Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

7. A)wáVr wAný y Pwyí, AKržA
ATT/ (ý/ýůrh^A /7P^. PV^.'Aí. AA^VTK^AT.

na ústředním výjevu s Věčnou Moudrostí. Tyto
detaily, malované na již zaschlou omítku, můžeme
téměř s jistotou připsat Maulbertschovu pomocníku
Martinu Michlovi. Na některých místech se přitom
zachovala viditelná podkresba tmavým uhlem, jež je
patrná zejména na severní straně sálu ve scéně Sta-
rého zákona, kde je dokladem pečlivé přípravy této
malířsky nejkvalitnější části celého Maulbertschova
obrazuV Kresba židovského osmiramenného svícnu
vedle Abraháma s Izákem, jež však při dehnitivní
malbě nebyla zcela respektována, ukazuje ještě na
jeden důležitý detail. Krajní spodní rameno na pravé
straně bylo kresleno na ještě ne zcela zaschlý světle
růžový podklad, což by svědčilo pro počáteční malbu
do vlhké omítky. Michlovi byly svěřeny i ty partie, kde
bylo zapotřebí pevné ruky mistrova mladého žáka:
textové nápisy, notové záznamy, hudební nástroje,
znak opatství na vlajícím praporu pod Věčnou Mou-

drostí, pavouci síť jednoho z encyklopedistů nebo
linie paprsků vycházejících z Archy úmluvy, od po-
stavy Věčné Moudrosti a tvořících svatozář apoštola
Pavla. Právě při malbě paprsků si Michl vypomáhal
jednoduchým technickým prostředkem — do středu
objektu, z něhož měly paprsky vycházet, zatloukl
do omítky hřebík a podle napnutého provázku při-
vázaného na hřebík maloval jednotlivé linieA Stejný
pomocný prostředek byl pak evidentně využit i při
malbě částí architektur, u nichž je na řadě míst vidi-
telná rytá podkresba. V tomto případě však provázek
nebyl z důvodu zakřivení klenby přikládán přímo na
omítku tak, jako u menších ploch pokrytých paprsky,
ale linie, kterou vytvářel ve vzduchu nad klenbou,
byla na stěnu projektována jako stín pomocí světla
svíčkyd Pomocné linie pak byly rýsovány přímo
do vlhké omítky. Důsledně byla rytou podkresbou
připravena malba rovných architektonických článků
na kratších stranách sálu ve scénách Starého a No-
vého zákona, v menší míře nacházíme ryté linie i na
západní straně sálu, kde však při dehnitivní malbě
nebyly vždy respektovány (levá část architektury
Sokratova vězení s náhrobkem). Ryté rovné čáry vy-
mezují rovněž malbu dekorativního ornamentálního
rámu, který obíhá kolem celého nástropního obrazu
a jenž je zjevně také prací Martina Michla A Popis
užití provázků ve freskařské praxi nacházíme i ve
vlivném a mezi malíři hojně rozšířeném díle Andrey
Pozza ýw/oTWž?? (Roma
1693 - 1702)3" Pozzo radí přenášet pomocnou
geometrickou síť, sloužící k převedení kompozice
z návrhu na klenbu, na velké nebo zakřivené plochy
právě pomocí sítě vytvořené z napnutých prováz-
ků, jež je světlem svíčky promítána na stěnu. Takto
konstruovaná síť, kreslená nebo rýsovaná podle
stínů vržených provázky, se však zpravidla přenášela

^ Podkresba. uhlem se zachovala například u monstrance
sv. Norberta zcela vlevo na západní straně, nebo majáku
tvořícího součást Michlem malované krajiny s přístavem na
východní straně, další příklady nacházíme v partiích ve středu
klenby. Naopak na jižní, asi nejslabší části malby Nového
zákona není podkresba patrná.
' ' Otvory po hřebících jsou viditelné na šatu Věčné Moudrosti,
těsně nad horní hranou Archy úmluvy a na obličeji apoštola
Pavla. Za upozornění na tento technický detail děkuji Andre-
asu Gammerithovi, za konzultaci Martinu Mádlovi.

' Hřebík sloužící pro konstrukci architektonických prvků na
západní stěně byl nalezen těsně pod malbou nohy jednoho
z andělů pod Věčnou Moudrostí. Rekonstrukci použití pro-
vázku při konstruování malované architektury provedl Martin
Mádl.
^ Podkresbu rytím bylo možné provádět jen do vlhké omítky.
Z toho vyplývá, že tyto části malby musely být prováděny do
ještě vlhkého podkladu, tedy freskovou technikou.
Něm. vydání vyšlo pod názvem DgrATAK- %/A
-PřrywžA. Ed. G. C. BODENEER. Augsburg 1706 - Hl 9.

266