Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

d. OZ?/<wJ tM Kůýř", Jety IKWřrAAřr/^7, 7724.
?' Bwě! H/c.' y Bf%2

papír používal například Franz Sigrist nebo Martin
johann Schmidt, zv. Kremser Schmidtč Skici byly
nezřídka dodatečně adjustovány na plátno, případně
na dřevo, které zvětšovalo jejich „životnost". Plátno
pak bylo použito spíše na dehnitivní modello určené
pro objednavatele, a pochopitelně pro sběratelsky
oblíbené pseudoskici a HrotA?.
Ve vztahu k Hradišti sv. Hypolita byla donedávna
známa, kromě výše zmíněné kresby, ještě dvojice
olejových skic na papíře ze sbírky Moravské galerie
v Brně [Obr. 4, 5] V Obě práce prošly složitou atri-
buční historií, přičemž skicu „Nalezení sv. Kříže"
lze stále považovat za autentickou Maulbertschovu
práci, která se svým malířským podáním zásadně
odlišuje od druhé skici zachycující kompozici se

' Srov. PREISS, P: Der Barockmaler Franz Sigrist in der Pra-
ger Nationalgalerie. In: HA Xwng 8, 1963, č. 69,
s. 12-17; MATSCHE-VON WICHT, B.: HyW (7727
— 7á*0d). EO'% ALAr Ar 7& ýVFwMVtr. Weissenhorn 1977;
ROSSACHER, IC.: FHAw Ar fUTYvA. Ar 77. 7A.
/AA^/rAfřr. [Kat. výst.] Salzburg : Barockmuseum, 1983, s.
416-417; FEUCHTMÜLLER, R.: Kr^wr^rAA/AA 777A
- 7A07. Innsbruck 1989.
^ „Adorace sv. Kříže", olej, papír na kartonu, 35,4 X 44, 6 cm.
Moravská galerie v Brně, inv. č. A 1036. Obě skici vztahující
se k Hradišti získány roku 1960 z brněnské sbírky Mojmíra
Helceleta; k atribucím srov. DACHS 2003, c. d. (v pozn. 15),
I. sv, s. 86-88; WÖRGÖTTER, Z. - HINDELANG, E. (ed.):
Fkawy NHřcT? Mw/AttrA rA? LUyAfAr 7% ALAríw. HavrA-
[Kat. výst.] Langenargen : Museum Langenargen,

světci. Tu lze i přes dřívější připsání Franzi Antonu
Maulbertschovi rozhodně přisoudit ruce Josefa Win-
terhaldera ml. Ne zcela zvládnutá snaha pojmout
světelné aranžmá jako na druhé dochované skice,
obličeje postav, ale především práce s barevnou
vrstvou, jejíž lehké pasty tvoří jednotlivé části
postav, jasně ukazují na malířskou tvorbu Josefa
Winterhaldera ml. Navíc právě v této části nástěnné
malby lze najít Winterhalderův prokazatelný rukopis
(například v postavě sv. Antonína Paduánského),
který hledat v dalších jejích částech je vesměs spe-
kulativní. To by mohlo také vysvětlovat, proč si
prostřednictvím drobné olejové práce zachytil právě
tuto její část.
S výmalbou presbytáře proboštského kostela
nepochybně souvisí kresba, na kterou bylo popr-
vé upozorněno v roce 1960, jež se dnes nachází
v soukromém majetku [Obr. 6] A její výtvarné po-
dání, využívající proměnlivé lavírování, až subtilní
zvládnutí detailů a měkce kreslená linka, odkazují
jednoznačně k oeuvru Maulbertschova nejvěrněj-
šího scholara. Použité kreslířské prostředky se blíží
Winterhalderově kresbě, vytvořené podle kompozice
Giambattisty Piazzetty „Vize sv Filipa z Neri", která
se před rokem 1945 nacházela v opavské sbírce Dr.
Kurta Augusta LassmannaA Kresba zachycuje nej-
spíše původní Maulbertschovu skicu k celkovému
řešení malby v presbytáři kostela sv. Hypolita, ale je
také možné, že se jedná o alternativní, „konkurenč-
ní" Winterhalderův návrh, kterým se snažil mladý
malíř u potencionálního budoucího objednavatele
prosadit. Tuto tezi podporuje také nález původních
Winterhalderových kreseb zamýšlených jako návrhy
2006, s. 34, kat. č. 9 a s. 37, kat. č. 15; SLAVÍČEK 2009, c. d.
(v pozn. 2), s. 310, č. kat. G 3.
^ Lavírovaná perokresba na papíře, 169 X 195 mm. Umělecký
obchod ve Vídni; srov. GARAS 1960, c. d. (v pozn. 15), s.
221, č. 277, obr. 271 (F. A. Maulbertsch, kresba k neznámé
nástropní malbě, 1772 - 1773). 26. března 2004 prodáno
jako dílo Josefa Winterhaldera ml. (atribuce Moniky Dachs
v závislosti na kresbě související s freskou v kopuli kostela
sv. Hypolita) na aukci H/A?Arřirny7A7wyyí, Ar
7200, HywrřA yrGAÍAAAfíW. Wien : Dorotheum, 2004, lot.
56. Souvislost kresby s malbou v presbytáři tohoto kostela
zde nebyla rozpoznána. Viz také VALEŠ 2009, c. d. (v pozn.
2), s. 48.
"" Ibidem, s. 52.

247