Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1983

Page: 85
DOI issue: DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1983/0181
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
85

kopie od G. de Lamormainiho pod názvom Fer-
dinandi II. Romanorum imperatoris virtutes
a opisuje ich Matej Bel. Maliarom obrazov bol
pravděpodobně Paul Juvenel z Norimberku, kto-
rý po roku 1638 pósobil v Bratislavě, kde roku
1643 aj umřel.20 Ich ikonografiou sa podrobné
zaoberá Rózsa György.21
V polovici 18. storočia sa emblematická lite-

ratúra přestává na Slovensku vydávat. Najčas-
tejšie sa vyskytovala v eticko-filozofických a ná-
boženských vydaniach trnavského kníhtlačiar-
stva. Mnoho otázok zostáva ešte nevyriešených
a budú vyžadovat ďalšie bádainie v tejto zauji-
mavej oblasti. Úlohu bude možné splnit kolek -
tívnou prácou literárnych historikův a histori-
kův výtvarného umenia.

Poznámky
1 VOLKMANN, L. : Bilderschriften der Renaissance.
Hieroglyphik und Emblematik in ihren Beziehungen
und Fortwirkungen. Leipzig 1923; HENKEL, A. —
SCHÖNE, A. : Emblemata. Handbuch zur Sinnbildkunst
des 16. und 17. Jahrhunderts. Stuttgart 1967.
2 KONEČNÝ, L. : Albrechta Durera Laus bombardae.
Umění, 20, 1972, č. 4, s. 326-347; KONEČNÝ, L.: Ed-
ward Hodnet: Marcus Cheeraerts the Eider of Brugges,
London and Antwerp. Utrecht 1971. Umění, 23, 1975,
č. 1, s. 82-89.
3 VIDMAN, L.: Psáno do kamene (Antická epitafie).
Praha 1975.
Slovník antické kultury. Praha 1974.
5 Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha
1975, s. 104, autorom hesla je L. Konečný.
6 VANTUCH, A.: Ján Sambucus. Život a dielo rene-
sančného učenca. Bratislava 1975.
7 VANTUCH, A. : Sambucus Pannonius Tyrnaviensis.
Pokus o portrét. In: Humanizmus a renesancia na Slo-
vensku v 15_16. storočí. Bratislava 1967, s. 302—314.
8 HENKEL, A. - SCHÖNE, A.: c. d., s. 64.
9 Čaplovičova knižnica, Dolný Kubín, i. č. R II 64
— exemplár prvého Plantinovho vydania z roku 1564;
Státní knihovna ČSR, Praha, Třes Bf 45 — exemplár
z roku 1566, Třes Bg 65 — vydanie z roku 1569 (XL
45).
111 DENKSTEIN, V.: Hollarovy rané kresby z let 1625
—30. Umění, 25, 1977, č. 3, s. 1.
11 Popřední autoři emblémov v Europe boli: Jost
Amman, Stefano děla Bella, Abraham Blomaert, Theo-
dor de Bry, Pieter Brueghel st., Jacques Callot, Agostino
Oarraci, Galle, Gravelot, Hans Holbein, Cochin, Cruixs-
hauk, Jan Luyken, Matthaeus Merian, Crispin de Passe,
Romeyn a Egidius Sadeler, Lorenzo Lotto, Bernardino

de Rossi a další. Pozři Enciclopedia universale dell’
arte. Venezia-Roma 1971. Autorom hesla emblém je
Mario Praz.
12 BÁLENT, B.: Ján Bocatius a knižná kultúra na
Slovensku. Rukopis přednášky prednesenej na zhro-
maždení bibliofilov v Uhorskom Hradišti roku 1971.
13 MINÁRIK, J. : Latinská humanistická příležitost-
ná poézia od začiatkov do druhej polovice 17. storočia.
K vývinu jej žánrov od dvadsiatych rokov 16. storočia
do sedemdesiatych rokov 17. storočia. In: Humanizmus
a renesancia na Slovensku. Bratislava 1967, s. 245.
14 ONDREJČEKOVÁ, Z.: Levočská knižná grafika
17.—18. storočia (1614—1754). Diplomová práca. Brati-
slava 1971.
15 Izrael Hiebner, matematik, hvězdář a medirytec —
amatér v Sedmohrad’Sku a Prešove v šesfdesiatych ro-
koch 17. storočia. PATAKY, D. : A magyar rézmetszés
torténete. Budapest 1951, s. 140—141.
J,i Galéria hlavného města SSR Bratislavy, i. č.
C-7610.
17 Grafický list má pagináciu „24“ a je přílohou ne-
známej tlače, vydanej v sedemdesiatych rokoch 17. sto-
ročia v Bratislavě.
18 ZÁVADOVÁ, K. : Výtvarný profil Mauritza Langa.
Ars '72-74, s. 36-57.
RADVÁNI, H., Jozef Jäger, grafik, knižný ilustrá-
tor. Vlastivědný časopis, 21, 1972. č. 2, s. 80.
20 Paul Juvenel (Juvenell) starší, maliar (1579 No-
rimberk — 1643 Bratislava). Tvořil v Mnichove, No-
rimberku, Sibiu a od noku 1638 v Bratislavě najma
alegorické témy a portréty, návrhy na malbu stropov.
In: Thieme-Becker Künstlerlexikon, 19, s. 365—367.
21 RÖSZA, Gy.: Magyar tórténetábrázolás a 17. szá-
zadban. Budapest 1973, s. 82—97.
loading ...