0.5
1 cm
19 W. Heb er wasser, Nach rechtem Mass. Aussagen
über den Begriff des Masses in der Kunst des XIII—XVI.
Jhts., Jahrbuch der preuss. KunstsammL, 1935.
20 M. Veite, Die Anwendung der Quadratur und der
Triangulatur bei der Grund.- und Aufrissgestaltung der
gotischen Kirchen, Verlag Birkhäuser, Basel 1951.
21 Le Corbusier, Le Modulor, Boulogne 1951.
22 J. Sevelev, Geometričeskaja garmonija v architek-
tuře, Architektura SSSR, 1965, 3, str. 40.
23 Milan Zlokovié, Uloga neprekidne podele Ui ,,zlat-
nog preseka“ u arhitektonskoj kompoziciji, časopis Pregled
arhitekture, 1955, 1—3; M. Zlokovié, Divina proportio—
sectio aurea, Pregled arhitekture, 1955—1956, 4—5 a pod.
24 P. Tannery, La géométrie grecque, Paris 1887,
217—261.
25 F. Kadeřávek, c. d., 34.
26 Dirk J. Struik, Dějiny matematiky, Praha 1963, 23.
27 Jedno z nich — pompejské — je uložené v Neapoli,
má ramena v pomere zlatého řezu. Tri kružidlá sa našli
v Říme, dve z nich sú uložené v Mnichove. Tieto dve sú
stavané v pomere 1 : 2. V múzeu římských kúpelov je
kružidlo stavané v pomere (V5— 1) : V5. Všetky štyri
kružidlá sú zostrojené na principe dvojíc mier systému
dvoch štvorcov.
28 M. Velte v c. d. k tomu poznamenává: ,-,V publi-
kácii E. Hempel, Die Bauhütte, Reallexikon zur deut-
schen Kunstgeschichte, Bd. 2, odsek 25: «Ihr Können
und ihre Bräuche hüteten sie als Handwerksgeheimnis,
deren Verrat verboten war « (Svoje vědomosti a obyčaje
si chránili ako remeselné tajomstvo, ktoré sa nesmelo
prezradiť).“ V strassburskom odpise rádu stavebnej huty
v Regensburgu z roku 1459 v odseku ,,n“ sa potvrdzuje
táto skutočnosť. V obnovenom strassburskom řáde sta-
vebnej huty z roku 1563 je uvedená pasáž v odseku 13
znovu potvrdená a zdůrazněná. Obidva rády sú uvedené
v publikácii: C. Heideloff, Die Bauhütte des Mittelalters
in Deutschland, Nürnberg 1844, str. 34 a 61. Pozři aj
v pozn. 1 c. d., M. Veite, str. 9—10.
29 Luca Beltrami, Annali della Fabbrica del Duorno
di Milano, Vol. I, Milano 1877.
30 M. Veite, c. d., 11.
31 M. Roritzer, Das Büchlein von der Fialen Gerech-
tigkeit, Regensburg 1486, 2.
32 Hans Schuttermayer, Fialenbüchlein (okolo r.
1484). Novotlač v diele: Anzeiger für Kunde der deutschen
Vorzeit, Nürnberg 1881, 66.
33 Lorenz Lacher, Der Meister L. Lacher Unterweisung,
Nürnberg 1516. Novotlač v diele: A. Reichensperger,
Vermischte Schriften über christliche Kunst, Leipzig 1856,
133 ff.
34 O spösoboch středověkého „projektovania“ hovoria
i ďalšie publikácie, ako P. Booz, Der Baumeister der
Gotik, München-Berlin 1956. Kniha hovoří najmä o sta-
vebných hutách a o problémoch stavitel'stva a stavitelův
v středověku.
O středověkých mierach a mierkach v stavebnej čin-
nosti 8.—11. storočia sa dočítáme v dizertačnej doktorskej
práci: F. V. Arens, Das Werkmass in der Baukunst des
Mittelalters, 8. bis 11. Jahrhundert, Inagural-Dissertation,
Würzburg 1938.
Vynikajúcim znalcom spösobov středověkého navr-
hovania bol ing. J. Csemegi, ktorý napísal výše 50
rozpráv a publikácii vôbec. Jednou z jeho najvýznam-
nejšich práč z hladiska našej problematiky je citovaný
článok A kozépkori épitészet szerkesztési módszerei. Clánok
obsahuje látku přednášky, ktorú mal autor dňa 15. 10.
1952 v rámci Mérnoktovábbképzó Intézet. Bol uveřej-
něný v Mûvészettôrténeti tanulmányok a v Magyar
Mûvészettôrténeti Munkaközösseg Evkonyve, III, Bu-
dapest 1954, 13.
35 Pozři M. Velte, c. d., 13 (a poznámka 12 autorky).
36 M. Velte, c. d., 13—14.
37 E. Mössel, Vorn Geheimniss der Form und der
Urform des Seins, Stuttgart-Berlin 1938.
38 E. Mössel, c. d.: „Nielen ojedinělý chrám, ale aj
celý — římskému zákonu podriadený — svět bol uspo-
riadaný podlá jediného pravoúhlého súradnicového sys-
tému.“ (Cantor, Geschichte der Mathematik.)
„Budova má svoje velmi dokladné pravidlá a zákonité
zadelenie, kde sa riadia všetky články podlá celého diela
a celé dielo opat podlá článkov. Chór je základ a podklad
celej budovy, podlá šířky ktorého sa hladá nielen sila
(hrúbka) obvodových múrov, oporných pilierov, okien,
ale aj — pomocou nájdenej šířky múru — všetky došky
k římsám a k článkom.“(Majster Jakob Lacht von An-
dernach svojmu synovi, 1593.)
39 Súhlasné názory Mössela i Csemegiho.
40 Pozři aj závěr dizertačnej práce Arensa, Das
Werkmass in d. Baukunst . . ., 109 (o triangulácii).
41 Kolektiv, Architektúra na Slovensku, SVKL,
Bratislava 1958, 4L
42 Niektoré v literatúre uvedené středověké a rene-
sančně dížkové miery používané v staviteTstve sú v hra-
nieiach od 28,266 cm po 35,642 cm.
Napr:
pruská, rýnská stopa.
31,385 cm
Viedeň.
31,608 cm
karolínska stopa.
33,290 cm
krakovská stopa.
35,642 cm
parižska (pied de roi).
32,484 cm
pražská (česká) stopa.
29,640 cm
Rím.
29,574 cm
saská stopa.
28,319 cm
varšavská stopa.
28,800 cm a pod.
Literatúra: Bleibtreu, Handbuch
d. Masskunde, 1861;
Klimpert, R., Lexikon d. Münzen, Masse, Gewichte
etc., 1885 a 1896; Staatsmann, K„ Das Aufnehmen von
Architekturen I, Leipzig 1910, 124; Arens, F. Das
Werkmass des Mittelalters, Bonn 1938; poznámka 4 cit.
článku J. Csemegiho.
43 V. Mencl, Středověká architektúra na Slovensku,
Praha—Prešov 1937, 112 a obr. 9 v texte.
44 Premonštráti mali u nás kláštory v Sáhách, v Bíni,
v Jasové, v Lelesi a v Kláštore pod Znievom. Pozři
O. Szônyi, Régi magyar templomok, 16.
45 Podlá archívneho materiálu a rukopisov z Banskéj
Bystrice.
40 Tak napr. při reštaurovaní dómu sv. Alžběty v Ko-
šiciach v rokoch 1877—1896 sa našlo 290 kamenárskych
značiek. Uvádza ich vo svojom diele J. Mihalik, A kassai
Szt. Erzsébet templom.
158
über den Begriff des Masses in der Kunst des XIII—XVI.
Jhts., Jahrbuch der preuss. KunstsammL, 1935.
20 M. Veite, Die Anwendung der Quadratur und der
Triangulatur bei der Grund.- und Aufrissgestaltung der
gotischen Kirchen, Verlag Birkhäuser, Basel 1951.
21 Le Corbusier, Le Modulor, Boulogne 1951.
22 J. Sevelev, Geometričeskaja garmonija v architek-
tuře, Architektura SSSR, 1965, 3, str. 40.
23 Milan Zlokovié, Uloga neprekidne podele Ui ,,zlat-
nog preseka“ u arhitektonskoj kompoziciji, časopis Pregled
arhitekture, 1955, 1—3; M. Zlokovié, Divina proportio—
sectio aurea, Pregled arhitekture, 1955—1956, 4—5 a pod.
24 P. Tannery, La géométrie grecque, Paris 1887,
217—261.
25 F. Kadeřávek, c. d., 34.
26 Dirk J. Struik, Dějiny matematiky, Praha 1963, 23.
27 Jedno z nich — pompejské — je uložené v Neapoli,
má ramena v pomere zlatého řezu. Tri kružidlá sa našli
v Říme, dve z nich sú uložené v Mnichove. Tieto dve sú
stavané v pomere 1 : 2. V múzeu římských kúpelov je
kružidlo stavané v pomere (V5— 1) : V5. Všetky štyri
kružidlá sú zostrojené na principe dvojíc mier systému
dvoch štvorcov.
28 M. Velte v c. d. k tomu poznamenává: ,-,V publi-
kácii E. Hempel, Die Bauhütte, Reallexikon zur deut-
schen Kunstgeschichte, Bd. 2, odsek 25: «Ihr Können
und ihre Bräuche hüteten sie als Handwerksgeheimnis,
deren Verrat verboten war « (Svoje vědomosti a obyčaje
si chránili ako remeselné tajomstvo, ktoré sa nesmelo
prezradiť).“ V strassburskom odpise rádu stavebnej huty
v Regensburgu z roku 1459 v odseku ,,n“ sa potvrdzuje
táto skutočnosť. V obnovenom strassburskom řáde sta-
vebnej huty z roku 1563 je uvedená pasáž v odseku 13
znovu potvrdená a zdůrazněná. Obidva rády sú uvedené
v publikácii: C. Heideloff, Die Bauhütte des Mittelalters
in Deutschland, Nürnberg 1844, str. 34 a 61. Pozři aj
v pozn. 1 c. d., M. Veite, str. 9—10.
29 Luca Beltrami, Annali della Fabbrica del Duorno
di Milano, Vol. I, Milano 1877.
30 M. Veite, c. d., 11.
31 M. Roritzer, Das Büchlein von der Fialen Gerech-
tigkeit, Regensburg 1486, 2.
32 Hans Schuttermayer, Fialenbüchlein (okolo r.
1484). Novotlač v diele: Anzeiger für Kunde der deutschen
Vorzeit, Nürnberg 1881, 66.
33 Lorenz Lacher, Der Meister L. Lacher Unterweisung,
Nürnberg 1516. Novotlač v diele: A. Reichensperger,
Vermischte Schriften über christliche Kunst, Leipzig 1856,
133 ff.
34 O spösoboch středověkého „projektovania“ hovoria
i ďalšie publikácie, ako P. Booz, Der Baumeister der
Gotik, München-Berlin 1956. Kniha hovoří najmä o sta-
vebných hutách a o problémoch stavitel'stva a stavitelův
v středověku.
O středověkých mierach a mierkach v stavebnej čin-
nosti 8.—11. storočia sa dočítáme v dizertačnej doktorskej
práci: F. V. Arens, Das Werkmass in der Baukunst des
Mittelalters, 8. bis 11. Jahrhundert, Inagural-Dissertation,
Würzburg 1938.
Vynikajúcim znalcom spösobov středověkého navr-
hovania bol ing. J. Csemegi, ktorý napísal výše 50
rozpráv a publikácii vôbec. Jednou z jeho najvýznam-
nejšich práč z hladiska našej problematiky je citovaný
článok A kozépkori épitészet szerkesztési módszerei. Clánok
obsahuje látku přednášky, ktorú mal autor dňa 15. 10.
1952 v rámci Mérnoktovábbképzó Intézet. Bol uveřej-
něný v Mûvészettôrténeti tanulmányok a v Magyar
Mûvészettôrténeti Munkaközösseg Evkonyve, III, Bu-
dapest 1954, 13.
35 Pozři M. Velte, c. d., 13 (a poznámka 12 autorky).
36 M. Velte, c. d., 13—14.
37 E. Mössel, Vorn Geheimniss der Form und der
Urform des Seins, Stuttgart-Berlin 1938.
38 E. Mössel, c. d.: „Nielen ojedinělý chrám, ale aj
celý — římskému zákonu podriadený — svět bol uspo-
riadaný podlá jediného pravoúhlého súradnicového sys-
tému.“ (Cantor, Geschichte der Mathematik.)
„Budova má svoje velmi dokladné pravidlá a zákonité
zadelenie, kde sa riadia všetky články podlá celého diela
a celé dielo opat podlá článkov. Chór je základ a podklad
celej budovy, podlá šířky ktorého sa hladá nielen sila
(hrúbka) obvodových múrov, oporných pilierov, okien,
ale aj — pomocou nájdenej šířky múru — všetky došky
k římsám a k článkom.“(Majster Jakob Lacht von An-
dernach svojmu synovi, 1593.)
39 Súhlasné názory Mössela i Csemegiho.
40 Pozři aj závěr dizertačnej práce Arensa, Das
Werkmass in d. Baukunst . . ., 109 (o triangulácii).
41 Kolektiv, Architektúra na Slovensku, SVKL,
Bratislava 1958, 4L
42 Niektoré v literatúre uvedené středověké a rene-
sančně dížkové miery používané v staviteTstve sú v hra-
nieiach od 28,266 cm po 35,642 cm.
Napr:
pruská, rýnská stopa.
31,385 cm
Viedeň.
31,608 cm
karolínska stopa.
33,290 cm
krakovská stopa.
35,642 cm
parižska (pied de roi).
32,484 cm
pražská (česká) stopa.
29,640 cm
Rím.
29,574 cm
saská stopa.
28,319 cm
varšavská stopa.
28,800 cm a pod.
Literatúra: Bleibtreu, Handbuch
d. Masskunde, 1861;
Klimpert, R., Lexikon d. Münzen, Masse, Gewichte
etc., 1885 a 1896; Staatsmann, K„ Das Aufnehmen von
Architekturen I, Leipzig 1910, 124; Arens, F. Das
Werkmass des Mittelalters, Bonn 1938; poznámka 4 cit.
článku J. Csemegiho.
43 V. Mencl, Středověká architektúra na Slovensku,
Praha—Prešov 1937, 112 a obr. 9 v texte.
44 Premonštráti mali u nás kláštory v Sáhách, v Bíni,
v Jasové, v Lelesi a v Kláštore pod Znievom. Pozři
O. Szônyi, Régi magyar templomok, 16.
45 Podlá archívneho materiálu a rukopisov z Banskéj
Bystrice.
40 Tak napr. při reštaurovaní dómu sv. Alžběty v Ko-
šiciach v rokoch 1877—1896 sa našlo 290 kamenárskych
značiek. Uvádza ich vo svojom diele J. Mihalik, A kassai
Szt. Erzsébet templom.
158
