10Ó


Bohuslav Fuchs: Kúpalisko Zelená Žaba v Trenčianskych Tepliciach. Foto Orth

rokoch Josef Havlíček a Emanuel Hruška. Hav-
líček v návrhoch na přestavbu pražskej city —
Nového Města asanáciou a zazeleněním parteru
uplatňoval vertikálně akcenty v podobě sústavy
bodových vežiakov pyramidálneho tvaru.75 Ob-
dobnú myšlienku priniesol Hruška v návrhu na
asanáciu Holešovic s novou vládnou a admini-
stratívnou štvrťou.76 Myšlienku „hadového“
pásového města, ktorú Le Corbusier použil
v návrhu pre Alžír, převzala skupina 1'avicovo
a „vedecky“ orientovaných architektův PAS
(Karel Janů, Jiří Stursa, Jiří Voženílek) v súťaž-
nom návrhu na univerzitnú nemocnicu v Pra-
he-Motole.77
2. Opustenie blokovej zástavby. Přesadili ho
po prvý raz Havlíček a Honzík pri stavbě Vše-

obecného penzijného ústavu (1929—1933) a
možno ešte před nimi Bohuslav Fuchs na stav-
bě škol a internátov v Brně. Od konca dvad-
siatych rokov sa upustilo od blokovej zástavby
aj pri výstavbě sídlisk so sociálnymi bytmi
v Prahe i v Brně a přešlo sa na riadkový sys-
tém zástavby v zeleni.
3. Kolektívny dom — Maison d’habitation.
Myšlienka uskutočnenia kolektívneho domu
s „immeuble-villas“, ktorou sa Le Corbusier
zaoberal od začiatku dvadsiatych rokov a ktorú
po prvý raz realizoval v Marseille, bola aj jed-
ným z hlavných problémov českej avantgardy.
Jeho program sa však lišil ideologicky. Kým
Le Corbusierovi išlo o komfortně byty s vyso-
kým štandardom, Teige formuloval podlá vzoru