DOI Heft:
Nr. 2
DOI Artikel:Šeferisová-Loudová, Michaela: Maulbertschova freska ve Filosofickém sále Strahovské knihovny: forma a technika
DOI Seite / Zitierlink:https://doi.org/10.11588/diglit.31178#0275
na hrubou omítku, a proto byla ve většině případů
překryta dehnttivní jemnou omítkou, tzv intonakem,
na níž teprve byla vytvářena vlastní malba."" Prová-
zek se však používal i při přípravě malby na jemnou
omítku, a to na rovných plochách, kdy jeho otiskem
do vlhkého podkladu vznikaly rovné linie. Tento pra-
covní postup, doložený rovněž stopami po hřebících,
ilustruje, na rozdíl od projekce geometrické sítě, řada
zachovaných příkladů."' I když architektonické člán-
ky na Maulbertschově malbě dosahují jen průměrné
kvality a k užití projekce došlo asi jen u některých
z nich,*' představuje jeho dílo pozoruhodný příklad
tohoto způsobu konstrukce architektury. Ten byl
zřejmé kombinován tam, kde to zakřivení klenby
umožňovalo, například u vodorovných linií, i s dal-
šími postupy vytváření ryté podkresby a s kresbou
tmavým uhlem, sloužící k naznačení dekorací na
architektuře (sokl pod Deskami desatera).
Z těchto drobností technického rázu můžeme
usuzovat, že na Strahově bylo dodrženo obvyklé roz-
dělení prací, známé již z Maulbertscbovy předchozí
dílenské praxe. Figurální složku vytvářel sám Maul-
bertsch, iluzivní architekturu (včetně iluzivního rámu
obrazu) a drobné detaily jeho žák Michl. Michlovi
můžeme zcela jistě připsat také malbu pozadí, a to
jak nebes ve středové části, tak také krajinných
motivů po obvodu klenby. Na připravené krajinné
či architektonické pozadí pak Maulbertsch maloval
hgury. Dílem, které Maulbertschově strahovské za-
kázce bezprostředně předcházelo, byla již zmiňovaná
malířská výzdoba kaple egerského lycea z let 1792
— 1793, jež se se strahovskou malbou v některých
formálních aspektech nápadně shodujeV Sedavý,
kalný kolorit celé malby by mohl i v Egeru ukazovat
"" V literatuře známým příkladem užití této metody je stopa
po hřebíku na fresce F. J. Spieglera v lodi klášterního kostela
benediktinů (Münsterkirche) ve Zwiefalten z roku 1749, která
ukazuje, že tímto způsobem zde byly konstruovány knie ar-
chitektury; viz INGENHOFF, H. D.: Die Münsterkirche m
Zwiefalten. Beobachtungen am barocken Gesamtkunstwerk.
In: 40,1982, s. 208-210; KOLLER 2002, c. d. (vpozn.
8), s. 315.
'i KOLLER 2002, c. d. (v pozn. 8), s. 321.
"" Konstrukčním a kompozičním vadám strahovského obrazu
a nedostatkům v její iluzivní složce byla již věnována pozor-
nost; viz např. PREISS 1988, c. d. (v pozn. 1), s. 146-147.
Tůčc Aí. LyFiiwJ DwAzA
na vápennou malbu s rozsáhlými secco partiemi.
Egerská malba byla prvním dílem nástěnného ma-
lířství, na němž byl Martin Michl zaměstnán jako
Maulbertschův pomocník, nezasahoval tedy zřejmě
do definitivního vzhledu figurální malby tolik, jako
později na Strahově, přesto i zde se daří částečné
rozpoznat jeho malířský rukopis. Vymezena mu byla
jistě opět malba pozadí, tentokrát výhradně nebes-
kých sfér, neboť malba s námětem Shromáždění
všech svátých představuje otevřená nebesa, na nichž
jsou v koncentrických kruzích kolem Nejsvětější
Trojice a P. Marie umístěni patroni Uher, světci,
světice, apoštolově a mučedníci. Jediným krajinným
prvkem, jenž se stal předchůdcem stejného motivu
na Strahově, je strom poznání za postavami Adama
^ Práce začaly 10. září 1792, pokračovaly na podzim a v zimě
a skončily v červnu 1793. Egerská malba vznikla po téměř
desetileté pauze v Maulbertschově umělecké činnosti v ob-
lasti nástěnné malby. Předcházely jí na počátku osmdesátých
let nástěnné malby v kapli Primaciálního paláce v Bratislavě
(1781), v katedrále v Gyóru (1781), ve farním kostele v Pápě
(1782 — 1783), v biskupském paláci v Szombathely (1783)
a v arcibiskupském paláci v Kalocse (1783 — 1784). K Egeru
viz GARAS 1960, c. d. (vpozn. 1), s. 153-154; JÁVOR, A.:
Zu Maulbertschs Spätwerk in Ungarn. In: HINDELANG
- SLAVÍČEK 2007, c. d. (vpozn. 8), s. 103-119; SMOHAY,
A.: Az egri liceum Maulbertsch freskôi / Frescos by Maul-
bertsch in the „Líceum" (originály secondary school for girls
and teacher training college nowadays of Eger). In:
14, 2007, s. 99-122, anglické resumé s. 122.
267
překryta dehnttivní jemnou omítkou, tzv intonakem,
na níž teprve byla vytvářena vlastní malba."" Prová-
zek se však používal i při přípravě malby na jemnou
omítku, a to na rovných plochách, kdy jeho otiskem
do vlhkého podkladu vznikaly rovné linie. Tento pra-
covní postup, doložený rovněž stopami po hřebících,
ilustruje, na rozdíl od projekce geometrické sítě, řada
zachovaných příkladů."' I když architektonické člán-
ky na Maulbertschově malbě dosahují jen průměrné
kvality a k užití projekce došlo asi jen u některých
z nich,*' představuje jeho dílo pozoruhodný příklad
tohoto způsobu konstrukce architektury. Ten byl
zřejmé kombinován tam, kde to zakřivení klenby
umožňovalo, například u vodorovných linií, i s dal-
šími postupy vytváření ryté podkresby a s kresbou
tmavým uhlem, sloužící k naznačení dekorací na
architektuře (sokl pod Deskami desatera).
Z těchto drobností technického rázu můžeme
usuzovat, že na Strahově bylo dodrženo obvyklé roz-
dělení prací, známé již z Maulbertscbovy předchozí
dílenské praxe. Figurální složku vytvářel sám Maul-
bertsch, iluzivní architekturu (včetně iluzivního rámu
obrazu) a drobné detaily jeho žák Michl. Michlovi
můžeme zcela jistě připsat také malbu pozadí, a to
jak nebes ve středové části, tak také krajinných
motivů po obvodu klenby. Na připravené krajinné
či architektonické pozadí pak Maulbertsch maloval
hgury. Dílem, které Maulbertschově strahovské za-
kázce bezprostředně předcházelo, byla již zmiňovaná
malířská výzdoba kaple egerského lycea z let 1792
— 1793, jež se se strahovskou malbou v některých
formálních aspektech nápadně shodujeV Sedavý,
kalný kolorit celé malby by mohl i v Egeru ukazovat
"" V literatuře známým příkladem užití této metody je stopa
po hřebíku na fresce F. J. Spieglera v lodi klášterního kostela
benediktinů (Münsterkirche) ve Zwiefalten z roku 1749, která
ukazuje, že tímto způsobem zde byly konstruovány knie ar-
chitektury; viz INGENHOFF, H. D.: Die Münsterkirche m
Zwiefalten. Beobachtungen am barocken Gesamtkunstwerk.
In: 40,1982, s. 208-210; KOLLER 2002, c. d. (vpozn.
8), s. 315.
'i KOLLER 2002, c. d. (v pozn. 8), s. 321.
"" Konstrukčním a kompozičním vadám strahovského obrazu
a nedostatkům v její iluzivní složce byla již věnována pozor-
nost; viz např. PREISS 1988, c. d. (v pozn. 1), s. 146-147.
Tůčc Aí. LyFiiwJ DwAzA
na vápennou malbu s rozsáhlými secco partiemi.
Egerská malba byla prvním dílem nástěnného ma-
lířství, na němž byl Martin Michl zaměstnán jako
Maulbertschův pomocník, nezasahoval tedy zřejmě
do definitivního vzhledu figurální malby tolik, jako
později na Strahově, přesto i zde se daří částečné
rozpoznat jeho malířský rukopis. Vymezena mu byla
jistě opět malba pozadí, tentokrát výhradně nebes-
kých sfér, neboť malba s námětem Shromáždění
všech svátých představuje otevřená nebesa, na nichž
jsou v koncentrických kruzích kolem Nejsvětější
Trojice a P. Marie umístěni patroni Uher, světci,
světice, apoštolově a mučedníci. Jediným krajinným
prvkem, jenž se stal předchůdcem stejného motivu
na Strahově, je strom poznání za postavami Adama
^ Práce začaly 10. září 1792, pokračovaly na podzim a v zimě
a skončily v červnu 1793. Egerská malba vznikla po téměř
desetileté pauze v Maulbertschově umělecké činnosti v ob-
lasti nástěnné malby. Předcházely jí na počátku osmdesátých
let nástěnné malby v kapli Primaciálního paláce v Bratislavě
(1781), v katedrále v Gyóru (1781), ve farním kostele v Pápě
(1782 — 1783), v biskupském paláci v Szombathely (1783)
a v arcibiskupském paláci v Kalocse (1783 — 1784). K Egeru
viz GARAS 1960, c. d. (vpozn. 1), s. 153-154; JÁVOR, A.:
Zu Maulbertschs Spätwerk in Ungarn. In: HINDELANG
- SLAVÍČEK 2007, c. d. (vpozn. 8), s. 103-119; SMOHAY,
A.: Az egri liceum Maulbertsch freskôi / Frescos by Maul-
bertsch in the „Líceum" (originály secondary school for girls
and teacher training college nowadays of Eger). In:
14, 2007, s. 99-122, anglické resumé s. 122.
267