozoruhodné je členění stěny v chóru brati-
slavských františkánů, které vede cisterciáckou
myšlenku dále, když představuje prvý známy
doklad spojení klenební zóny s členícím aparátem
stěny ve smyslu přímého probíhání na Slovensku
a v širším Podunají vůbec. Zde je v principu hotovo
to, čím o generaci později kutnohorský sv. Jakub
otevírá novou fázi lucemburské gotiky. Na brati-
slavském příkladě je závislé příbuzné řešení v tr-
navské bočné lodi. — Dominikánský kostel v Koši-
cích. Pokud zde byla v chóru šestidílná klenba, nelze
jednoznačně prokázat. Vznik chóru je před rokem
1300 těžko možný. Datování opíráme o výskyt
katedrálního baldachýnu (mendikantské analogie
v chóru ve Vídeňském Novém Městě, v závislosti
na dómu sv. Štěpána) a dále o výskyt formalistic-
kého puklicového listu. Aplikace stavební ornamen-
tiky je zde, vzhledem к mendikantské funkci,
246