Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1989

Page: 19
DOI issue: DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1989/0023
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
19

si buržoáznych ideí aristokraciou (klasicistického ra-
cionalizmu a nacionalizmu) je architektonický pom-
ník velkým Nemcom — Walhalla pri Regensburgu,
ktorý taktiež nechal postavit Ludwig I. tým istým ar-
chitektům. Za přejav podobnej tendencie možno po-
kládat i konštituovanie k. und k. Central-Commis-
sion für Erforschung und Erhaltung der Bau-Denk-
mäler roku 1850 cisárom Františkům Jozefom I. Aj
v tomto případe preberá víťazná aristokracia od po-
razenej buržoázie jej ideovú formu — teraz kult
slávnej minulosti — a prispósobuje ju svojim potře-
bám. Kult minulosti národa mění na kult minulosti
monarchie, čím chce i v očiach meštianstva oprávnit
svoj nárok na mocenskú kontinuitu. Cisár sám sa
prezentuje ako hlavný patron ochrany kultúrnej mi-
nulosti národa. K tomu pozři OLIN, M. : The Cult
of Monuments as a State Religion in late 19’th Cen-
tury Austria, in: Wiener Jahrbuch für Kunstges-
chichte, 38, 1985, s. 177—198.
14 Všeobecne známy příklad: pavlačové nájomné čin-
žiaky skrývajúce sa za reprezentatívnou fasádou his-
torizuj úcich palácov. Velmi presvedčivo túto situáciu
na příklade Viedne analyzoval SCHORSKE, C. E. :
Fin de-siécle Vienna, Politics and Culture, New York
1981, s. 24—115 (kapitola The Ringstrasse, its critics,
and the birth of urban modernism).
15 Pozři MÜLLER—BREDEKAMP-HINZ-VERSPOHL-
FREDEL-APITZSCH : Autonomie der Kunst. Zur Ge-
nese und Kritik einer bürgerlichen Kategorie. Frank-
furt a. M. 1974.
10 Pozři GADAMER, H.-G. : c. d., s. 39 a n., kapitola
Subjektivierung der Ästhetik durch die kantische
Kritik.
17 Pozři HOLZ, H. : Vom Kunstwerk zur Ware. Neuwied
und Berlin 1972. HERDING, K.—MITTIG, H. E.:
Ästhetik im Spätkapitalismus. Kritische Berichte, 1,
1973/3, s. 129—131, analyzujú funkčnú změnu od ri-
tuálně viazaného umenia na „vermarktete Kunst“
a ukazujú, že aj umenie ako tovar na trhu funguje
rituálně. Pozři tiež TEIGE, K.: Jarmark umění
(1936), Praha 1964, s. 15, 24 a i. . .
18 Pozři Dějiny marxistickej estetiky. Bratislava 1985,
s. 61 a n., 118 a n. POSPËLOV, G. N. : Dějiny meto-
dologie sovětské literární vědy. In: Východiska a cíle.
Metodologické problémy sovětské literární vědy.
Praha 1974, s. 75 a n., 81—85. MICHAJLOV, B. B.:
O nekotorych metodologičeskich poiskach sovetskovo
iskusstvovedenija. In: Sovetskoje iskusstvoznanije
75, Moskva 1'976, s. 290-291. NOVOŽILOVA, L. I.:
Sociologija iskusstva. Iz istorii sovetskoj estetiky
20-tych godov. Leningrad 1968, s. 42 a n., 98 a n.
Tiež BAKOŠ, J. : Zrod a cesty sovietskej umelecko-
historickej metodologie. In: Ars 1982/1, Zo starého
umenia, s. 11, 14—16.
19 DAWYDOW, J. N.: Die Kunst als soziologisches Phä-
nomen. (Originál: Iskusstvo kak sociologičeskij feno-
mén). Dresden 1974, s. 7—8, hovoří o ,,tragickej jed-

nostrannosti“ chápania umenia v 20. rokoch, pre které
bolo charakteristické, že „die soziale Natur der Kunst
völlig mit ihrer Klassen-, Stände-, und Gruppen-“
Natur“ . .. gleichsetzte und ihre sämtlichen gesell-
schaftlichen Funktionen einzig auf die einer Waffe im
Kampf um die ewige Existenz (und uneigenschränk-
te Herrschaft) der entsprechenden Klasse, Schicht
oder Gruppe reduzierte . . . Dadurch aber verschmolz
der Begriff Kunst in dem der „Ideologie“ einer bes-
timmten Klasse, Schicht oder Gruppe .. . sie wurde
zur „Ideologie“ in einem äusserst pragmatischen Sinn
. . . Man suchte in der Kunst nicht die Wahrheit,
sondern den Nutzen für ihre Klasse.“
21 NOVOŽILOVA, L. I.: c. d., s. 22: „Dl’ja koncepcii
„passeiističeskovo istorizma“ charakterno predstavle-
nije ob istorii kak ob odnolinejnom pričinno-sled-
stvennom rjade, gde chronologičeskaja posledovatef-
nosť sobytij imeet suščestvennoe značenije. Besko-
nečnaja linija sobytij zapolnjaet nepovtorimyj rjad
let, epochi i veka celikom smenjajut drug druga.“
21 K tejto problematiko pozři WARNKE, M. (vyd.) :
Bildersturm. Die Zerstörung des Kunstwerks. Mün-
chen 1973. BREDEKAMP, H. : Kunst als Medium
sozialer Konflikte. Bilderkämpfe von der Spätantike
bis zur Hussitenrevolution. Frankfurt a. M. 1975.
22 Dějiny marxistickej estetiky, s. 95 an.; MARTÍNEK,
K. : Dějiny sovietskeho divadla 1917—1945. Bratislava
1980, s. 109 a n. (predovšetkým kapitola Proletkult a
umenie a Estetické doktríny Proletkultu). Pozři tiež
západné práce o tejto problematike, napr. ERLER, G. :
Revolution und Kultur. Sozialistische Kulturrevolu-
tion, Kulturpolitik und kulturelle Praxis in Russland
nach 1917. In: Ästhetik und Kommunikation 19, 20;
GÜNTHER, H. : Proletarische und avantgardistische
Kunst. Ästhetik und kommunikation 12; GORSEN,
P.—KNÖDLER—BUNTE, E. : Proletkult 1, 2, Stutt-
gart-Bad Cannstatt 1974, 1975 (Porovnaj tiež recen-
ziu od BOULBOULLE, G.: In: Kritische Berichte 3,
1975, 5—6, s. 112 a n.).
23 Dějiny marxistickej estetiky, s. 94 a n., 102—107.
LIFSIC, M. : Problémy umění a filosofie. Praha 1975,
s. 260 a n.
24 LIFŠIC, M.: c. d., LUNACARSKIJ, A. V.: Sovětský
stát a umění, In: LUNACARSKIJ, A. V.: Stati o u-
mění. Praha 1975, s. 148—177.
Kořene tejto koncepcie siahajú do osvietenstva: „Die
von Philosophen und Künstlern der Aufklärung be-
reits reflektierte Fundierung der Kunst auf Arbeit
bedeutet zugleich die Überwindung des Scheins, dass
Kunst jenseits der Produktionssphäre existiere und
erlebt werden können.“ (HERDING, K.—MITTIG,
H. E.: c. d., s. 70.) Pozři tiež BAKOŠ, O.: Metodolo-
gický aspekt krásna v nemeckej klasickej estetike
a jeho odraz v niektorých Marxových estetických ná-
zoroch. Kand. diz., Filozofická fakulta UK v Brati-
slavě, 1984.
26 LUNACARSKIJ, A. V.: Kultúra všeludská a kultúra
loading ...