Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1989

Page: 38
DOI issue: DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1989/0154
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
38

boňskému mistrovi. Sborník prací filosof, fak. brněnské
university 1979—1980, F-23—24, s. 25 a n.; BRAUER, B.:
The Třeboň Résurrection and Inovation. Umění, 31,
1983, č. 2, s. 15 an.; HLOBIL, I.: Třeboňský mistr a
Konrád Waldhauser? Poznámka k ikonografii obrazu
Zmrtvýchvstání. Národní galerie v Praze. Umění, 33,
1985, č. 3, s. 270 a n.
7 DVOŘÁKOVÁ, V. — STEJSKAL, K. — KRÁSA, J.:
Středověká nástěnná malba na Slovensku. Praha—Bra-
tislava 1978, s. 105—106; TOGNER, M.: Středověká ná-
stěnná malba na Slovensku. Bratislava 1988, s. 53.
8 Košický majster mohol poznat staršie předlohy, pre-
dovšetkým knižné malby. Například SCHRADE, H. :
c. d., s. 58, uvádza miniatúru Kréda Jeana Sira de
Joinville, na ktorej je Kristov hrob znázorněný rovnako
ako oltář.
9 Citát je z buly pápeža Bonifáca IX., vydanej dňa
1. marca 1402: „...in qua gloriosus sanguis Domini
nostri Jesu Christi a longis retroactis temporibus mi-
raculose est inventus ..WICK, V. : Dóm sv. Alžběty
v Košiciach. Košice 1936, s. 25—26.
10 Otázka autorstva opavskej tabule je otvorená. Ob-
raz sa striedavo připisuje tzv. Majstrovi Andrejovho
oltára a Majstrovi lineckého Ukrižovania. Pozři OET-
TINGER, K.: Hans von Tübingen und seine Schule.
Berlin 1938, s. 32 a n., obr. Č. 32b, 39b; STANGE, A.:
Deutsche Malerei der Gotik. München 1961, s. 18 a n.,
obr. Č. 23—24; Gotik in Österreich. Katalog. Krems an
der Donau 1967, s. 103 (text A. Rosenauer).
11 Proveniencia rajhradského oltára nie je bezpečne
doložená. Předpokládá sa však, že vznikol krátko po
roku 1415 v niektorom z moravských centier (Brno,
Olomouc); MATĚJCEK, A.: Česká malba gotická, des-
kové malířství 1350—1450. Praha 1940, s. 115, obr. č. 180;
KROPÁČEK, J.: Malířství doby husitské. Praha 1946,
s. 53—89; PĚŠINA, J. : Česká gotická desková malba.
Praha 1976, s. 54 a n.; PĚŠINA, J.: Desková malba.
In: Dějiny českého výtvarného umění. Praha 1984. Zv.
1, s. 393; HLOBIL, I.: K olomoucké provenienci novo-
sadského Ukřižování mistra Rajhradské archy (NG,
Praha). In: Historická Olomouc a její současné problé-
my. 3. Olomouc 1980, s. 42 a n.

12 Majster dielne, v ktorej vznikli oltárne tabule z be-
nediktinského kláštora v Hronskom Beňadiku, sa na
základe nezachovaného nápisu z predely stotožňuje s To-
mášom z Kluža. Súčasne je tento nápis aj východiskům
pre datovanie oltára k roku 1427. Bližšie k tomu
MUCSI, A.: Der Passionsaltar des Thomas de Colos-
war im Christlichen Museum zu Esztergom. Budapest
1980.
13 O vzťahoch oltára z Hronského Beňadika podrob-
né: BAKOŠ, J.: Počiatky gotického tabulového maliar-
stva na Slovensku. Kand. diz. Bratislava, strojopis, 1970,
s. 199 a n.
14 BAKOŠ, J.: c. d., s. 270.
15 RADOCSAY, D.: A kózépkori Magyarország fal-
képei. Budapest 1954, s. 152—153; RADOCSAY, D.:
Wandgemälde im mittelalterlichen Ungarn. Budapest
1977, s. 25, 148—149, obr. č. 62; DVOŘÁKOVÁ, V. —
KRÁSA, J. — STEJSKAL, K. : c. d., s. 57—58; PRO-
KOPP, M. : Italian Trecento Influence on Mural Painting
in East Central Europe, particulary Hungary. Bu-
dapest 1983, s. 158; TOGNER, M. : c. d., s. 53—59;
STEJSKAL, K.: K obsahovej a formovej interpretácii
středověkých nástěnných malieb na Slovensku. In: Zo
starších výtvarných dějin Slovenska. Bratislava 1965,
s. 182; VACULÍK, K.: Gotické umenie Slovenska. Ka-
talog. Martin 1975, s. 33. Datovanie nástennej malby sa
pohybuje v rozpatí rokov 1410—1430. Domnievame sa,
že jeho dolná hranica, rok 1410, ktorým vymedzil vznik
košickej fresky vo svojej novšej práci D. Radocsay, je
skorá. Znamenalo by to, že košický nástěnný obraz vzni-
kol před rajhradskou malbou a že teda s velkou prav-
depodobnosfou mal úlohu primárného zdroja. Aj keď
uvedenú domnienku nemožno s prihliadnutím na hy-
potézu I. Hlobila (1980) o možnom neskoršom vzniku
rajhradského oltára celkom vylúčiť, Radocsay neuvádza
nijaké konkrétné fakty, ktoré by toto rané časové za-
radenie košickej fresky odůvodňovali.
16 Za cenné pripomienky k mojej práci ďakujem zo-
snulému dr. J. Krásovi, dr. M. Tognerovi a dr. A. Ba-
ginovi.

FoTUHecKaa HacTennaH jkmbohucb jjoiwa b Koinnije

B craTBC paccMaTpMBaeTCH nacTCHHaa <$>pecKa b loro-
BOCTOHHOM UaCTI-I MHTeptepa flOMa B KOIIIMIje pa3MepOM
406 X 108 cm, M3o6pa>KaK>maa BOCKpeccHMe Xpucra. Kane-
ctbo npoM3BCfleHMíi yKa3biBacT na bbicokhm ypoBCHB ko-
mnpKoro xynœKCCTBCHHOro ijeirrpa h bc^ct k npeflnojio-
JKCHM1O, HTO MCT0K0M 3TOrO np0M3BC,geHIM IIOCJiylKMJIO
ncKyccTBO ijapcTByiomero flBopa. HeoSbiuaMna m mkoho-

rpacjuM pocnncM, ccti, y nee JiMTeparypHbin iioboh. Aua-
jiM3Mpya ee, aBTop ctpcmmtcsi pacKpbin, ee CKpuioe 3na-
ncHne.
CTMJIMCTMHCCKMe npM3HaKM flaiOT BO3MO2KHOCT5 OTHCC-
TM B03HMKH0BCHMC cjjpeCKM B nepBOM TpeTM 15 BCKa M CBÍI-
3aTi> ee c npon3BefleHMBMn na nofloónyio TCMaTMKy M3
Paňrpana, rponcKoro BenaflMKa m aBcrpuMCKoro Hony-
loading ...