Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (1985)

50

M7 WITTLICH, P.: České sochařství ve 20. století.
Praha 1978, s. 14.
148 ŽINKIN, H. I.: c. d., s. 9.
149 GUZE, J. : c. d., s. 8, 9.
150 BENJAMIN, W.: c. d., s. 24.
151 ANDĚL, J. : Kouzlo staré fotografie, c. d., s. 7—10,
zdórazňuje, že právě fotografický obraz sa stal pro-
striedkom a predmetom kultu.
152 BENJAMIN, W.: c. d., s. 30: „Při představování
lidského obrazu pomocí aparátu se tvůrčím způsobem
těží z odcizení člověka sobě samému.“ Túto proble-
matiku analyzoval A. Dufek, o ktorého výsledky sa
ďalej opieram.
MeTaMOp$O3bi nopTpera
M3o6pa>KeHne jimia MeJioseKa npeACTaajiaeT coóoft oaho
H3 CAO7KH6HIHHX UBACIIHŮ B HCTOpHH HCKyCCTBa. XyAO/KC-
iCTBeHHoe H3o6pa>KeHne KOHKpeTHoro neAOBeHecKoro jimia
c AäB'HHX nop CJiy>KHAO HCAOBexy K CaM0n03HaHHK>, BO-
nJiomeHHio ero npeACTaBAeHHÏi o caMOM ceóe, cbocm Meere
b MHpe, íCJiysiHAO TaKHíe h cpeACTBOM k AOCTiuKeHHio onpe-
ACAeHHoro oómecTBenHoro noAOJKeHHsi. Hmchho nosTOMy
HCTopmi nopTpera aBASierca ne toabko neropnen cthjih h
ne TOjibKO HCTopneft HSMeneHHÖ h nosHamia aeAOBeaecKoro
aniia. Ero HCTopníi ne HciepnbiBaeTCH ripropnen nocni-
TKeHHH H paCKpbITHH AHAHOCTH. Ona HBJIHeTCJI TaiOKC H CBH-
AereiibCTBOM o hoctohhho MemuomeMCH Meere HCJioneKa
b HCTOpHH oómeCTBa. ripn 9T0M nopTper Hrpaa 'ne nac-
CHBHyio, a noAwpKHyro aKTHBHyio pojib. Hmchho noaTOMy
HCTopníi nopTpera OAHOBpeMeHHO HBAHeTca h ncTopnen hc-
KyccTBa KaK counajibnoro ijiaKTopa. Ona hbjiíictcíi hcto-
pneů Toro, KaK pasjíiiHHbie caoh oömecTBa npoBOAHJiH
B >KH3Hb ,CBOH HAea.Tbl HMeHHO nOCpeACTBOM H3O0pa>Ke’HHH
HeAOBeHecKoro AHua.
FIpeAAaraeMoe HCCAeAPBaHHe ne npe.'iCTaB.TOCT coóofi
nonHTKy co3A3hhh hctophh KaK TaKOBOro. Ha hctko hoao-
ßpa'HHbix THHHHHbix npHMepax, onnpaacb na MarepnaAbi
iCneuHajibHoň jiHTeparypbi, aBTop a'HaAH3Hpyer h hajiio-
crpHpyeT nyrn H3MeiieHHa 'HanöoAee xapaKrepHbix co-
UHaAbHbix cjiyHKiiHH nopTpeTHpoBaHHH. Bbhay hckjhohh-
TeAbHOÍÍ rnnpOTbl H MaCHJTaÓHOCTH TCMbl aBTOp CO3H3TejIb-
Ho orpaHHHHBaeTCH «a esponeficKOe kckvcctbo c ero npa-
MblMH HCTOKaMH, He3aBHCHMO OT HpaBOMepHOCTH yTBepjK-
AeHHíi, hto noprpeT no.riy'iHji HanSoAMiiee pacnpocrpaHe'HHe
Die Wandlungen des Porträts
Die Darstellung des menschlichen Antlitzes ist eine
der kompliziertesten Erscheinungen in der Kunst-
geschichte. Die künstlerische Darstellung eines konkre-
ten menschlichen Antlitzes ermöglichte seit jeher die
Selbsterkenntnis des Menschen, die Verkörperlichung
seiner Vorstellungen über sich selbst und über seinen
Platz in der Welt, wie auch die Durchsetzung seiner
Ansprüche auf die gesellschaftliche Stellung. Deshalb

153 Bližšie DUFEK, A.: Stará fotografická podobizna.
Katalog výstavy. Hodonín 1979.
154 DUFEK, S. : Kouzlo staré fotografie, c. d., s. 29.
155 DVOŘÁKOVÁ, V.: J. GUZE; Twarze z portre-
tów. Warszawa 1974. Umění, 24, 1976, s. 461. Recenzia.
156 DVOŘÁKOVÁ, V.: c. d., s. 461.
157 Ako ukazuj ú početné portréty a autoportréty,
napr. Derainov portrét Matissa (1906), Matissov portrét
jeho ženy — „Zelený pruh“ (1905), Piccasove portréty
atď.
158 GRABAR, A.: c. d., s. 60.

hmichho b Eßpone. B HCKJiiOHHTeAbHO cjioiKHOM Bonpoce orpa-
HHHeHHJI HOH5ITHH nOprpeTa aBTop HCXOAHT H3 IipeAnOCblJlKH,
hto noprpeT — »to Aioöoe H3oópa?KeHHe AHiia nejioBeKa,
KOTOpOe TeM HJIH HHblM OÓpa3OM CBH33HO C KOHKpeTHOH
AHHHOCTbK). 113MeHeHHÍI COHItaAbHblX C|)yHKUHH HOpTpeTHOTO
HiaHpa aBTop HiCcacavct, namiHasi c apcbhhx erHneTCiuix
H3Oópa>KeHHH BiMOTb ao <t)OTorpai|)HH-nopTpeTa 20-ro Be-
Ka, H npHXOAHT K SäKAIOHeHHIO, HTO H3OÓpa>KeHHe JlHlia
aejiOBeKa íiBJíaerca ycioft’iHBbiM xyAOJKecTBeHHbíM, iJihjio-
co<j)CKHM h couHajibHbíM HBAeHHeM, HHKorAa He yTpaHHBa-
IOII1HM CBOeň aKTyaAbHOCTH. USMeHHIOTCH JIHHIb CjjOpMbl
h cpeACTBa H3oópaJKeHHíi jiniia HeaoBeKa, iH3MeneHHHM
nOABepraiorcíi noHHMaHne ahhhocth, nouHManne 3aAaA h
(pyHKUHH nopTpera KaK TaKOBOro, rAe nacTO HMeeT mbcto
iCJiojKHoe nepenjiereHHe sthx saAan h ijiyHKUHH- HoprpeT,
no MHeHHio aBTopa, HHKorAa ne npeACTaBjíaeT coöoh moho-
AHTHOe HBJíeHHe, HH C T04KH 3peHHÍl BpeMeHH, HH C TOHKH
3peHHíi reorpacjiHqecKoro MecTa. HaoópaiKeHHe HeAOBenec-
Koro AHija BcerAa MHorosnanHo h OTWHnaeTCH pa3HO-
oöpa3HeM ([jyHKUHH. C Te^enneM BpeMeHH nperepnesaeT
H3MeHeHHH COOTHOIUeHHe 3HaHieHHH H (jiyHKUHfi; HeKOTOpbie
H3 HHX OTCTynaioT na BTopoň HAa'H, Apyrne, b cboio one-
peAb, na AOJiroe BpeMa coxpaHHiOT nepsocTeneHHoe 3Ha-
neHHe. TpaA'HHHH H TpaAHAHOHHOCTb HeKOTOpbIX H3 HHX
MOTKer óbiTb CBH3ana c pa3AHHHeM bo B3rAHAax wa HCKyc-
CTBO H HaOÓOpOT. HeKOTOpbie (JiyHKtlHH yrpaHHBaiOT CBOIO
aKTya.ibHOCTb, ho coxpaHsuoT CBOe noreHUHajibHoe snane-
HHe, npHOÓpeTaa CHOBa ,cbok> aKTyaAbHOCTb b hhoh CBH3H
H B HOBOH 4,0PMe.

ist die Geschichte des Porträts nicht nur eine Ge-
schichte der künstlerischen Stilisierungen, und auch
nicht bloss eine Geschichte der Wandlungen und des
Kennenlernens des menschlichen Antlitzes. Sie wird
nicht einmal durch die Geschichte der Auffassung der
Persönlichkeit ausgeschöpft. Sie ist nämlich auch
Zeugnis über die sich verändernde Stelle des menschli-
chen Individuums in der Geschichte der Gesellschaft.