DOI Heft:
Nr. 2
DOI Artikel:Valeš, Tomáš: Memorie barokního preláta nebo reprezentace rytířského řádu?: Franz Anton Maulbertsch a Hradiště sv. Hypolita/Pöltenberg u Znojma
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.31178#0254
Maulberstchova manželka Barbara svého manžela
také na cestách za prací doprovázela, což mimo jiné
dokládá jejich společná účast jako kmotrů dítěte
jednoho znojemského řemeslníka 20. září roku 1765,
tedy pravděpodobně ještě během prací pro loucké
premonstrátyV Ukončení Maulbertschových prací
na zámku v Halbturnu v Burgenlandsku bylo dosa-
vadní literaturou kladeno do roku 1765, dochovaná
korespondence mezi Maulbertschem a křížovníky
však dokazuje, že práce na této zakázce probíhala
ještě v počátečních měsících roku 1766 a měla být
dokončena do dubna téhož roku. Teprve po tomto
datu mohl Maulbertsch začít s pracemi na Hradišti.
Prvotní přípravnou práci, tedy kresebný rozvrh
malby v kopuli, lze ztotožnit s perokresbou ze sbí-
rek vídeňské Albertiny (inv. č. 24 241), která byla
v nedávné době označena za Winterhalderovu kopii
podle Maulbertschova originálu [Obr. 3] v Přes jistou
podobu s kreslířským projevem Josefa Winterhaldera
ml., od kterého se však specifickými detaily odlišuje, ji
můžeme přiřknout Maulbertschově ruceV Další část
přípravných prací, charakterizovaných v korespon-
denci jako „D<v? měl malíř
přinést při své osobní návštěvě proboštství. Množné
číslo v textu dává tušit, že Maulbertsch dodával více
skic s rozpracovanými částmi zadané malby. Použití
papíru jako podložky pro olejové skici objasňuje
poslední, již zmíněný, zachovaný Maulbertschův list
adresovaný manželce, ve kterém ji přesně instruuje:
„D/v tK/rú ó'ú/ň? RgAtw Avfíw,
hkwA Tú .wW
To ukazuje nejen na zatím neznámou roli malířovy
manželky v provozu jeho dílny, ale také na fakt, že
RAřMí B^nv/Ar
Petersberg 2004, s. 201-218; DACHS, M.:... pro decoratione
Ecclesiae Mühlfraunensis. Úvahy nad datováním a dějinami
motivů nástropních fresek v poutním kostele v Dvji. In:
WÖRGÖTTER, Z. - KROUPA, J (ed.): Kovů BA?mAA
r Dyk Brno 2005, s. 63-77; DACHS, M.: Franz An-
ton Maulbertsch und seine Mitarbeiter: Arbeitsteilung und
Werkstattstruktur im Bereich der Wandmalerei. In: MADL,
M. - ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, M. - WÖRGÖTTER,
Z. (ed.): Báwy^ř (AhAg PAAyg A C<?%í7tz/ BAnpř / B^wU
A Pw^VAgr T /A Pr^ha
2007, s. 67-72; VALEŠ 2009, c. d. (v pozn. 2), s. 31-53.
22 Srov. VALEŠ, T: Vhgration und Integration. Künstler im
frühneuzeitlichen Znaim — ihre Herkunft und Arbeitsreisen
(v tisku).
7. /7üü.
y BrAÍ FvA/ y BnA
připravené barvy měly být použity ve Znojmě při
vytváření skic. Je tedy evidentní, že Maulbertsch
alespoň část svých skic vytvářel až přímo na místě
zakázky. Nevíme však, jestli se tak dělo za dohledu
objednavatele, nebo zda byly skici připraveny ma-
lířem těsně před jejich prezentací. Je proto pravdě-
podobné, že mohl na cestách dávat před běžným
plátnem přednost právě papíru, který byl daleko
skladnější a pro transport vhodnější. Stejně tak lze
vysvětlit i menší rozměry těchto olejových prací na
papířer" Papír jako podložka pro skicu nebyl ovšem
pro barokního malíře neznámým materiálem a pou-
žívali ho nejen nizozemští malíři pobývající v Itálii,
například Peter Paul Rubens, jemuž papír dovoloval
volnější rukopisný přednesT Ve střední Evropě
DACHS 2003, c. d. (v pozn. 15), I. sv., s. 86-87.
^ Winterhalderovy kresby jsou více propracovány, jak schema-
tičtější kresby Franze Antona Mauíbertsche. Winterhalder
navíc u všech kreseb vedených jakoby jemnější linkou pro-
půjčuje jednotlivým postavám charakteristické typy tváří ze
svého repertoáru.
Například práce na papíře „Nalezení sv. Kříže", olej, papír
- adjustováno na plátně, 32 x 44,3 cm. Moravská galerie
v Brně, inv. č. A 1037; srov. také pozn. č. 28.
25 K Rubensovým skicám srov. zejména HELD, J. S.: TA Oř/
TA/fAr A Pg/fT* PáM IA/A%.f. H mBA?/ / -2. Princeton
(NJ) 1980.
246
také na cestách za prací doprovázela, což mimo jiné
dokládá jejich společná účast jako kmotrů dítěte
jednoho znojemského řemeslníka 20. září roku 1765,
tedy pravděpodobně ještě během prací pro loucké
premonstrátyV Ukončení Maulbertschových prací
na zámku v Halbturnu v Burgenlandsku bylo dosa-
vadní literaturou kladeno do roku 1765, dochovaná
korespondence mezi Maulbertschem a křížovníky
však dokazuje, že práce na této zakázce probíhala
ještě v počátečních měsících roku 1766 a měla být
dokončena do dubna téhož roku. Teprve po tomto
datu mohl Maulbertsch začít s pracemi na Hradišti.
Prvotní přípravnou práci, tedy kresebný rozvrh
malby v kopuli, lze ztotožnit s perokresbou ze sbí-
rek vídeňské Albertiny (inv. č. 24 241), která byla
v nedávné době označena za Winterhalderovu kopii
podle Maulbertschova originálu [Obr. 3] v Přes jistou
podobu s kreslířským projevem Josefa Winterhaldera
ml., od kterého se však specifickými detaily odlišuje, ji
můžeme přiřknout Maulbertschově ruceV Další část
přípravných prací, charakterizovaných v korespon-
denci jako „D<v? měl malíř
přinést při své osobní návštěvě proboštství. Množné
číslo v textu dává tušit, že Maulbertsch dodával více
skic s rozpracovanými částmi zadané malby. Použití
papíru jako podložky pro olejové skici objasňuje
poslední, již zmíněný, zachovaný Maulbertschův list
adresovaný manželce, ve kterém ji přesně instruuje:
„D/v tK/rú ó'ú/ň? RgAtw Avfíw,
hkwA Tú .wW
To ukazuje nejen na zatím neznámou roli malířovy
manželky v provozu jeho dílny, ale také na fakt, že
RAřMí B^nv/Ar
Petersberg 2004, s. 201-218; DACHS, M.:... pro decoratione
Ecclesiae Mühlfraunensis. Úvahy nad datováním a dějinami
motivů nástropních fresek v poutním kostele v Dvji. In:
WÖRGÖTTER, Z. - KROUPA, J (ed.): Kovů BA?mAA
r Dyk Brno 2005, s. 63-77; DACHS, M.: Franz An-
ton Maulbertsch und seine Mitarbeiter: Arbeitsteilung und
Werkstattstruktur im Bereich der Wandmalerei. In: MADL,
M. - ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, M. - WÖRGÖTTER,
Z. (ed.): Báwy^ř (AhAg PAAyg A C<?%í7tz/ BAnpř / B^wU
A Pw^VAgr T /A Pr^ha
2007, s. 67-72; VALEŠ 2009, c. d. (v pozn. 2), s. 31-53.
22 Srov. VALEŠ, T: Vhgration und Integration. Künstler im
frühneuzeitlichen Znaim — ihre Herkunft und Arbeitsreisen
(v tisku).
7. /7üü.
y BrAÍ FvA/ y BnA
připravené barvy měly být použity ve Znojmě při
vytváření skic. Je tedy evidentní, že Maulbertsch
alespoň část svých skic vytvářel až přímo na místě
zakázky. Nevíme však, jestli se tak dělo za dohledu
objednavatele, nebo zda byly skici připraveny ma-
lířem těsně před jejich prezentací. Je proto pravdě-
podobné, že mohl na cestách dávat před běžným
plátnem přednost právě papíru, který byl daleko
skladnější a pro transport vhodnější. Stejně tak lze
vysvětlit i menší rozměry těchto olejových prací na
papířer" Papír jako podložka pro skicu nebyl ovšem
pro barokního malíře neznámým materiálem a pou-
žívali ho nejen nizozemští malíři pobývající v Itálii,
například Peter Paul Rubens, jemuž papír dovoloval
volnější rukopisný přednesT Ve střední Evropě
DACHS 2003, c. d. (v pozn. 15), I. sv., s. 86-87.
^ Winterhalderovy kresby jsou více propracovány, jak schema-
tičtější kresby Franze Antona Mauíbertsche. Winterhalder
navíc u všech kreseb vedených jakoby jemnější linkou pro-
půjčuje jednotlivým postavám charakteristické typy tváří ze
svého repertoáru.
Například práce na papíře „Nalezení sv. Kříže", olej, papír
- adjustováno na plátně, 32 x 44,3 cm. Moravská galerie
v Brně, inv. č. A 1037; srov. také pozn. č. 28.
25 K Rubensovým skicám srov. zejména HELD, J. S.: TA Oř/
TA/fAr A Pg/fT* PáM IA/A%.f. H mBA?/ / -2. Princeton
(NJ) 1980.
246