Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

7. Krd/GAryřrýý rd/ MrAčW/G'G73cyyy y Pr^ř,
Míz/ňTvTtiA, 77Ž4. Díc/Af. hř/řůr^MDG^yT

kláštera nákladně zařízený vzácným mobiliářem
a vyzdobený freskou oceňovaného vídeňského uměl-
ce, byl zásluhou strahovského opata Václava Josefa
Mayera (1779-1800) zachráněn a uchován ve zdech
strahovské kanonie jako památka na dílo louckého
opata Gregora Lambecka (1764 — 1781), a to včetně
Maulbertschovy fresky, jejíž repliku na Mayerovo
přání malíř na Strahově vytvořil. ' Srovnávání obou
maleb, strahovské a zaniklé loucké, známé ovšem
rovněž díky dobovému tištěnému popisu, Maulbert-
schově zachované sluce a kreslířským záznamům
Josefa Winterhaldera ml. (1743 - 1807), stejně jako
srovnávání textů popisů bylo opět tématem pro dě-
jiny umění více než přitažlivými Co se však ocitalo
poněkud stranou odborného zájmu dějepisu umění,
byl formální aspekt Maulbertschova strahovského

díla. Příčinou bylo jistě již zmíněné nepříliš kladné
hodnocení této malby i dalších fresek spadajících do
malířova pozdního období osmdesátých a devadesá-
tých let 18. století. Ty se zejména ve srovnání s ba-
revně a tvarové expresivními díly padesátých a šede-
sátých let jeví skutečně jako malba „.swržU, ÁwAáýy
/yrkk, j oy/rýzU ^ /GÝTiAzÝU Nový
pohled na tuto otázku nyní nabízí právě ukončená
celková obnova Filosofického sálu, jejíž součástí
bylo také restaurování Maulbertschovy nástropní
malbyi Restaurátorské práce, zahrnující očištění
malby a odstranění pozdějších přemaleb, nepřinesly
žádná překvapivá zjištění v oblasti ikonografie, ani
výrazně nezměnily představu o podobě a charakteru
Maulbertschovy pozdní tvorby. Umožnily však po-
zorovat malbu z bezprostřední blízkosti, což vedlo
k novému ocenění umělecké kvality některých částí
tohoto malířova posledního díla, napomohly rozlišit
partie malované samým Maulbertschem od partií
vytvořených jeho pomocníkem Martinem Michlem
a odhalily také některé detaily prohlubující či do-
plňující naši znalost technických postupů v oblasti
barokní fresky.
Díky dlouhodobému výzkumu Manfreda Kollera
a v poslední době též Jörga Riedla, věnovanému
technologii nástěnných maleb Franze Antona Maul-
bertsche a s tím spojené problematice dílenského
provozu malířova ateliéru, jsme v současnosti již
vcelku dobře obeznámeni s Maulbertschovými
pracovními a technologickými postupy. Na příkladu
několika Maulbertschových významných realizací
převážně na území dnešního Rakouska bylo pře-
svědčivě doloženo, že používal jako většina malířů
období baroka techniku vápenné fresky, ovšem se

Okolnosti tohoto činu byly v literatuře již podrobně popsány,
viz zejména práce C. Straky, K. Garas, P. Preisse a K. Möse-
nedera, citované v pozn. 1.
^ Viz především práce P. Preisse a K. Mösenedera, citované
v pozn. 1.
" GARAS 1960, c. d. (v pozn. 1), s. 157.
Restaurování probíhalo od září 2009 do května 2010 pod ve-
dením Aleny Krahulíkové a Kanne Artouni, srov. ARTOUNI,
K. — KRAHULÍKOVA, A.: Restaurování nástropní malby ve
Filosofickém sálu Strahovské knihovny. In: Brd/M AáA/..., c. d.
(v pozn. 1), s. 63-66. Současně bylo restaurováno také modello

ke strahovské malbě (inv. č. O 697) a návrh ústřední scény
s Věčnou Moudrostí a padajícími neřestmi (inv. č. O 696), obě
v majetku strahovské kanonie. Restaurování provedl v letech
2009 - 2010 Adam Pokorný, srov POKORNÝ, A.: Technika
malby dvou Maulbertschových skic pro nástropní malbu Fi-
losofického sálu Strahovské knihovny. In: Ibidem, s. 46-52.
Ve Vídni piaristický kostel, kaple sv. Jana Nepomuckého
(Schönbrunnerstraße), Rakouská akademie věd, Johannessaal
(dříve Stará univerzita. Teologický sál), Plherská dvorská
kancelář, jezuitský kostel Am Hof, dále zámek Halbthurn,
Innsbruck, Hofburg, Deutsch-Jahrndorf (Burgenland), Dyje
u Znojma, poutní kostel Bičovaného Spasitele; viz literatura
v pozn. 8.

260