DOI Artikel:
Glatz, Anton C.: Pokus o vymedzenie maliarskych okruhov na Spiši v prvej polovici 16. storočia
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.31180#0197
95
1926, s. 27). Na tabuli so sv. Pavlom a Antonom — pus-
tovníkmi na púšti převzal Dürerovu rovnomennú kom-
pozíciu liistu z roku 1502 — B. 107. Scénu s pochovává-
ním sv. Pavla Pustovníka zrejme poznal od Majstra
svátoantonskej legendy v Spišskej Sobotě. Pre dva ob-
razy z legendy o sv. Jánovi Almužníkovi poslúžili za
kompozičnú předlohu rovnaké obrazy z levočského ol-
tára z roku 1507 a pre postavu sv. Jána Krstiteïa na-
šiel vzor v grafike M. Schongauara — list B. 54. Je
pravděpodobné, že i pre výjav Uloženia do hrobu sa
nájdu grafické předlohy.
*0" Oltář sv. Šimona a Júdu bol povodně umiestnený
na južnej straně lodě.
io7 Fundátorom strážskych oltárov bola rodina
Warkotsch de Nobschitz. Oltář P. Marie je pravděpo-
dobně najmladšou maliarskou pamiatkou. V dekora-
tívnych rezbárskych prvkoch sa na ňom uplatňujú re-
nesančně motivy, podobné technicky traktované ako
ornamentika obidvoch predchádzajúcich strážskych ol-
tárov. Strážski zemepáni boli příbuznými Tarczayov-
cov v šarišských Lipanoch.
Na 1'avom pobyblivom křídle: Zvestovanie P. Má-
rie, Klaňanie Troch králov, rub: sv. Apolónia, sv. Ag-
nesa. Pravé pohyblivé křídlo: Narodenie, Smrt P. Má-
rie, rub: sv. Otília, sv. Ursula. Bavé pevné křídlo: sv.
Barbora, sv. Dorota, pravé: sv. Katarina, sv. Margita.
Na predele s obrazom Misericordia Domini rnedzi Bo-
lestnou P. Máriou a sv. Jánom Evanjelistom.
109 Diela získal v 19. storočí do svojej zbierky gróf
Zichy vo Voderadoch, od roku 1950 sa nachádzajú
v zbierkach SNG v Bratislavě, inv. č. 0 321a— 324b.
GLATZ, A. C.: Gotické umenie.. (1975), s. 338—345.
Tamže, s. 336—337. Slovenská národná galéria
v Bratislavě, inv. č. 0 1863, rozměry 53 X 46 cm.
m Tabula je v zbierkach Múzea v Bojniciach, inv.
č. G XI 302, rozměry 104 X 93 cm. Pri kompozícii Ka-
meňovania sv. Štefana Prvomučeníka použil maliar
upravený grafický list Hansa Baldunga — Griena (G.
71), pre Oplakávanie Krista převzal list H. Schäufe-
leina z roku 1507 (Oldenbourg 185).
Malbu uložili v Diecezálnom muzeu v Przemyšli,
pozři: WALICKI, M.: c. d., s. 61 a obr.
"8 Oltář sv. Anny v Koláčkové povodně pochádza
z Lomnicky. Kolačkov patřil v minulosti ako fília k
farnosti v Lomnické. Oltář sv. Anny v Lomnické spo-
mína napr. i kanonická vizitácia spišského prepošta
Jána Peltza z roku 1731. (pozři rukopis: Visitatio Ec-
clesiae Terrae Scepusiensis per I. R. D. Joan. Peltz.
A. D. 1731, s. 242, v Štátnom oblastnom archíve v Le-
voči).
Křídlo so sv. Jánom Krstitelom má na rube sv. Ro-
cha, křídlo so sv. Michalom Archanjelom má rub-
nu stranu s figurou sv. Sebastiána — mučeníka. Roz-
měry 80,5 X 35 cm.
Křídlo 184 X 41,5 cm, tabula: 84,2 X 31 cm. Řezby
anjelov adorujúcich Oltárnu sviatosí (Tělo Krista) pre-
ukazujú kvalitnú dielenskú prácu Majstra Pavla z Le-
voče (Majster oltára Zvestovania zo Sabinova). Naj-
bližšie sú im plastiky anjelov zo sabinovského oltára
Zvestovania P. Márie, vytvořené v rovnakom obdo-
bí konca dvadsiatych rokov 16. storočia. Je pravděpo-
dobné, že k oltářů Oltárnej svlatosti patřila povodně
aj socha sv. Jána Evanjelistu, ktorú neskór premiest-
nili na oltář P. Márie. V súčasnosti je zapožičaná na
výstave v Galérii P. M. Bohúňa v Liptovskom Miku-
láši s provenienciou neodóvodnene určenou ako Oko-
ličné.
^ Na přelome 19. a 20. storočia ich uložili v biskup-
skom paláci v Spišskej Kapitule. Asi před rokom 1907
alebo před rokom 1913 ich deponoval spišský biskup-
ský úřad ako svoj ma je tok do múzea v Košiciach, ev.
č. dep. L 145a—145e, L 139 (Bičovanie). Odtial' ich s
výnimkou Bičovania roku 1919 odviezli do Budapešti.
V súčasnosti v Maďarskej národnej galérii, inv. č.
55.914.1 — 55.914.5. VËGH, J.: Ismeretlen Szent Kata-
lin ..., 79—88 a obr., Východoslovenské múzeum Ko-
šice, inv. č. S 842, rozměry 107,2 X 102,7 cm (105 X 100
cm).
ne inv. č. H 440, rozměry 203 X 86 cm (malba 190 X
X 71,2 cm). GLATZ, A. C.: Gotické umenie..., 2. diel
(1977), s. 56—59.
m Lavé pohyblivé křídlo: sv. Matěj, sv. Ondřej, sv.
Jakub st. — sv. Šimon, sv. Bartoloměj, sv. Juda Tade-
áš. Zadná strana: sv. Štefan a sv. Ladislav — sv. Leo-
nard a sv. Mikuláš. Pravé pohyblivé (nezvěstné) kříd-
lo: sv. Peter, sv. Ján Evanjelista, sv. Pavol — sv. Fi-
lip, sv. Tomáš, sv. Jakub ml. Rub: sv. Juraj, sv. Eu-
stach, — sv. Mária Magdaléna, sv. Apolónia. Lavé pev-
né křídlo: sv. Erazmus, sv. Blažej, sv. Egídius — sv.
Vít, sv. Krištof, sv. Pantaleón. Pravé pevné křídlo: sv.
Cyriak, sv. Dionýz, sv. Achácius — sv. Margita, sv. Ka-
tarina, sv. Barbora.
ns v zbierkach SNM v Martine, inv. č. KH 3534,
3535. Rozměry celého křídla: 215X84 cm, obrazov:
96 X 69 cm.
Maliar nadväzuje na dielňu Majstra strážskych oltá-
rov (svátokatarínska legenda z roku 1526 a tabule
z Ludrovej).
Na súvislost malieb oltára Oltárnej sviatosti z Lip-
tovského Mikuláša a obrazov zo Sv. Kríža upozornil
už roku 1944 WAGNER, VI. : Gotické tabule z ..., s.
125. K uvedeným malbám zo Sv. Kríža nepatřil zacho-
vaný korpus Krista z vítazného oblúka.
Lavé pevné křídlo: sv. Margita, sv. Katarina, pra-
vé: sv. Dorota, sv. Barbora, 159 X 21 cm (jedna posta-
va 77 X 21 cm).
120 Tabule vznikli až okolo roku 1530. Predstavujú
velmi rustikálnu polohu. Malby čerpajú podněty z diel-
ne Majstra strážskych oltárov, najma z obrazov z ro-
ku 1527, ktoré sa nachádzajú v SNG.
Diela predisponoval roku 1938 do Budapešti Rudolf
Bedó, v súčasnosti MNG, inv. č. 7640, pozři RADO-
CSAY, D.: c. d., s. 297.
'2i Oltář figuroval v literatúre s inou ikonografiou:
1926, s. 27). Na tabuli so sv. Pavlom a Antonom — pus-
tovníkmi na púšti převzal Dürerovu rovnomennú kom-
pozíciu liistu z roku 1502 — B. 107. Scénu s pochovává-
ním sv. Pavla Pustovníka zrejme poznal od Majstra
svátoantonskej legendy v Spišskej Sobotě. Pre dva ob-
razy z legendy o sv. Jánovi Almužníkovi poslúžili za
kompozičnú předlohu rovnaké obrazy z levočského ol-
tára z roku 1507 a pre postavu sv. Jána Krstiteïa na-
šiel vzor v grafike M. Schongauara — list B. 54. Je
pravděpodobné, že i pre výjav Uloženia do hrobu sa
nájdu grafické předlohy.
*0" Oltář sv. Šimona a Júdu bol povodně umiestnený
na južnej straně lodě.
io7 Fundátorom strážskych oltárov bola rodina
Warkotsch de Nobschitz. Oltář P. Marie je pravděpo-
dobně najmladšou maliarskou pamiatkou. V dekora-
tívnych rezbárskych prvkoch sa na ňom uplatňujú re-
nesančně motivy, podobné technicky traktované ako
ornamentika obidvoch predchádzajúcich strážskych ol-
tárov. Strážski zemepáni boli příbuznými Tarczayov-
cov v šarišských Lipanoch.
Na 1'avom pobyblivom křídle: Zvestovanie P. Má-
rie, Klaňanie Troch králov, rub: sv. Apolónia, sv. Ag-
nesa. Pravé pohyblivé křídlo: Narodenie, Smrt P. Má-
rie, rub: sv. Otília, sv. Ursula. Bavé pevné křídlo: sv.
Barbora, sv. Dorota, pravé: sv. Katarina, sv. Margita.
Na predele s obrazom Misericordia Domini rnedzi Bo-
lestnou P. Máriou a sv. Jánom Evanjelistom.
109 Diela získal v 19. storočí do svojej zbierky gróf
Zichy vo Voderadoch, od roku 1950 sa nachádzajú
v zbierkach SNG v Bratislavě, inv. č. 0 321a— 324b.
GLATZ, A. C.: Gotické umenie.. (1975), s. 338—345.
Tamže, s. 336—337. Slovenská národná galéria
v Bratislavě, inv. č. 0 1863, rozměry 53 X 46 cm.
m Tabula je v zbierkach Múzea v Bojniciach, inv.
č. G XI 302, rozměry 104 X 93 cm. Pri kompozícii Ka-
meňovania sv. Štefana Prvomučeníka použil maliar
upravený grafický list Hansa Baldunga — Griena (G.
71), pre Oplakávanie Krista převzal list H. Schäufe-
leina z roku 1507 (Oldenbourg 185).
Malbu uložili v Diecezálnom muzeu v Przemyšli,
pozři: WALICKI, M.: c. d., s. 61 a obr.
"8 Oltář sv. Anny v Koláčkové povodně pochádza
z Lomnicky. Kolačkov patřil v minulosti ako fília k
farnosti v Lomnické. Oltář sv. Anny v Lomnické spo-
mína napr. i kanonická vizitácia spišského prepošta
Jána Peltza z roku 1731. (pozři rukopis: Visitatio Ec-
clesiae Terrae Scepusiensis per I. R. D. Joan. Peltz.
A. D. 1731, s. 242, v Štátnom oblastnom archíve v Le-
voči).
Křídlo so sv. Jánom Krstitelom má na rube sv. Ro-
cha, křídlo so sv. Michalom Archanjelom má rub-
nu stranu s figurou sv. Sebastiána — mučeníka. Roz-
měry 80,5 X 35 cm.
Křídlo 184 X 41,5 cm, tabula: 84,2 X 31 cm. Řezby
anjelov adorujúcich Oltárnu sviatosí (Tělo Krista) pre-
ukazujú kvalitnú dielenskú prácu Majstra Pavla z Le-
voče (Majster oltára Zvestovania zo Sabinova). Naj-
bližšie sú im plastiky anjelov zo sabinovského oltára
Zvestovania P. Márie, vytvořené v rovnakom obdo-
bí konca dvadsiatych rokov 16. storočia. Je pravděpo-
dobné, že k oltářů Oltárnej svlatosti patřila povodně
aj socha sv. Jána Evanjelistu, ktorú neskór premiest-
nili na oltář P. Márie. V súčasnosti je zapožičaná na
výstave v Galérii P. M. Bohúňa v Liptovskom Miku-
láši s provenienciou neodóvodnene určenou ako Oko-
ličné.
^ Na přelome 19. a 20. storočia ich uložili v biskup-
skom paláci v Spišskej Kapitule. Asi před rokom 1907
alebo před rokom 1913 ich deponoval spišský biskup-
ský úřad ako svoj ma je tok do múzea v Košiciach, ev.
č. dep. L 145a—145e, L 139 (Bičovanie). Odtial' ich s
výnimkou Bičovania roku 1919 odviezli do Budapešti.
V súčasnosti v Maďarskej národnej galérii, inv. č.
55.914.1 — 55.914.5. VËGH, J.: Ismeretlen Szent Kata-
lin ..., 79—88 a obr., Východoslovenské múzeum Ko-
šice, inv. č. S 842, rozměry 107,2 X 102,7 cm (105 X 100
cm).
ne inv. č. H 440, rozměry 203 X 86 cm (malba 190 X
X 71,2 cm). GLATZ, A. C.: Gotické umenie..., 2. diel
(1977), s. 56—59.
m Lavé pohyblivé křídlo: sv. Matěj, sv. Ondřej, sv.
Jakub st. — sv. Šimon, sv. Bartoloměj, sv. Juda Tade-
áš. Zadná strana: sv. Štefan a sv. Ladislav — sv. Leo-
nard a sv. Mikuláš. Pravé pohyblivé (nezvěstné) kříd-
lo: sv. Peter, sv. Ján Evanjelista, sv. Pavol — sv. Fi-
lip, sv. Tomáš, sv. Jakub ml. Rub: sv. Juraj, sv. Eu-
stach, — sv. Mária Magdaléna, sv. Apolónia. Lavé pev-
né křídlo: sv. Erazmus, sv. Blažej, sv. Egídius — sv.
Vít, sv. Krištof, sv. Pantaleón. Pravé pevné křídlo: sv.
Cyriak, sv. Dionýz, sv. Achácius — sv. Margita, sv. Ka-
tarina, sv. Barbora.
ns v zbierkach SNM v Martine, inv. č. KH 3534,
3535. Rozměry celého křídla: 215X84 cm, obrazov:
96 X 69 cm.
Maliar nadväzuje na dielňu Majstra strážskych oltá-
rov (svátokatarínska legenda z roku 1526 a tabule
z Ludrovej).
Na súvislost malieb oltára Oltárnej sviatosti z Lip-
tovského Mikuláša a obrazov zo Sv. Kríža upozornil
už roku 1944 WAGNER, VI. : Gotické tabule z ..., s.
125. K uvedeným malbám zo Sv. Kríža nepatřil zacho-
vaný korpus Krista z vítazného oblúka.
Lavé pevné křídlo: sv. Margita, sv. Katarina, pra-
vé: sv. Dorota, sv. Barbora, 159 X 21 cm (jedna posta-
va 77 X 21 cm).
120 Tabule vznikli až okolo roku 1530. Predstavujú
velmi rustikálnu polohu. Malby čerpajú podněty z diel-
ne Majstra strážskych oltárov, najma z obrazov z ro-
ku 1527, ktoré sa nachádzajú v SNG.
Diela predisponoval roku 1938 do Budapešti Rudolf
Bedó, v súčasnosti MNG, inv. č. 7640, pozři RADO-
CSAY, D.: c. d., s. 297.
'2i Oltář figuroval v literatúre s inou ikonografiou: