DOI article:
Pučalík, P. Marek: Projekt k založení křižovnické komendy v Bratislavě a historické pozadí
DOI Page / Citation link:https://doi.org/10.11588/diglit.51712#0221
MATERIÁLY / MATERIALS
ARS 39, 2006, 2
Projekt k založení křižovnické komendy
v Bratislavě a historické pozadí
P. Marek PUČALÍK, O.Cr.
Jelikož křižovníci byli pouze poměrně malou ko-
munitou, která nenabyla zvláštního rozšíření v evrop-
ském měřítku, neměli také mocné přímluvce a mece-
náše, kteří by jim pomohli v rozšíření řeholních domů.
Naděje na rozšíření vysvitly až počátkem 18. věku.
K šíření nových myšlenek na větší rozšíření řádu slou-
žily Karlovy Vary, kde zdejší fara byla od 14. století
majetkem řádovým. Farář původně sídlil v Sedlci
u kostela sv. Anny a kostel sv. Maří Magdalény byl
pouze filiálním kostelem. Zdejší vyhledávané prame-
ny také vábily mnoho význačných hostů a toho také
křižovníci využívali. Z velmi významných hostů ve
Varech byl ostřihomský arcibiskup kardinál Chris-
tian August von Sachsen,1 jenž zde hledal zdraví
v letech 1707 a 1709. Zde poznal křižovníky a proto
také byl jejich hostem v pražském konventu v roce
1709 a později 1711.
Velmistru Beinlichovi píše arcibiskup z Vídně 1.
června 1710. Chce řád křižovníků zapojit do následu-
jících podniků: 1. Svěřit jim správu vojenského hos-
pitálu v Bratislavě; 2. Chce být nápomocen řádu zří-
dit dům ve Vídni za 80.000 zl.; 3- Jestliže by řád
chtěl něco v Uhrách zakoupit, postoupí jim 100.000
zl. a své statky, nad kterými má pravomoc; 4. Je při-
praven si vzít dva křižovníky k sobě za osobní kapla-
ny. Za to vše si žádá řádových modliteb.2 Ještě roku
Christian August von Sachsen-Zeitz, narozen 9.10.1666 na
zámku Moritzburg, zemřel 23-8.1725 v Řezně. Syn Moritze
von Sachsen-Zeitz a Doroty Marie von Sachsen-Weimar. Ry-
tíř Německého řádu, konvertoval roku 1693 ke katolicismu,
později proboštem v Kolíně nad Rýnem, biskupem v Raabu
(Gyór) a 17.5.1706 jmenován kardinálem papežem Klemen-
tem IX. V závěru života 1707 - 1725 arcibiskupem prima-
sem Ostřihomským.
1710 si k sobě bere karlovarského kaplana Františka
Bernkoppa za ceremonáře.3 Jako náhradu si bere Fran-
tiška Götzla, kterého jmenoval svým radou, kanclé-
řem a zpovědníkem. Za pomocníka Götzlovi byl vy-
slán další spolubratr Vavřinec Freytag. Götzl se po-
zději stává infulovaným proboštem u sv. Zikmunda
v Budíně a Freytag proboštem u sv. Ladislava ve Vel-
lyesi.4 Primas také zprostředkoval křižovníka Jana
Karla Peleta de Hundt polskému králi Fridrichu Au-
gustu II. za osobního zpovědníka.
Následkem tureckých válek zajistil nadaci pro špi-
tály ostřihomský arcibiskup Jiří Szelepcsényi pro Bra-
tislavu listinou z 24. 1. 1692 a pro Pešť 24. 2. 1692.
Špitál bratislavský měl sloužit chudým bez rozdílu
a byl mu odkázán dům se zahradou rodu Wesselényi.
K němu bylo na výživu připojeno panství Szarukó za
180.000 zl. Také stanoví podmínky správy špitálu.
Bohužel arcibiskup Szelepcsényi umírá a nadace ne-
byla provedena. Jeho nástupce arcibiskup Leopold
hrabě Kollonich započal aspoň stavět budovu ve
zmíněné zahradě a umístil zde chudé a sirotky. Přesto
však také dílo nedokončil. Až konečně kardinál Au-
gust Saský rozdělil nadaci na dva díly, z nichž jeden
měl být pro špitál v Bratislavě pro chudé a invalidy
a druhý v Pešti pro nemocné a raněné vojíny. Sprá-
vou bratislavského hospitálu chtěl pověřit některý
2 BĚLOHLÁVEK, V.: Bratislavský hospitál. In: Od Karlova
mostu, Praha 1931, roč. IV. č. 2., s. 69-80.
3 Ten ale umírá už 25.12.1710 a arcibiskup mu vystrojil bis-
kupský pohřeb.
4 Oba křižovníci byli přítomni jako obřadníci primasovi při ko-
runovaci Karla VI. (uherský král Karel III.) v Bratislavě roku
1712 a manželky Karlovy Alžbty Kristiny roku 1714.
213
ARS 39, 2006, 2
Projekt k založení křižovnické komendy
v Bratislavě a historické pozadí
P. Marek PUČALÍK, O.Cr.
Jelikož křižovníci byli pouze poměrně malou ko-
munitou, která nenabyla zvláštního rozšíření v evrop-
ském měřítku, neměli také mocné přímluvce a mece-
náše, kteří by jim pomohli v rozšíření řeholních domů.
Naděje na rozšíření vysvitly až počátkem 18. věku.
K šíření nových myšlenek na větší rozšíření řádu slou-
žily Karlovy Vary, kde zdejší fara byla od 14. století
majetkem řádovým. Farář původně sídlil v Sedlci
u kostela sv. Anny a kostel sv. Maří Magdalény byl
pouze filiálním kostelem. Zdejší vyhledávané prame-
ny také vábily mnoho význačných hostů a toho také
křižovníci využívali. Z velmi významných hostů ve
Varech byl ostřihomský arcibiskup kardinál Chris-
tian August von Sachsen,1 jenž zde hledal zdraví
v letech 1707 a 1709. Zde poznal křižovníky a proto
také byl jejich hostem v pražském konventu v roce
1709 a později 1711.
Velmistru Beinlichovi píše arcibiskup z Vídně 1.
června 1710. Chce řád křižovníků zapojit do následu-
jících podniků: 1. Svěřit jim správu vojenského hos-
pitálu v Bratislavě; 2. Chce být nápomocen řádu zří-
dit dům ve Vídni za 80.000 zl.; 3- Jestliže by řád
chtěl něco v Uhrách zakoupit, postoupí jim 100.000
zl. a své statky, nad kterými má pravomoc; 4. Je při-
praven si vzít dva křižovníky k sobě za osobní kapla-
ny. Za to vše si žádá řádových modliteb.2 Ještě roku
Christian August von Sachsen-Zeitz, narozen 9.10.1666 na
zámku Moritzburg, zemřel 23-8.1725 v Řezně. Syn Moritze
von Sachsen-Zeitz a Doroty Marie von Sachsen-Weimar. Ry-
tíř Německého řádu, konvertoval roku 1693 ke katolicismu,
později proboštem v Kolíně nad Rýnem, biskupem v Raabu
(Gyór) a 17.5.1706 jmenován kardinálem papežem Klemen-
tem IX. V závěru života 1707 - 1725 arcibiskupem prima-
sem Ostřihomským.
1710 si k sobě bere karlovarského kaplana Františka
Bernkoppa za ceremonáře.3 Jako náhradu si bere Fran-
tiška Götzla, kterého jmenoval svým radou, kanclé-
řem a zpovědníkem. Za pomocníka Götzlovi byl vy-
slán další spolubratr Vavřinec Freytag. Götzl se po-
zději stává infulovaným proboštem u sv. Zikmunda
v Budíně a Freytag proboštem u sv. Ladislava ve Vel-
lyesi.4 Primas také zprostředkoval křižovníka Jana
Karla Peleta de Hundt polskému králi Fridrichu Au-
gustu II. za osobního zpovědníka.
Následkem tureckých válek zajistil nadaci pro špi-
tály ostřihomský arcibiskup Jiří Szelepcsényi pro Bra-
tislavu listinou z 24. 1. 1692 a pro Pešť 24. 2. 1692.
Špitál bratislavský měl sloužit chudým bez rozdílu
a byl mu odkázán dům se zahradou rodu Wesselényi.
K němu bylo na výživu připojeno panství Szarukó za
180.000 zl. Také stanoví podmínky správy špitálu.
Bohužel arcibiskup Szelepcsényi umírá a nadace ne-
byla provedena. Jeho nástupce arcibiskup Leopold
hrabě Kollonich započal aspoň stavět budovu ve
zmíněné zahradě a umístil zde chudé a sirotky. Přesto
však také dílo nedokončil. Až konečně kardinál Au-
gust Saský rozdělil nadaci na dva díly, z nichž jeden
měl být pro špitál v Bratislavě pro chudé a invalidy
a druhý v Pešti pro nemocné a raněné vojíny. Sprá-
vou bratislavského hospitálu chtěl pověřit některý
2 BĚLOHLÁVEK, V.: Bratislavský hospitál. In: Od Karlova
mostu, Praha 1931, roč. IV. č. 2., s. 69-80.
3 Ten ale umírá už 25.12.1710 a arcibiskup mu vystrojil bis-
kupský pohřeb.
4 Oba křižovníci byli přítomni jako obřadníci primasovi při ko-
runovaci Karla VI. (uherský král Karel III.) v Bratislavě roku
1712 a manželky Karlovy Alžbty Kristiny roku 1714.
213