DOI Artikel:
Richter, Václav; Kahoun, Karol; Mencl, Václav: [Rezension von: Jaroslav Bures, Středověké stavby slovenských mendikantů - příspěvek k charakteristice slovenské gotiky]: tézy kandidátské disertační práce
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.51699#0258
vane — napr. Spišská Nová Ves, Zvolenský zámok
alebo Bratislava (klenbovým systémom sieňového
trojlodia), střetáváme sa tu s celým radom pre-
javov, ktoré existujú v zložitých podmienkach
európskeho gotického východu ako příklady one-
skoreného doznievania slohových foriem i typov.
V tomto zmysle slova by bolo potřebné i prvé
prejavy napr. neskorej gotiky hladať v iných
súvislostiach, aj s prihliadnutím na historickú
situáciu zaciatkom 15. storočia, než naznačuje
autor na str. 75, keď pokládá bratislavská kaplnku
sv. Jána za úvod tohto storočia, zdórazňujúc azda
nie celkom presne, jej katedrálny charakter.
J. Bureš v stručnom zhrnutí kapitol v závere
práce výstižné konštatuje základná osnovu a
výsledky svojho výsku mu. Možno len přizvukovat,
že jeho kandidátská práca prináša v dnešnej
situácii slovenského dějepisu umenia okrem jeho
vlastných podnětných poznatkov aj impulzy pre
ďalšie spracúvanie nášho gotického umenia. Preto
rukopis odporúčam na prijatie ako podklad ukon-
čenia vedeckej ašpirantúry.
Karol Kahoun, prom. hist.
Jaroslav Bureš, prom. hist., Středověké stavby
slovenských mendikantů,
posudek kandidátské disertační práce
Práce aspiranta Jaroslava Bureše o středověkých
stavbách slovenských mendikantů přichází ve
chvíli, kdy se studium gotické architektury ve
střední Evropě soustřeďuje na gotiku poklasickou,
která zabírala období zhruba asi šedesáti let, počí-
najíc sedmdesátými lety 13. století. Je to tedy
studie aktuální, která si je vědoma naléhavosti
otázek, jež se v současném světě řeší; její autor
zajisté nepochybuje, že leckteré z nadhozených
řešení je sporné nebo alespoň provisorní a že je
dnes třeba na každém kroku situaci vždy znovu
prověřovat. O to je to ovšem práce nesnadnější,
protože leckteré nové zkušenosti nebylo ještě ani
čas publikovat, takže ani na poměrně novou litera-
turu se mnoho spolehnout nedá.
Památkový materiál, který práce přináší, je
ovšem známy, nikoli nový; protože však takřka
celý spadá do oněch zajímavých let 1270 až 1330 —
a autor to, co se z těchto let vymyká, vědomě
potlačuje, aby se mu práce soustředila — slibuje,
že se o něj mohou opříti lecjaká nová pozorování,
výklady či hodnocení, jimiž se obohatí obecný
pohled na tento časový úsek. Proto také podtitul
práce Příspěvek к charakteristice gotiky na Slo-
vensku.
Práce má ovšem ještě jeden přitažlivý moment,
z gotického umění na Slovensku těch let si vybírá
stavby mendikantů. Ať už к tomu vedly důvody
jakékoli — a byl mezi nimi zajisté i svůdný příklad
svébytného slohu cisterciáků, udržovaného v ne-
ustáleni pokroku styky jejich klášterů s Francií
je dosavadní literatura zpravidla ochotna přiznávat
mendikantům zvláštní úlohu ve vývoji architek-
tury, a to na cestě, která nakonec dovádí poklasic-
kou gotiku do gotiky pozdní, laděné humanisticky.
Odtud vyplývá zvláštní zájem o tyto řehole a
jejich stavební umění, к němuž má také Slovensko
v rozhodující době kolem r. 1300 co říci. Na Slo-
vensku je situace o to také zajímavější, že právě
tyto mendikantské stavby jsou po dlouhé době
zase první, kterými se slovenské umění vyrovnává
se slohovým průměrem ostatní střední Evropy.
A tak už název Burešovy studie slibuje mnoho
zajímavého, aktuálního a pro dějiny středověké
gotiky podstatného.
Že vedle tektonicky zaměřené severofrancouzské
gotiky, v níž platilo základní pravidlo : kolik funkcí,
tolik adekvátních forem, byla na jihu Francie,
v Podunají a ve střední Evropě, tedy všude tam,
kde šlo o styčné pásmo mezi severem a jihem
Evropy, ještě gotika zaměřená jinak, a kam tato
gotika mířila, to je dnes v odborných kruzích už
252
alebo Bratislava (klenbovým systémom sieňového
trojlodia), střetáváme sa tu s celým radom pre-
javov, ktoré existujú v zložitých podmienkach
európskeho gotického východu ako příklady one-
skoreného doznievania slohových foriem i typov.
V tomto zmysle slova by bolo potřebné i prvé
prejavy napr. neskorej gotiky hladať v iných
súvislostiach, aj s prihliadnutím na historickú
situáciu zaciatkom 15. storočia, než naznačuje
autor na str. 75, keď pokládá bratislavská kaplnku
sv. Jána za úvod tohto storočia, zdórazňujúc azda
nie celkom presne, jej katedrálny charakter.
J. Bureš v stručnom zhrnutí kapitol v závere
práce výstižné konštatuje základná osnovu a
výsledky svojho výsku mu. Možno len přizvukovat,
že jeho kandidátská práca prináša v dnešnej
situácii slovenského dějepisu umenia okrem jeho
vlastných podnětných poznatkov aj impulzy pre
ďalšie spracúvanie nášho gotického umenia. Preto
rukopis odporúčam na prijatie ako podklad ukon-
čenia vedeckej ašpirantúry.
Karol Kahoun, prom. hist.
Jaroslav Bureš, prom. hist., Středověké stavby
slovenských mendikantů,
posudek kandidátské disertační práce
Práce aspiranta Jaroslava Bureše o středověkých
stavbách slovenských mendikantů přichází ve
chvíli, kdy se studium gotické architektury ve
střední Evropě soustřeďuje na gotiku poklasickou,
která zabírala období zhruba asi šedesáti let, počí-
najíc sedmdesátými lety 13. století. Je to tedy
studie aktuální, která si je vědoma naléhavosti
otázek, jež se v současném světě řeší; její autor
zajisté nepochybuje, že leckteré z nadhozených
řešení je sporné nebo alespoň provisorní a že je
dnes třeba na každém kroku situaci vždy znovu
prověřovat. O to je to ovšem práce nesnadnější,
protože leckteré nové zkušenosti nebylo ještě ani
čas publikovat, takže ani na poměrně novou litera-
turu se mnoho spolehnout nedá.
Památkový materiál, který práce přináší, je
ovšem známy, nikoli nový; protože však takřka
celý spadá do oněch zajímavých let 1270 až 1330 —
a autor to, co se z těchto let vymyká, vědomě
potlačuje, aby se mu práce soustředila — slibuje,
že se o něj mohou opříti lecjaká nová pozorování,
výklady či hodnocení, jimiž se obohatí obecný
pohled na tento časový úsek. Proto také podtitul
práce Příspěvek к charakteristice gotiky na Slo-
vensku.
Práce má ovšem ještě jeden přitažlivý moment,
z gotického umění na Slovensku těch let si vybírá
stavby mendikantů. Ať už к tomu vedly důvody
jakékoli — a byl mezi nimi zajisté i svůdný příklad
svébytného slohu cisterciáků, udržovaného v ne-
ustáleni pokroku styky jejich klášterů s Francií
je dosavadní literatura zpravidla ochotna přiznávat
mendikantům zvláštní úlohu ve vývoji architek-
tury, a to na cestě, která nakonec dovádí poklasic-
kou gotiku do gotiky pozdní, laděné humanisticky.
Odtud vyplývá zvláštní zájem o tyto řehole a
jejich stavební umění, к němuž má také Slovensko
v rozhodující době kolem r. 1300 co říci. Na Slo-
vensku je situace o to také zajímavější, že právě
tyto mendikantské stavby jsou po dlouhé době
zase první, kterými se slovenské umění vyrovnává
se slohovým průměrem ostatní střední Evropy.
A tak už název Burešovy studie slibuje mnoho
zajímavého, aktuálního a pro dějiny středověké
gotiky podstatného.
Že vedle tektonicky zaměřené severofrancouzské
gotiky, v níž platilo základní pravidlo : kolik funkcí,
tolik adekvátních forem, byla na jihu Francie,
v Podunají a ve střední Evropě, tedy všude tam,
kde šlo o styčné pásmo mezi severem a jihem
Evropy, ještě gotika zaměřená jinak, a kam tato
gotika mířila, to je dnes v odborných kruzích už
252