DOI article:
Bartošová, Zuzana: Pamiatke Radislava Matuštíka
DOI article:Ševčík, Jiří: [Rezension von: Alexandra Kusá, Sorela - slovenský variant?]
DOI article:Bořutová, Dana: [Rezension von: Alexandra Kusá, Sorela - slovenský variant?]
DOI Page / Citation link: https://doi.org/10.11588/diglit.51712#0132
Umění si je toho vědomo a vzájemná výměna mezi
různými realizacemi touhy je trvalá a vytrvalá.
Práci Alexandry Kusé pokládám za vážný příspě-
vek k poznání období 40. a 50. let, let která jsou klí-
čová v historii Československa, i obou jeho tehdejších
částí, v historii jejich politiky a kultury, protože prá-
vě tady (a ještě těsně předtím) byly položeny otázky,
které určily celé následující období. Práce zpracovala
široký materiál, pokusila se ho utřídit a zasadit do
širokého kontextu. Vytknul bych jí obecně, že postrá-
dám na některých místech větší zobecnění, ke které-
mu však jistě dojde, protože přinejmenším základní
zjištění a téže by měly být publikovány a vyvolají jistě
širší diskusi.
Práci doporučuji jednoznačně k udělení vědecko-
akademické hodnosti PhD.
Školitelský posudok k dizertačnej práci Alexan-
dra Kusá : Sorela - slovenský variant ? Strategie
a podoby výtvarného umenia socialistického re-
alizmu 1948 — 1956 na Slovensku
Doc. PhDr. Dana Borutová, CSc., mim. prof.
Témou predloženej dizertačnej práce je zdanlivo
krátký, avšak kontroverzný úsek vývinu nášho ume-
nia v polovici 20. storočia. Napriek relativné krátké-
mu trvaniu etapy tzv. socialistického realizmu v jej
vyhranenej podobě je táto téma široká a problema-
tická, spátá s množstvom dosial’ nezodpovedaných (či
dokonca nevyslovených) otázok, týkajúcich sa tak sfé-
ry společenských, či ideologicko-politických súvislostí,
ako aj súvislostí vývinu výtvarného myslenia, umě-
leckého konceptu. Napriek odstupu pol storočia a pá-
du ideologických bariér, fenomén tzv. sorely je v našej
historiografii výtvarného umenia ešte stále skór okra-
jovou a „nedopovedanou“ témou. Dizertačná práca
Mgr. Alexandry Kusej ponúka dostatočne širokú plat-
formu, od ktorej sa móže odvinúť diskusia, a zároveň
formuluje a argumentuje určitý — nepochybné plau-
zibilný — názor. Prezentuje fenomén sorely ako výsle-
dok zložitej súhry mnohorakých okolností a vplyvov,
zahrnujúcich spoločenské předpoklady (například so-
ciálna angažovanost’ a 1’avicová orientácia modernis-
tov), politické události a koncepcie (rozdelenie světa
po druhej světověj vojně, program socialistického re-
alizmu), ale aj inherentně vnútorné napátie v rámci
dobového výtvarno-umeleckého myslenia, pričom ako
ústrednú kladie otázku existencie specifického domá-
ceho — teda slovenského — variantu tohto umělecké-
ho javu. Ako sama píše, snaží sa „podat obraz doby
a paralelné obraz jej umenia“.
Povodně dosť široko vymedzená téma bola pre
doktorandku výzvou k obsiahlemu štúdiu jednak do-
bových pramenných aj sekundárných zdrojov, a jed-
nak k podrobnému štúdiu celého sledu interpretácií
skúmaného fenoménu v širšom európskom aj užšom
česko-slovenskom kontexte. Za velmi dóležitú při-
tom považujem silnú motiváciu a hlbku záujmu au-
torky o danú problematiku, ktorej svedectvom je sku-
točnosť, že svoje štúdium v roku 1999/2000 končila
obhájením diplomovej práce Podoby a zdroje historizu-
júcich tendencií v architektuře 50-tych rokov na Slovensku.
Je nanajvýš sympatické, že sa neláká zložitosti prob-
lematiky zaťaženej množstvom dobových i neskorších
skreslení a deformácií, ani možnej konfrontácie s ná-
zormi památníkov a stavia interpretačný model kon-
cipovaný z pozícií novej generácie, nazaťaženej ideo-
logickými nánosmi minulosti ani subjektivnými váz-
bami priamych účastníkov vtedajšieho diania. Ak sa
s takýmto pohladom z „generačného odstupu“ spája
riziko straty autenticity, tak zároveň sa tu otvára mož-
nost vyviazať sa zo siete zaujatosti či sentimentov
a ponúknuť triezvejší, věcnější (a možno „nemilosrd-
nější“) pohlad na skúmané javy.
Koncepcia práce Mgr. Alexandry Kusej dozrieva-
la do svojej definitívnej podoby postupné, súbežne so
spracovaním jednotlivých problémových balíkov po-
měrně široko formulovanej témy. Přemyšlený a syste-
matický postup pri jej utváraní sa premietol aj do cel-
kovej štruktúry dizertačnej práce. Základným motí-
vom práce je nazeranie uměleckých fenoménov v kon-
texte politických a spoločenských súvislostí, pričom
badat úsilie autorky o nezaujaté a věcné posudzova-
nie týchto vzťahov. S ohladom na komplexnosť skú-
manej problematiky a v snahe o hlbkové rozpracova-
nie určitých jej stránok zvolila si doktorandka klučo-
vé problémy, na ktorých podrobnejšie explikuje do-
bovú situáciu a súvislostí vtedajšieho výtvarného
života. Pre tento ciel’ si, nazdávam sa, velmi primera-
ne zvolila segmenty výstavnej politiky, budovania Slo-
venskej národnej galérie a organizáciu výtvarného
života v rovině profesijných inštitúcií a školstva
126
různými realizacemi touhy je trvalá a vytrvalá.
Práci Alexandry Kusé pokládám za vážný příspě-
vek k poznání období 40. a 50. let, let která jsou klí-
čová v historii Československa, i obou jeho tehdejších
částí, v historii jejich politiky a kultury, protože prá-
vě tady (a ještě těsně předtím) byly položeny otázky,
které určily celé následující období. Práce zpracovala
široký materiál, pokusila se ho utřídit a zasadit do
širokého kontextu. Vytknul bych jí obecně, že postrá-
dám na některých místech větší zobecnění, ke které-
mu však jistě dojde, protože přinejmenším základní
zjištění a téže by měly být publikovány a vyvolají jistě
širší diskusi.
Práci doporučuji jednoznačně k udělení vědecko-
akademické hodnosti PhD.
Školitelský posudok k dizertačnej práci Alexan-
dra Kusá : Sorela - slovenský variant ? Strategie
a podoby výtvarného umenia socialistického re-
alizmu 1948 — 1956 na Slovensku
Doc. PhDr. Dana Borutová, CSc., mim. prof.
Témou predloženej dizertačnej práce je zdanlivo
krátký, avšak kontroverzný úsek vývinu nášho ume-
nia v polovici 20. storočia. Napriek relativné krátké-
mu trvaniu etapy tzv. socialistického realizmu v jej
vyhranenej podobě je táto téma široká a problema-
tická, spátá s množstvom dosial’ nezodpovedaných (či
dokonca nevyslovených) otázok, týkajúcich sa tak sfé-
ry společenských, či ideologicko-politických súvislostí,
ako aj súvislostí vývinu výtvarného myslenia, umě-
leckého konceptu. Napriek odstupu pol storočia a pá-
du ideologických bariér, fenomén tzv. sorely je v našej
historiografii výtvarného umenia ešte stále skór okra-
jovou a „nedopovedanou“ témou. Dizertačná práca
Mgr. Alexandry Kusej ponúka dostatočne širokú plat-
formu, od ktorej sa móže odvinúť diskusia, a zároveň
formuluje a argumentuje určitý — nepochybné plau-
zibilný — názor. Prezentuje fenomén sorely ako výsle-
dok zložitej súhry mnohorakých okolností a vplyvov,
zahrnujúcich spoločenské předpoklady (například so-
ciálna angažovanost’ a 1’avicová orientácia modernis-
tov), politické události a koncepcie (rozdelenie světa
po druhej světověj vojně, program socialistického re-
alizmu), ale aj inherentně vnútorné napátie v rámci
dobového výtvarno-umeleckého myslenia, pričom ako
ústrednú kladie otázku existencie specifického domá-
ceho — teda slovenského — variantu tohto umělecké-
ho javu. Ako sama píše, snaží sa „podat obraz doby
a paralelné obraz jej umenia“.
Povodně dosť široko vymedzená téma bola pre
doktorandku výzvou k obsiahlemu štúdiu jednak do-
bových pramenných aj sekundárných zdrojov, a jed-
nak k podrobnému štúdiu celého sledu interpretácií
skúmaného fenoménu v širšom európskom aj užšom
česko-slovenskom kontexte. Za velmi dóležitú při-
tom považujem silnú motiváciu a hlbku záujmu au-
torky o danú problematiku, ktorej svedectvom je sku-
točnosť, že svoje štúdium v roku 1999/2000 končila
obhájením diplomovej práce Podoby a zdroje historizu-
júcich tendencií v architektuře 50-tych rokov na Slovensku.
Je nanajvýš sympatické, že sa neláká zložitosti prob-
lematiky zaťaženej množstvom dobových i neskorších
skreslení a deformácií, ani možnej konfrontácie s ná-
zormi památníkov a stavia interpretačný model kon-
cipovaný z pozícií novej generácie, nazaťaženej ideo-
logickými nánosmi minulosti ani subjektivnými váz-
bami priamych účastníkov vtedajšieho diania. Ak sa
s takýmto pohladom z „generačného odstupu“ spája
riziko straty autenticity, tak zároveň sa tu otvára mož-
nost vyviazať sa zo siete zaujatosti či sentimentov
a ponúknuť triezvejší, věcnější (a možno „nemilosrd-
nější“) pohlad na skúmané javy.
Koncepcia práce Mgr. Alexandry Kusej dozrieva-
la do svojej definitívnej podoby postupné, súbežne so
spracovaním jednotlivých problémových balíkov po-
měrně široko formulovanej témy. Přemyšlený a syste-
matický postup pri jej utváraní sa premietol aj do cel-
kovej štruktúry dizertačnej práce. Základným motí-
vom práce je nazeranie uměleckých fenoménov v kon-
texte politických a spoločenských súvislostí, pričom
badat úsilie autorky o nezaujaté a věcné posudzova-
nie týchto vzťahov. S ohladom na komplexnosť skú-
manej problematiky a v snahe o hlbkové rozpracova-
nie určitých jej stránok zvolila si doktorandka klučo-
vé problémy, na ktorých podrobnejšie explikuje do-
bovú situáciu a súvislostí vtedajšieho výtvarného
života. Pre tento ciel’ si, nazdávam sa, velmi primera-
ne zvolila segmenty výstavnej politiky, budovania Slo-
venskej národnej galérie a organizáciu výtvarného
života v rovině profesijných inštitúcií a školstva
126