15

vatel’ov a návštěvníkův sídliska symbolizujú
představu o ňom. Svojím výtvarným riešením
a situováním predstavujú ťažisko novej urba-
nistické] štruktúry a ako také spoluvytvárajú
hlavné priestory obytného súboru.
Stvánnenie urbanistického interiéru obytných
celkov je výsledkom rozvinutia určitej základnéj
myšlienky, nadvážujúcej na koncepciu daného
urbanistického konceptu. Dóležitá je kontinuita
vyššej (urbanistickéj) orientácie priestoru s or-
ganizáciou v rovině urbanistického interiéru,

teda ideovo-obsahová jednota celku. Riešenie
urbanistického interiéru svojou povahou móže
účinné podporovat a rozvíjať základnú ideu di-
ferenciácie a hierarchizácie priestorov obytného
súboru od vnútroblokových priestorov rózneho
typu cez volné parkové priestranstvá, resp.
pešie zóny až po priestory společenského vý-
znamu v ideovom centre súboru. Adekvátně
výtvarné riešenie prvkov parteru (navrhova-
ných už v projektovej dokumentácii celku)
představuje dóležitú stránku komplexněj byto-
vej výstavby.

Poznámky
1 PAŠIAK, J.: Formuje sa nový spósob života. Pro-
jekt, 1976, 1—2, s. 42.
2 Podrobným rozborom jednotlivých kategorií urba-
nistické] a architektonické] kompozície sa zaoberá
M. ZACHYSTAL vo svojich prácach Základní vý-
tvarné kategorie architektonické kompozice. Praha
1953; Aktuální výtvarné principy v urbanistické
kompozici v její současném vývoji a perspektivě.
Praha 1975.
3 Po období nedostatečného docenenia úlohy prírod-
ných prvkov v prostředí obytných súborov nastu-
puje v súčasnosti tendencia k ich všestrannému
zhodnoteniu v tvorbě parteru. Týká sa to predovšet-
kým využitia vodného prvku, který popři ostatných
svojich kvalitách ponuka aj případné možnosti pre
rekreačně účely. Navýše v případe dodatečného za-
komponovávania má voda tú výhodu, že uplatňuje
svoje pósobenie od samého začiatku, zatial čo no-
vo vysádzaná vysoká zeleň si vyžaduje relativné
dlhý čas, kým sa v priestore uplatní naplno. Na-
priek pozitívnym snahám architektův cítit v súčas-
nosti ešte stále nedostatek profesionálneho přístupu
v riešení parkových úprav (volba jednotlivých dru-
hov dřevin vo vztahu ku klimatickým a pódnym
podmienkam, pestrost skladby prvkov zelene, pre-
ceňovanie trávnatých ploch).
'' HRUŠKA, E. : Terminológia — Existuje urbanistic-
ký design? Architektúra a urbanizmus, 1981, 4, s.
247.
5 Pozři ZALCÎK, T. : Súčasný design města. Životné
prostredie, 1977, 6, s. 295.
3 LAMAROVÁ, L. : Vybavení městského interiéru. Ar-
chitektura CSR, 1981, 6, s. 263.

7 Pozři SCHOENKNECHT, A. : Die Fassadengestal-
tung der modernen Architektur. Berlin 1976.
8 Pozři MATOUŠEK, V. : Kompozice obytných území
a nových obytných souborů. Územní plánování a
urbanismus, 1980, s. 94—102.
9 Například sídliská Ružinov a Dolné hony v Brati-
slavě, Solovjevova ulica a Nad jazerom v Koši-
ciach, sídlisko Párovce v Nitře, Floreát v Piešťa-
noch a iné.
10 Sídlisko Medzi járky v Bratislavě, Dargovských hr-
dinov v Košiciach.
11 Sídlisko Chrenová v Nitře, Luník v Košiciach.
12 Například sídlisko Štrkovec v Bratislavě, Nad ja-
zerom v Košiciach a sídlisko v Rimavské] Sobotě.
13 Sídliská Karlova Ves a Baronka v Bratislavě, síd-
lisko v Kremnici.
14 Sídlisko na ulici Februárového víťazstva, Karlova
Ves a Medzi járky v Bratislavě, Luník VII a Dar-
govských hrdinov v Košiciach, sídlisko Klokočina
a Chrenová v Nitře a iné.
j5 Jednou z výnimiek v tomto smere je sídlisko Střed
v Rožňave, kde autoři velmi citlivo vyriešili vztah
novostavieb k existujúcemu starému parku.
to Program pod názvom Exteriérové vybavenie obyt-
ných súborov v komplexně j sústave (EVOS) roz-
pracúva Stavoprojekt Bratislava.
17 Ako příklad možno uviesť diela J. Máthého v síd-
lisku Luník VIII v Košiciach alebo diela I. Svítá-
nu v sídlisku Juh v Poprade.
18 Například náznak pevnostných stavieb alebo sústa-
va jazdných dráh pre dětské autíčka a bicykle v síd-
lisku Medzi járky v Bratislavě.