Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (44.2011)

změnilo na predmet mučenia, podriadený verejnej
autoritě svetskej moci. Sexuálna tužba sa změnila
na tužbu mocensky kontrolovat' duchovnu vieru
a praktiky.^ Sváticu mučia připevněnu na dřevené
lešenie tvořené dvomi do zeme zatíženými kolmi
a horným priečnym trámom [Obr. 7]. Na jej rukách
přibitých k bočným kolom vidno krvavé skvrny,
pripomínajúce Kristové stigmy. Držanie rúk mučenej
(nie celkom nepodobné pozícii oranta) može odka-
zovat' aj na pozíciu ukřižovaného Krista (aj v obraze
na rovnakej stene v Siveticiach má Ukřižovaný po-
dobné pokrčené ruky). Popři odkaze na Margitinu
r^Ar/<?/óziwVz?rbola dobré čitateFná aj ženskost' svátice.
Jej dlhé hnědé vlasy, omotané okolo horného trámu,
sú jedinečným poetickým ozvláštnením scény, ktoré
ostalo bez nasledovníkov. Individuálny nápad tvorců
sa však uplatňuje v tradičnom rámci.
Základná kompozičná schéma scény mučenia
bola v čase vzniku šivetického obrazu dobré známa.
V strednej Europe sa objavila najneskór okolo roku
900 v živote sv. BarulaN Samotnú Margitu podobné
týrajú v obraze, ktorý vznikol vo Fulde okolo roku
970N Podobné kompozície zavesenia na mučidlách
sa nájdu v ilumináciách Stuttgartského pasionálu
z 12. storočiad" O přežívaní tejto tradicie v 13. sto-
ročí svědčí aj vitráž v dolnorakúskom Ardaggeri, kde
Margitino vyvesené tělo trhajú hákmi dvaja mučite-
liaU Aj v následuj úcich storočiach na Slovensku — na-
příklad v levočskom cykle sv. Doroty a v početných
tabul'ových mal'bâch - sa táto kompozičná schéma
pravidelné využívala, jej mimoriadna obl'ùbenost'
^ FROMER, J. E.: Spectators of Martyrdom. Corporeality and
Sexuality in the LiHade ant te Passiun of Seinte Margarete.
In: CHEWNING, S. M. (ed.): ízztřriřitzczzi A AřxzzzzA'zý zzzzz/
Dzz^zzzř z)? AiAArA GzzAzzrř. TA IKrzf Aí^zA TKA. Aldershot
- Burlington 2005, s. 89-106, tu s. 96-97.
^ Bern, Burgerbibliothek, Cod. 264, s. 137. Dielo vzniklo v Rei-
chenau okolo r. 900. Pozři HLAHN, C.: KrtrzryA czz /A TKzí.
K^rrzízA ^ TvAzzA TzAi oý UzzzziryFozzz Ař Tžzz/A ArzzzzgA Ař
TAzVřřzzA Gřzztzzry. Berkeley - Los Angeles — London 2001, obr. 1.
Hannover, Niedersächsische Landesbibliothek, Ms. 1. 189,
fol. 28v. Pozři HAHN, C.: Kzzzzzzřzz/zzrAzzzPyzzAzüzü Xz'zAzzzz/Pt.
TAřf/zAzzi, Pzzüz'o Æzgzzr^züf/ Orzz/zúzzři. lA/ZrAzzü^i* KAizAz'/i?-
-MzzigzzAř At (AAx Afi. 7. / A'P ď/zi Azzz Břiz'/^ Ar 7Vz7AriAAizAAřzz
KzzAiAAAAř/é TTzzzzzzwřr. Graz 1988.
Por. BOECKLER, A.: Dzzi Atzz/^<?rtřr PďiizozzAř. Augsburg
1923, obr. 12; CAYLNESS, M. H.: IVizzzzAyzzzg RYwřzz zzz tA


7. zWz/Azzzř vAA, zzdi/řzzzzJ zzzAK r pzvAyAzzzz /éoi/ízA rz: Aízzzgz'/);
AzAtzA, 2. pc/orzA /A. itorozzh. T?to.'7. (ArA, /PPP.

možno vyplynula z toho, že dobré vyjadřuje podstatu
týrania. hlučená osoba je priviazaná, takže je jasné,
že nemala příležitost' bojovat'. Alučené tělo přestává
vyjadřovat' vlastnú vôl'u osoby, pretože sa postupné
AFzAA AKi. AzýA, JpřiZízA, zzzzA Eiczzczzzy. Philadelphia
2001, s. 103-104.
'' Pozři FILLITZ, H. (ed.): GřiAzAtř Ar AVAzzAzz Azzzziz* zzz
OiiřrrAA. TrzzA- zzzz2 77c<rA/Wz'PřZzzAr. München - New York
1998, s. 127, 447-449 (E. LANC, so staršou literaturou). Ako
kuriozitu možno spomenúť, že podobná kompozičná schéma
sa uplatnila aj zobrazení kameňovania zlodeja koní v živote
sv. Liudgera (okolo 1100). Por. FREISE, E. (ed.): L7A AzzzA
EzAipzy. LPÁizAA-Mzzzpzz^ř ArAFi. Ařo/ A/.yO/ J?2J7 ArAízz^íiA^-
AAA/é ^zz BřAzz. Graz 1999, fol. 13v. Vizuálně riešenie scény
připomíná martýrium. Por. KLÖSSEL, B.: Bildausstattung,
Bildprogramm und Bildgestaltung der Vita secunda Sancti
Liutgeri. In: Ibidem, zv. 2, s. 85-111, tu s. 96. Kamenovaný
zloděj Buddo je priviazaný na 2 koly s roztiahnutými rukami
a nohami; z úst mu vychádza A/zzzzzzrzzZz/i predstavujúci jeho
dušu, ktorú preberá Kristus, skláňajúci sa z neba. Svätca,
ktorý ukamenovaného napokon zachránil, v iluminácii vóbec
nevidno.

169