Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (2003)

OBHAJOBY DIZERTÁCIÍ / DEFENCE OF DISSERTATIONS

ARS 2/2003

Katarina Chmelinová: Sakrálna řezba na Spiši z obdobia
boltcového ornamentu. Bratislava 2002, 256 stráň, 141 obr.
(Obhajoba sa konala 07.02. 2003 na Filozofickej fakultě UK v Bratislavě)

Oponentský posudek disertační práce: Katari-
na Chmelinová, Sakrálna řezba na Spiši z ob-
dobia boltcového ornamentu. Bratislava 2002,
256 s. + 141 obr.
Prof. PhDr Jiří Kroupa, CSc.
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
- Seminář dějin uměni
Tématem disertační práce je - jak již název napo-
vídá - dokumentace a analýza řezbářských děl
na Spiši v období, které autorka nazývá dobou
používání boltcového ornamentu. Toto období je
v práci datováno ve shodě se základní prací Eri-
ka Forssmana o manýristickém ornamentu do let
1620-1680. Hned v úvodu si autorka vymezila
svůj ne příliš lehký úkol. Poukazuje totiž na do-
savadní malou zpracovanost materiálu, který leží
někde na pomezí mezi uměním „volným“ a „de-
korativně-užitým“. Na druhé straně ovšem zamě-
ření na oblast Spiše se ukázalo jako dobrá volba,
neboť toto místní vymezení umožnilo získat vel-
mi dobré pramenné i analytické poznatky.
Práce je rozčleněna do řady kapitol - to uka-
zuje velmi přehledně vypracovaný obsah; osob-
ně bych se ovšem přimlouval, aby podobně (např.
graficky odlišením písma) bylo zvýrazněno i čle-
nění kapitol uvnitř celého textu. Úvodní kapitola
o stavu výzkumu - domnívám se - názorně uka-
zuje dosud poměrně nedostatečně zpracované
téma, na druhé straně vykresluje autorčinu ob-
rovskou heuristickou práci (seznam pramenného
materiálu na závěr práce je skutečně impozant-
ní). Po tomto nezbytném úvodu se před námi od-
víjí obraz řezbářské tvorby na Spiši v 17. století.
Nejprve je pojednáno o podmínkách vývoje umě-
lecké tvorby na Spiši a potom následují kapitoly
rozdělující umělecká díla do jednotlivých lokál-

ních oblastí: Levoča, Spišská Sobota, Kežmarok,
Spišské Podhradie, Spišská Kapitula a nakonec její
okolí. Autorka na jednom místě své práce píše, že
jejím hlavním cílem bylo mapování a katalogizo-
vání památkového fondu. K tomu sice dojde ještě
ve druhé polovině celé disertační práce ve velmi
náročně zpracovaném katalogu, ale autorka nás již
dříve nenechá na pochybách, že velmi dobře zvlá-
dá i syntetickou stránku problematiky. Speciální
kapitolu své disertační práce totiž věnuje úvahám
o dekorativní složce spišských sakrálních zařízení
a ikonografii a stylovým otázkám.
Téma disertační práce je velmi zajímavé a při-
náší řadu podnětů k promyšlení. Práce je totiž
rozdělena velmi jasně se snahou vylíčit na zákla-
dě uměleckých děl a písemných pramenů dějiny
řemeslné práce v určitém regionu a vytvořit umě-
leckou charakteristiku takového regionu. Nemo-
hu se přirozeně zabývat jednotlivými analýzami
a atribucemi, protože nejsem v tomto ohledu spe-
cialista. Přece jen - z hlediska odlišného historic-
kého prostředí, z něhož pocházím - si dovolím
několik poznámek. Trochu mi v práci chybí přes-
nější zařazení Spiše v rámci kulturních dějin Hor-
ních Uher. Stručné dějiny Spiše jsou podány na
pozadí uherských dějin, případně na základě hab-
sbursko-tureckého konfliktu. Na str. 15 se tedy
dovíme, že po Vešeléniho spiknutí bylo „roku 1671
celé Slovensko (!) obsazené císařským vojskem.“
Poté ovšem, roku 1685 byly dobity Nové Zámky
a „celé Horní Uhry se definitivně vymanily
z uherského nebezpečí.“ V tomto okamžiku mi
není jasný rozdíl mezi Slovenskem a Horními
Uhrami; navíc se teprve na následující straně do-
zvíme, že 13 spišských měst a 3 městečka spada-
la již od roku 1412 do polské zástavy (tj. zřejmě
snad nebyla oním vojskem obsazena). Možná
proto z hlediska vylíčení předpokladu spišského

145