Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1988

Page: 49
DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1988/0053
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
49

zvláštnost' šarišskej renesancie v protiklade ku spišskej.
Ich výskyt v Šariši je sice častý, avšak oproti Polsku one-
skorený a ani na našom území sa neobmedzuje na Šariš.
1)2 Zvonice v Sabinove, Poprade a v Podolínci, kostolná
veža v Červenici (všetko z rokov 1657—1659).
lo3 Jej tvarovou redukciou vznikla veža kostola v Červe-
nici.
134 Fasáda Sobášneho paláca v Bytči si zaslůži pozor-
nost’ nielen pestrosťou ikonografie, ale aj výtvarných tech-
nik, dnes už zváčša zotretou farebnosťou a najma kvalitou
realizácie. Spomenuli sme až rafinovánu kultivovanost’
rozloženia výzdoby po fasádě. Jemnost ťahov, najma žen-
ských tváří, připomíná florentské quatrocento a spája nie-
ktoré časti výzdoby s vyrytou dekoráciou okolia vstupného

portálu susedného zámku do tej miery, že sa dá súdiť na
totožnost’ autora a doby vzniku, t. j. okolo roku 1600. Výtvar-
né vzdelanie tohto autora prezrádza aj použitie antického ú-
ponkového ornamentu. Třeba pripomenúť aj tematickú pří-
buznost výzdoby hornej římsy paláca s takmer o storočie
staršou výzdobou korunnej římsy radnice v Bardejove
(zverokruh, zvieracie motivy, hudobné nástroje), ktorou
sa bližšie zaoberá I. Ciulisová v štúdii pripravenej na uve-
rejnenie v Arše. Maliarska výzdoba Sobášneho paláca ne-
pochádza od jediného autora. Výzdoba jeho interiérov je
už na slabšej úrovni.
155 RUSINA, I: Z ikonografie kamennej plastiky Sloven-
ska 17. storočia. Ars, 1983, 2, s. 43; LUXOVÄ, V.: c. d„
s. 65.

Pa3MbiinjieHMH o peneccaace b CaoBaKMM, b

uacTHOcm 06 apxMTeKType

HacTOímjasi paöoTa nocBamena pa3BMTnio MCKyccTBa ne-
Pnofla peneccaHca b CjiosaicMM, npe>K/(e Bcero apxMTeicry-
pti. IJejibíM pafl cymccTBeiiiibix jjaitiibix M3-3a He^ocraTKa
MecTa npMBOflMTCa aBTopoM b npHMenaHMax, npimCM oh
neoflHOKparao nona^aeT b odnacTB rttnoTea. Oh pa3-
HejiaeT apxriTCKTypy nepno^a peneccaHca b Cjiobukiim na
HecKojiBKO STanoB: 1. B paHHeň chase b npoM3Be«eHMax
flajIMaTOHCKMX KaMeHIUMKOB B BOCTOHHOM CjIOBaKMM COH6-
Taerca paHHMň dwiopeHTMHCKMM peaeccanc c OTeuecTBeH-
hom no3ßHeroTMHecKOM Tpa^Mpneň. jjajiMaTMHitbi npnxoflaT
k HaM jimSo ucpeš Byjiun, mjim npsiMbiM nyTeivi, KOr/ja
MHTepec k hkm na KopojieBCKOM /(Bope nocjie cMep™ Ma-
tes KopBMHa yMeHbíHHJica. 2. Ecpe ffo Smtbw no« Mo-
raneM b 3ana,niioü CjiOBaKMM iiohejiíiiotcíi xy/ioxcecTBcmibie
saeMeHTbi peneccanca, CBíisaniíbie c oSnacrbio Benw, na-
xoflíHueňca nop bjimhhmcm BeneijMM. 3. flocjie OTpaxceHMa
TypepKoro HaniecTBMa na Beny b 1529 ropy Ha Hainy Tep-
PUTOpmO npMXOflHT MTajIbHHCKHe chop™d)MKaHMOHHbie MH-
>KeHepw, KOTopbie ncnosibsyiOT nos/jHcpcneccaiiCHbre, Ma-
HbepMCTHHeCKHe, B HaCTHOCTM BCHeilMaHCKMe SJICMCHTbl

cHanaaia b apxMTeicrype 3aMK0B. 4. Hobhm xynoiKecTBeHHbin
CTMjib npMBMBaeTca b Cjiob3khm m nepexo^MT b McmaHcxyio
apxMTeKTypy. Bjiaroflapa cmjibhom noanHeroTMuecKoň Tpa-
flMIJMM, OT KOTOPOM OH HMKOrfla nOJIHOCTBK) HC OTpblBaeT-
CH, 3T0T CTMJIb npMOßpeTaeT /KMBOlIMCHOCTb M MHTMMHOCTb.
5. Ilocjie nonoBMHbí 16-ro boku b cnoBaijKyio apxMTeKTypy
upoHHKaeT cesepHbíM MaHbepn3M, nocTynaioiHMM rjiaBHbíM
oSpasoM uepe3 lOcicuyio nojibiny. Oh CBíraais c HauajioM
nepnofla pecjiopMaijMn m npoaBJíaeTCH npe>K«e Bcero njiac-
TMHHOCTbio, a T3K1KC nepeHacbnpeHMeivi flerajibto.
B nponecce pejioro pasBMTHíi cjiosapKoň apxMTCKTypbi
nepnoßa peneccaHca mojkho HaSjíioflaTb pna xy/(o>i<ecTBeH-
HO OTjiMHaiomMxca oicpyra: a) 3ananH0CJi0Bat(KMň OKpyr
(SacceÚH Uynaa), CBasaHHbiň c mhhmh oSjíacTHMn Hexan
M MopaBMM M C aBCTpMMCKMM IIOflyHaMCKOM; 6) BOCTOH-
HocjiOBapKMň oicpyr (Sacceňn Tmccbi), anajiornuHbiM o6pa-
30M CB«3aHHbiň c IO1KH0M Ilojibnieň. EcTecTBeHHoe pas-
BMTMe peneccaHca ne npnflepjKMBanocb hm rocynapcTBen-
HMx, hm HaiinoHajiBHbix rpaHMij. AnaJiorMHHoe nojioJKenne
Benjen moucho HaSmonaTB 'raioice y coce/tHMx Hapnä.

Erwägungen über die Renaissance in der Slowakei, insbesondere über die Architektur

Der Beitrag befaßt sich mit der Entwicklung der Renais-
sancekunst in der Slowakei, vor allem der Architektur.
Mehrere grundlegende Angaben führt der Autor wegen
Platzmangel nur in Bemerkungen an und bewegt sich oft-
mals auf dem Gebiet der Hypothesen. Er teilt die Renais-
sancearchitektur in einige Entwicklungsphasen ein: 1. In
der Frühphase vereint sich im Werke der dalmatinischen
Steinmetze in der Ostslowakei die florentinische Frühre-
naissance mit der heimischen spätgotischen Tradition. Die
Dalmatiner kamen zu uns entweder durch Buda oder di-

rekt, als nach dem Tode von Matthias Corvinus am Hofe
das Interesse für sie abflaute. 2. Noch vor der Schlacht
bei Mohács erscheinen in der Westslowakei Renaissance-
elemente der bildenden Kunst, die mit dem Gebiete des von
Venedig beeinflußten Wiener Beckens Zusammenhängen.
3. Nach der Abwehr des Ansturmes der Türken auf Wien
im Jahre 1529 kommen auf unseres Gebiet italienische
Fortifikationsingenieure, die manieristische, besonders ve-
nezianische Spätrenaissanceelemente in der Architektur der
Burgen anwenden. 4. Der neue Stil wird in der Slowakei
loading ...