Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

A. AáťíyřTM yM Knyř, Ccyřř/ yn HypcAY?, yy. Eřy PéY-
^ Z^yw^, Ef^yD^řo% AKUA/Vyrý 77AA, ůřř^Y Dře.' Aí.
AÍA/Z

nebi v předvečer bitvy s barbary u řeky Dunaje a po-
vzbuzen jím nechal vyrobit kříž dřevěný, který byl
nesen při vítězné bitvě před vojskemN Symboliku
kříže, utrpení Krista a Božskou trojjedinost podtr-
huje přítomnost všech tří božských osob — holubice
Ducha Svatého, obklopená zlatým jasem napájejícím
špatně znatelnou zářící postavu zmrtvýchvstalého
Krista s vizuálně akcentovanými ranami po hřebech
na rukou a vyzařujícím směrem k postavě Boha Otce
umístěné v lucerně kopule osvětlené čtveřicí samo-
statných oken. Zobrazení Kristových ran navazuje
na úctu k Bolestnému Kristu nesoucímu výrazný
eucharistický podtext a výzvu ke svému následo-
vání (AwAzňů). Podstatu a důležitost Kristovy oběti
stvrzuje přítomnost Ecclesie po jeho pravici, s jejími
tradičními atributy, tiárou, kalichem s hostií, žezlem
a knihou nesoucí nápis symbolizující,
že tato oběť je vyvrcholením „dobré zvěsti". Výjev
s císařovnou doplňuje scéna zachycená na jedné ze
skic v majetku Moravské galerie v BrněV Určení
tohoto výjevu se v literatuře také liší, například Vlasta
Kratinová ji považuje za nalezení dalšího kříže, a to

"3 Ibidem, s. 177.
^ Viz pozn. č. 25.
^ KRATINOVA, V: B-37V/U. AřčY? expeyce yh?réAe Brno
1992, nepag., č. 32; KRSEK, I. - KUDÉLKA, Z. - STEH-
LÍK, M. — VALKA, J.: LDčw /M Aíenxyč % y<? AAyyD.
Brno 1996, s. 508, č. 228.


A yn Kryy Ceyře/ yv. HypeAhz, yn řýpeAhz/ PéY-
^ AKVAřTyrA, 77AA, áeD/ ye yyéřh.
Peře/ Aí. AííůZ

pravděpodobně kříže, na kterém zemřel Dismas, za-
tímco Ivo Krsek ji ponechává označení „Nalezení sv.
Kříže" bez dalšího významového komentářeV Moni-
ka Dachs pracuje s touto scénou jako se zkoušením
pravosti kříže, ale pravděpodobnější se zdá varianta,
že jde o scénu, ve které dochází vytažení dřeva kříže
z jámy a to snad za přítomnosti Žida CyriakaV
Pravou část hlavního výjevu tvoří scéna s rytíři
a jezdcem na bílém kom [Obr. 9]. Na první pohled
nás zaujme zcela jistě postava křižovnického proboš-
ta oblečeného v kabátci, kalhotách a plášti sladěnými
do světlejších odstínů šedé, s gestem pravé ruky
na hrudi a levou rukou opřenou v bok. Probošt je
přepásán drahocenným pásem, na nohou má vysoké
hnědé kožené boty, u pasu má zavěšen meč a na levé
části jeho pláště můžeme vidět výraznou červenou
hvězdu, odkazující na jeho příslušnost ke křižov-
nickému řádu [Obr. 10]ť Individuálně profilovaná
tvář s výrazným obočím a knírem, směřující svůj
pohled směrem ke sv. Kříži, ukazuje na autentické
rysy tváře, které lze ztotožnit s tváří zemřelého pro-
bošta Jana Jiřího HaueraN Druhá rytířská postava
46 VORAGINE 1984, c. d. (v pozn. 42), s. 180; DACHS 20031, c.
d. (v pozn. 15), s. 91; PUČALÍK 2003, c. d. (v pozn. 1), s. 108.
4' Na přípravné kresbě je na plášti probošta nakreslena i šesticípá
hvězda.
4s V majetku Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou
se nachází nedatovaný portrét probošta Jana Jiřího Hauera.

251