DOI Artikel:
Richter, Václav; Kahoun, Karol; Mencl, Václav: [Rezension von: Jaroslav Bures, Středověké stavby slovenských mendikantů - příspěvek k charakteristice slovenské gotiky]: tézy kandidátské disertační práce
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.51699#0253
velmi bohatá. Pozoruhodné je užití nekonečného
ornamentálního vzorce plošných roset na jedné
z hlavic. — V Levoči ukazuje městský půdorys
souvislost s původní vlastí kolonistů. Františkán-
ský klášter je zde historicky doložen teprve roku
1316. V presbyteriu vystupují pozoruhodné kon-
soly, které jsou typologicky starší než známý pří-
klad z Důrnsteinu. Ojedinělé toto řešení vzniklo
kombinací několika myšlenek. U levočské konsoly
možno též pomýšlet na souvislost s tzv. rozštěpenou
hlavicí. Vedle dokladů od minoritů v Levoči uka-
zuje Slovensko další velmi časné příklady ostru-
hových konsol, počínajíc kostelem v Liptovském
Mikuláši. Novým zvážením archeologických dat
zavádíme do stavebních dějin levočských františ-
kánů prvou basilikální disposici lodi, která byla
vzápětí, jěště v první etapě nahrazena myšlenkou
stupňovité haly. Levočská kapitulní síň nechává
přímo vstupovat žebra do středního pilíře a zdejší
loď analogickým způsobem řeší vztah mezi pilí-
řem a záklenkem mezilodní arkády. Obě řešení
hlási se v Levoči do prvé třetiny 14. století. Existují
vztahy mezi Levočou a stavebním prostředím
v Šoproni. Co do řešení v lodi má se Levoča к Šopro-
ni podobně jako Imbach к Toulouse. Levočská
stupňovitá hala se typologicky začleňuje do řady
lilienfeldské. Schůrerovo časové a filiační určení
ievočských staveb způsobilo nedorozumění, které
se dodnes udržuje v rakouské literatuře. Uvádět
příchod typu stupňovité haly do Levoče do sou-
vislosti s jeho užitím u dómu sv. Štěpána ve Vídni
nemá opodstatnění. Levočské řešení založilo vý-
chodoslovenskou školu pseudohalovou, v čemž je
jeho význam docela dobře srovnatelný se starším
Lilienfeldem i s mladším dómem sv. Štěpána ve
Vídni.
Kapitola pátá. Mendikantskou architekturu ve
vlastním smyslu nechápeme jako celek toho, co
stavebně udělali mendikanti, nýbrž jako to, co
přinesli zásadně nového proti ostatní architektuře.
Ze vztahu řádové architektury к dalšímu dobové-
mu stavitelství plyne novum dlouhého chóru a
některé radikální novotvary v detailu. S původní
vlastí řádových zakladatelů možno spojovat síňové
dvojlodí a dále uplatnění principu pronikání na
řešení vztahu arkádového záklenku a mezilodní
podpory.
Kapitola šestá. Kaple při františkánském kláš-
teře v Bratislavě patří к typu podunajské ,,Ste.
Chapelle.“ Stavba těsně souvisí s vídeňskou hutí,
některé její tvary jsou parléřovského původu. Jde
o prvé spojení typu kaple s parléřovskými motivy.
Doba vzniku je určena příchodem pražských forem
do Vídně kolem r. 1400. Též věž klariská a františ-
kánská úzce souvisí s prostředím vídeňským.
Františkánský kostel v Košicích je dílem tamní
dómské huti. Košická huť souvisí od počátku
s pozdním parléřovským prostředím v Praze a
ukazuje vztahy ke králi Zikmundovi. Souvislosti
s Budínem a centrálním prostředím uherským
nejsou zcela jasné a taktéž souvislosti košických
počátků s prostředím svatoštěpánským nelze bez-
pečně určit. Vídeňská orientace je průkazná teprve
při dómských klenbách. Tyto košické klenby jsou
významné pro precisování podílu vídeňské huti na
tvorbě pozdního vzorce, v neprospěch huti steyer-
ské. Pozdním dílem košické huti je františkánský
kostel v Humenném. Jsou určité indice pro možné
připsání košických a humenských františkánů
mistru Štěpánovi. Zvláštní hodnota solivarského
stupňovitého trojlodí je v jeho nápisném datování.
Též královský stavební podnik v Okoličném uka-
zuje dva cenné letopočty. Zvláště významné proto,
že v době vzniku této haly utvářejí se teprve pří-
slušné barokní formulace v oblasti burghausensko-
solnohradské.
247
ornamentálního vzorce plošných roset na jedné
z hlavic. — V Levoči ukazuje městský půdorys
souvislost s původní vlastí kolonistů. Františkán-
ský klášter je zde historicky doložen teprve roku
1316. V presbyteriu vystupují pozoruhodné kon-
soly, které jsou typologicky starší než známý pří-
klad z Důrnsteinu. Ojedinělé toto řešení vzniklo
kombinací několika myšlenek. U levočské konsoly
možno též pomýšlet na souvislost s tzv. rozštěpenou
hlavicí. Vedle dokladů od minoritů v Levoči uka-
zuje Slovensko další velmi časné příklady ostru-
hových konsol, počínajíc kostelem v Liptovském
Mikuláši. Novým zvážením archeologických dat
zavádíme do stavebních dějin levočských františ-
kánů prvou basilikální disposici lodi, která byla
vzápětí, jěště v první etapě nahrazena myšlenkou
stupňovité haly. Levočská kapitulní síň nechává
přímo vstupovat žebra do středního pilíře a zdejší
loď analogickým způsobem řeší vztah mezi pilí-
řem a záklenkem mezilodní arkády. Obě řešení
hlási se v Levoči do prvé třetiny 14. století. Existují
vztahy mezi Levočou a stavebním prostředím
v Šoproni. Co do řešení v lodi má se Levoča к Šopro-
ni podobně jako Imbach к Toulouse. Levočská
stupňovitá hala se typologicky začleňuje do řady
lilienfeldské. Schůrerovo časové a filiační určení
ievočských staveb způsobilo nedorozumění, které
se dodnes udržuje v rakouské literatuře. Uvádět
příchod typu stupňovité haly do Levoče do sou-
vislosti s jeho užitím u dómu sv. Štěpána ve Vídni
nemá opodstatnění. Levočské řešení založilo vý-
chodoslovenskou školu pseudohalovou, v čemž je
jeho význam docela dobře srovnatelný se starším
Lilienfeldem i s mladším dómem sv. Štěpána ve
Vídni.
Kapitola pátá. Mendikantskou architekturu ve
vlastním smyslu nechápeme jako celek toho, co
stavebně udělali mendikanti, nýbrž jako to, co
přinesli zásadně nového proti ostatní architektuře.
Ze vztahu řádové architektury к dalšímu dobové-
mu stavitelství plyne novum dlouhého chóru a
některé radikální novotvary v detailu. S původní
vlastí řádových zakladatelů možno spojovat síňové
dvojlodí a dále uplatnění principu pronikání na
řešení vztahu arkádového záklenku a mezilodní
podpory.
Kapitola šestá. Kaple při františkánském kláš-
teře v Bratislavě patří к typu podunajské ,,Ste.
Chapelle.“ Stavba těsně souvisí s vídeňskou hutí,
některé její tvary jsou parléřovského původu. Jde
o prvé spojení typu kaple s parléřovskými motivy.
Doba vzniku je určena příchodem pražských forem
do Vídně kolem r. 1400. Též věž klariská a františ-
kánská úzce souvisí s prostředím vídeňským.
Františkánský kostel v Košicích je dílem tamní
dómské huti. Košická huť souvisí od počátku
s pozdním parléřovským prostředím v Praze a
ukazuje vztahy ke králi Zikmundovi. Souvislosti
s Budínem a centrálním prostředím uherským
nejsou zcela jasné a taktéž souvislosti košických
počátků s prostředím svatoštěpánským nelze bez-
pečně určit. Vídeňská orientace je průkazná teprve
při dómských klenbách. Tyto košické klenby jsou
významné pro precisování podílu vídeňské huti na
tvorbě pozdního vzorce, v neprospěch huti steyer-
ské. Pozdním dílem košické huti je františkánský
kostel v Humenném. Jsou určité indice pro možné
připsání košických a humenských františkánů
mistru Štěpánovi. Zvláštní hodnota solivarského
stupňovitého trojlodí je v jeho nápisném datování.
Též královský stavební podnik v Okoličném uka-
zuje dva cenné letopočty. Zvláště významné proto,
že v době vzniku této haly utvářejí se teprve pří-
slušné barokní formulace v oblasti burghausensko-
solnohradské.
247