59


Vítazný oblúk Septimia Severa v Říme. Rytina z 18.

storočia. Repro M. Cerveňanský

za bránou a do paláca sa muselo stúpať po ťaž-
ko schodných serpentinách. Zdá sa velmi prav-
děpodobné, že právě z tohto dóvodu zriadili
novů reprezentačnů bránu. Možno ju povodně
pokládali len za dočasnú dekoratívnu kulisu
a rátali s jej neskorším zrušením alebo přestav-
bou. Novů bránu situovali na mieste najlahšie-
ho vstupu do opevněného areálu a k hradnému
paláců od juhozápadu tam, kde póvodná cesta
k Leopoldovej bráně začínala klesat’. Postavili
ju šikmo na hradobný múr, aby cesta viedla
Plynulou křivkou do priestoru před palácom.
Nevieme kto bránu navrhoval, ani doteraz ne-
poznáme žiadne archívně údaje o jej výstavbě.
Autor návrhu sa inšpiroval myšlienkou triům-
fálneho oblúka římských cisárov: stavba takého-
to typu mohla byť velmi efektným vyvrchole-
ním cesty korunovačného sprievodu.

Už dávno před postavením Karolovej brány
Bratislavského hradu existovali stavby vychá-
dzajúce z princípov římských víťazných oblúkov.
Trojosá schéma s převýšeným středným —
cisárskym — priechodom a vysoká atika bývali
základnými znakmi víťazných oblúkov římských
cisárov. Konštantínov, Septimov Severov či Ti-
tov oblúk, polozasypané ruinami antických sta-
vieb, přitahovali pozornost bádatelov aj archi-
tektův. V renesancii, ale najmä v 17. a 18. sto-
ročí vznikli velké série římských vedút, rozší-
řené po celej Europe. Antické ruiny inšpirovali
Piranesiho, Blondela a dalších maliarov či ar-
chitektův. Myšlienka triumfálneho oblúka bola
hlboko zakořeněná aj na habsburskom dvore/1
Už čestná brána cisára Maximiliána v návrhu
Albrechta Durera a jeho spolupracovníkův
(1515) je evidentne ovplyvnená antikůu.5 Ďalšie