DOI Heft:
I.
DOI Artikel:Bureš, Jaroslav: The Castle Church in Kremnica and the Problem of Michael Chnab's Architectural School in Slovakia
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.51371#0150
goldsmith Ondřej, who had moved from Kremnica to
Vienna. In the list of taxpayers in Kremnica in 1442—
1443 a certain Endres Goldsmith is mentioned, residing
at that time in Solergasse. This question, however, is at
present beyond the possibility of solution, because the
last will of the goldsmith Kremnitzer, which could cast
some light on the problém, is not contained in the oldest
preserved volume of the Vienna town register, covering
the period 1419—1430, as I háve been told by the director
of the Vienna archive Dr. Kratochwill.
134 There were cases when a town chose its architect,
giving preference to a man who was in some way related
to the town in question. A certain analogy of our hy-
pothesis could be found in the case from Krems of 1507,
when the municipal council summoned from Kloster-
neuburg master Schinrewter, entrusting him with a task
of his own, because they wanted him as their citizen to
také over the post of a workmaster (als ein Bürger und
handwerchmeister dieser Stadt bedürfend). F. Dwor-
schak, 1. c., 206.
Hradní kostel v Kremnici a problém školy Michala Chnaba na Slovensku
Na hradním návrší kremnickém stojí farní kostel Panny
Marie (nyní sv. Kateřiny), po jehož severní straně je
položen karner sv. Michala. Původní plochostropá basilika
podunajské provenience — současník pozdněrománského
kameru, je dosud sledovatelná v obvodových zdech.
Tato basilika byla farním kostelem předměstské obce
Kremnice, jejíž jádro leželo v místech pozdější čtvrti
Im alden Kammerhof, jak tento název přichází k roku
1442. Doba kolem vysazení Kremnice na město roku
1328 přináší jenom drobná obohacení do organismu
pozdněrománské stavby. Zásadní úprava staré plocho-
stropě lodi na síňové dvojlodí spadá do období, kdy
Kremnica vystřídala Štiavnicu ve funkci střediska spo-
lečné organisace středoslovenských báňských měst, což
může býti položeno na základě dostupných dokumentů
mezi léta 1388—1405. Do tohoto časového úseku hlásí
se místo městského účtu banskobystrického z roku 1391
ohledně konkurenční povinnosti ke stavbě (,,Geben“)
v Kremnici. Vzhledem na to, že hradby města musely
státi v této době hotové, tento přispívací plat jest spo-
jovat! s budovou ústřední instituce, nadřazené ostatním
báňským městům, tedy s reedifikací městského hradu.
Přispívací povinnost k budově společné administrace
nezůstává ohraničena na stavby účelového a fortifikač-
ního charakteru, nýbrž je vztažitelná i na stávající kostel
Panny Marie, neboť budova církevní je neodlučitelná
od celku nově fundované středověké instituce. Do tohoto
kontextu lze vřaditi tradici přestavby roku 1400, kterou
zachytil Korabinsky a zmínka kremnického účtu ohledně
rekonciliace kameru biskupským svěcením roku 1423
přináší v kombinaci s morfologickými údaji terminus
ad quem. Jestliže tedy úprava lodi pro representační
účely byla podniknuta někdy kolem 1400, přestavba
presbyteria a dalších součástí farního kostela se hlásí
až mezi léta 1485—1489, ačkoliv dopis kremnického
faráře Lodowica z roku 1447 poskytuje argument, že
kolem roku 1400 nedokončený program přebudovat
celý mariánský kostel na representační svatyni konfede-
race byl ve 40-tých letech 15. věku opět aktuální.
Dvojlodní přestavba lodi je bezpečně spojitelná s for-
mami svatoštěpánské huti ve Vídni, což prokazuje kole-
novitě podlomený příporový úsek, podporující hlavici,
na které má stát socha, zastřešená baldachýnem, orna-
mentika konsol, horizontální vlys puklicových listů
v patě mezilodní arkády při západní zdi lodi, kanelované
sokly portálu sakristie a konečně i základní struktura
mezilodního pilíře, takže lze takto sledovat nejtěsnější
pouta s předparléřovskou vrstvou vídeňské huti, kdy
určoval cesty stavitelství příslušné oblasti mistr Michael
Chnab. Může být dosti věrohodné, že přestavbu kremnické
lodi podnikl na základě svatoštěpánských plánů krem-
nický krajan Ondřej, o němž je bezpečně známo, že
pracoval na stavbě vídeňského dómu pod mistry Vác-
lavem Parléřem a Petrem z Prachatic s přestávkami
mezi 1404—-1427. Než toto tvrzení možno zatím opříti
jenom o obecný a jinde osvědčený poznatek, že při volbě
stavitele město upřednostňuje toho mistra, který je
k místu v nějakém vztahu. Michael Chnab byl význam-
ným representantem rayonnantního slohu a ve svém
pozdním díle vykonal pod tlakem svatovítských podnětů
svého druhu obrat k myšlení flamboyantnímu. Krem-
nickou loď zařazuji z formálních důvodů do školy mistra
Michaela, se kterou školou lze na Slovensku zatím spo-
jovati ještě památky v Bratislavě. Již V. Mencl atribuo-
val západní části svatomartinského dómu Chnabovi.
Ze souvislosti nárysů vídeňského kostela Maria am Gesta-
de a bratislavské kaple sv. Jana plyne předpoklad
Chnabova experimentování pro novostavbu vídeňské
lodi, jejíž jedna, původnější varianta byla potom reali-
sována v Bratislavě, a to ne před rokem 1397—1398.
Šestiboká věž františkánského kostela v Bratislavě jde
zpátky na Chnabův plán, který chceme identifikovat
s Ebendorferovým, určitě ne apokryfním sdělením ohled-
ně plánu svatoštěpánského dómu (imago ipsius ecclesiae),
který byl předložen Klosterneuburgským Mistrem v hutní
soutěži mezi lety 1358—-1365. Věž i kaple u františkánů
znamenají díla jediné stavební etapy, kterýžto předpo-
klad podporuje společný výskyt klidových panelových
komposic. Jest jenom litovati, že zatím není dostupná
žádná autentická informace, která by prokazovala
přímý vztah Kremnitzera k architektuře města, ze kte-
rého pocházel, a ani žádná zpráva, která by historicky
zaručovala aktivitu Michaela Chnaba na našem území.
144
Vienna. In the list of taxpayers in Kremnica in 1442—
1443 a certain Endres Goldsmith is mentioned, residing
at that time in Solergasse. This question, however, is at
present beyond the possibility of solution, because the
last will of the goldsmith Kremnitzer, which could cast
some light on the problém, is not contained in the oldest
preserved volume of the Vienna town register, covering
the period 1419—1430, as I háve been told by the director
of the Vienna archive Dr. Kratochwill.
134 There were cases when a town chose its architect,
giving preference to a man who was in some way related
to the town in question. A certain analogy of our hy-
pothesis could be found in the case from Krems of 1507,
when the municipal council summoned from Kloster-
neuburg master Schinrewter, entrusting him with a task
of his own, because they wanted him as their citizen to
také over the post of a workmaster (als ein Bürger und
handwerchmeister dieser Stadt bedürfend). F. Dwor-
schak, 1. c., 206.
Hradní kostel v Kremnici a problém školy Michala Chnaba na Slovensku
Na hradním návrší kremnickém stojí farní kostel Panny
Marie (nyní sv. Kateřiny), po jehož severní straně je
položen karner sv. Michala. Původní plochostropá basilika
podunajské provenience — současník pozdněrománského
kameru, je dosud sledovatelná v obvodových zdech.
Tato basilika byla farním kostelem předměstské obce
Kremnice, jejíž jádro leželo v místech pozdější čtvrti
Im alden Kammerhof, jak tento název přichází k roku
1442. Doba kolem vysazení Kremnice na město roku
1328 přináší jenom drobná obohacení do organismu
pozdněrománské stavby. Zásadní úprava staré plocho-
stropě lodi na síňové dvojlodí spadá do období, kdy
Kremnica vystřídala Štiavnicu ve funkci střediska spo-
lečné organisace středoslovenských báňských měst, což
může býti položeno na základě dostupných dokumentů
mezi léta 1388—1405. Do tohoto časového úseku hlásí
se místo městského účtu banskobystrického z roku 1391
ohledně konkurenční povinnosti ke stavbě (,,Geben“)
v Kremnici. Vzhledem na to, že hradby města musely
státi v této době hotové, tento přispívací plat jest spo-
jovat! s budovou ústřední instituce, nadřazené ostatním
báňským městům, tedy s reedifikací městského hradu.
Přispívací povinnost k budově společné administrace
nezůstává ohraničena na stavby účelového a fortifikač-
ního charakteru, nýbrž je vztažitelná i na stávající kostel
Panny Marie, neboť budova církevní je neodlučitelná
od celku nově fundované středověké instituce. Do tohoto
kontextu lze vřaditi tradici přestavby roku 1400, kterou
zachytil Korabinsky a zmínka kremnického účtu ohledně
rekonciliace kameru biskupským svěcením roku 1423
přináší v kombinaci s morfologickými údaji terminus
ad quem. Jestliže tedy úprava lodi pro representační
účely byla podniknuta někdy kolem 1400, přestavba
presbyteria a dalších součástí farního kostela se hlásí
až mezi léta 1485—1489, ačkoliv dopis kremnického
faráře Lodowica z roku 1447 poskytuje argument, že
kolem roku 1400 nedokončený program přebudovat
celý mariánský kostel na representační svatyni konfede-
race byl ve 40-tých letech 15. věku opět aktuální.
Dvojlodní přestavba lodi je bezpečně spojitelná s for-
mami svatoštěpánské huti ve Vídni, což prokazuje kole-
novitě podlomený příporový úsek, podporující hlavici,
na které má stát socha, zastřešená baldachýnem, orna-
mentika konsol, horizontální vlys puklicových listů
v patě mezilodní arkády při západní zdi lodi, kanelované
sokly portálu sakristie a konečně i základní struktura
mezilodního pilíře, takže lze takto sledovat nejtěsnější
pouta s předparléřovskou vrstvou vídeňské huti, kdy
určoval cesty stavitelství příslušné oblasti mistr Michael
Chnab. Může být dosti věrohodné, že přestavbu kremnické
lodi podnikl na základě svatoštěpánských plánů krem-
nický krajan Ondřej, o němž je bezpečně známo, že
pracoval na stavbě vídeňského dómu pod mistry Vác-
lavem Parléřem a Petrem z Prachatic s přestávkami
mezi 1404—-1427. Než toto tvrzení možno zatím opříti
jenom o obecný a jinde osvědčený poznatek, že při volbě
stavitele město upřednostňuje toho mistra, který je
k místu v nějakém vztahu. Michael Chnab byl význam-
ným representantem rayonnantního slohu a ve svém
pozdním díle vykonal pod tlakem svatovítských podnětů
svého druhu obrat k myšlení flamboyantnímu. Krem-
nickou loď zařazuji z formálních důvodů do školy mistra
Michaela, se kterou školou lze na Slovensku zatím spo-
jovati ještě památky v Bratislavě. Již V. Mencl atribuo-
val západní části svatomartinského dómu Chnabovi.
Ze souvislosti nárysů vídeňského kostela Maria am Gesta-
de a bratislavské kaple sv. Jana plyne předpoklad
Chnabova experimentování pro novostavbu vídeňské
lodi, jejíž jedna, původnější varianta byla potom reali-
sována v Bratislavě, a to ne před rokem 1397—1398.
Šestiboká věž františkánského kostela v Bratislavě jde
zpátky na Chnabův plán, který chceme identifikovat
s Ebendorferovým, určitě ne apokryfním sdělením ohled-
ně plánu svatoštěpánského dómu (imago ipsius ecclesiae),
který byl předložen Klosterneuburgským Mistrem v hutní
soutěži mezi lety 1358—-1365. Věž i kaple u františkánů
znamenají díla jediné stavební etapy, kterýžto předpo-
klad podporuje společný výskyt klidových panelových
komposic. Jest jenom litovati, že zatím není dostupná
žádná autentická informace, která by prokazovala
přímý vztah Kremnitzera k architektuře města, ze kte-
rého pocházel, a ani žádná zpráva, která by historicky
zaručovala aktivitu Michaela Chnaba na našem území.
144