DOI Artikel:
Koula, J. E.: Jan Koula a Slovensko
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.51699#0233
Jan. Koula:
Žena z Komné,
akvarel
jsem několik převzácných památek z té doby,
které při příležitosti zveřejním.“
Alois Jirásek ve svých Pamětech z r. 1922 (Bel-
letrie I, Paměti) popisuje tuto cestu takto:
„Tenkráte před dvaceti léty se našinci těžko puto-
valo po Slovensku. Na první cestě byl mým společ-
níkem zesnulý profesor Koula, jenž už znal Slo-
vensko. Znovu se tam vracel za studiem lidopisným.
Z toho mnohá výhoda pro mne, jenž jsem vyjel
nejen obhlédnout kraj a staré památky, ale také
poznat slovenský lid. S profesorem Koulou dali
jsme si slovo do Chocně. Odtud jsme jeli Moravou,
Vlárským průsmykem do Trenčína, na Beckov
hrad, zpět Váhem vzhůru na Žilinu ... Ze Žiliny
zase na jih ... Po Kremnici starobylá Zvoleň . . .
Z Detvy na slavné bojiště do Lučence, odtud povo-
zem do Rimavské Soboty, na Hrachovo, starý
kaštyl, v němž Janošík byl poprvé uvězněn, když
jej v nedalekém Klenovci zrádně jali a spoutali . . .
A poslední vzpomínka hlavnímu městu uherského
království, kamž jsme z Tisovce zajeli.“
O rok později jeli na Slovensko o prázdninách
Alois Jirásek i Jan Koula. Jirásek na této druhé
cestě za Bratrstvem se zastavil v Bošácké dolině
v Zemanském Podhradí u nestora slovenských
spisovatelů „věhlasného botanika a folkloristy
pana Jos. Holubyho, jenž zná všechny byliny a
jejich život a má nad to hojně vzácného koření,
humoru“. Tak píše Alois Jirásek ve svých Pamě-
tech. Jan Koula, podle dopisu Josefu Šímovi,
toulal se po Uhrách asi 14 dnů. „Byl jsem v Pešti
a v Gemerské stolici slídit po kostelích, které tam
z dob husitských zůstaly. A mám tak sebraný zna-
menitý materiál.“ Když pak vydala Umělecká
Beseda v Praze prémii na rok 1901, obsáhlý sbor-
ník Slovensko, na jehož titulním listě byl reprodu-
kován akvarel Jana Kouly z r. 1900 Husitský
hřbitov a kostel v Rimavské Bani (střecha věže
doplněna), byla ve sborníku uveřejněná i jeho
studie Příspěvek к poznání ,,husitských“ kostelíků
na Slovensku s reprodukcemi jeho perokreseb
těchto kostelíků, dřevěných sloupů a fotografií de-
tailů kostelních stolic a maleb stropů. To bylo ono
zpracování sebraného znamenitého materiálu,
o němž psal Josefu Šímovi.
Jana Koulu silně upoutaly „zjevy tak zva-
ných husitských vesnic ve stolicích Gemerské,
Malohontské a Novohradské“. Ve své studii píše:
„Dědiny ,husitské', které jsem na svých cestách
navštívil, neliší se na první pohled od jiných
227
Žena z Komné,
akvarel
jsem několik převzácných památek z té doby,
které při příležitosti zveřejním.“
Alois Jirásek ve svých Pamětech z r. 1922 (Bel-
letrie I, Paměti) popisuje tuto cestu takto:
„Tenkráte před dvaceti léty se našinci těžko puto-
valo po Slovensku. Na první cestě byl mým společ-
níkem zesnulý profesor Koula, jenž už znal Slo-
vensko. Znovu se tam vracel za studiem lidopisným.
Z toho mnohá výhoda pro mne, jenž jsem vyjel
nejen obhlédnout kraj a staré památky, ale také
poznat slovenský lid. S profesorem Koulou dali
jsme si slovo do Chocně. Odtud jsme jeli Moravou,
Vlárským průsmykem do Trenčína, na Beckov
hrad, zpět Váhem vzhůru na Žilinu ... Ze Žiliny
zase na jih ... Po Kremnici starobylá Zvoleň . . .
Z Detvy na slavné bojiště do Lučence, odtud povo-
zem do Rimavské Soboty, na Hrachovo, starý
kaštyl, v němž Janošík byl poprvé uvězněn, když
jej v nedalekém Klenovci zrádně jali a spoutali . . .
A poslední vzpomínka hlavnímu městu uherského
království, kamž jsme z Tisovce zajeli.“
O rok později jeli na Slovensko o prázdninách
Alois Jirásek i Jan Koula. Jirásek na této druhé
cestě za Bratrstvem se zastavil v Bošácké dolině
v Zemanském Podhradí u nestora slovenských
spisovatelů „věhlasného botanika a folkloristy
pana Jos. Holubyho, jenž zná všechny byliny a
jejich život a má nad to hojně vzácného koření,
humoru“. Tak píše Alois Jirásek ve svých Pamě-
tech. Jan Koula, podle dopisu Josefu Šímovi,
toulal se po Uhrách asi 14 dnů. „Byl jsem v Pešti
a v Gemerské stolici slídit po kostelích, které tam
z dob husitských zůstaly. A mám tak sebraný zna-
menitý materiál.“ Když pak vydala Umělecká
Beseda v Praze prémii na rok 1901, obsáhlý sbor-
ník Slovensko, na jehož titulním listě byl reprodu-
kován akvarel Jana Kouly z r. 1900 Husitský
hřbitov a kostel v Rimavské Bani (střecha věže
doplněna), byla ve sborníku uveřejněná i jeho
studie Příspěvek к poznání ,,husitských“ kostelíků
na Slovensku s reprodukcemi jeho perokreseb
těchto kostelíků, dřevěných sloupů a fotografií de-
tailů kostelních stolic a maleb stropů. To bylo ono
zpracování sebraného znamenitého materiálu,
o němž psal Josefu Šímovi.
Jana Koulu silně upoutaly „zjevy tak zva-
ných husitských vesnic ve stolicích Gemerské,
Malohontské a Novohradské“. Ve své studii píše:
„Dědiny ,husitské', které jsem na svých cestách
navštívil, neliší se na první pohled od jiných
227